Magnolia (syn. 'Red As Red') 'RED AS' magn�lie, ��cholan
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
Na�i mil� magn�liov� z�visl�, je vid�t, �e v posledn� dob� stoup� z�jem zejm�na o magn�liov� k��ence se syt� vybarven�mi kv�ty �erven�ch odst�n�. Dal�� kr�sn� hybrid poch�z� op�t z Nov�ho Z�landu a to od jednoho z nejuzn�van�j��ch �lechtitel� jm�nem Ian Baldick. P�esto�e se jedn� o amat�rsk�ho �lechtitele, magn�liemi se zab�v� ji� od roku 1975 a na sv�m kont� m� n�kolik sv�tov� proslul�ch v�tvor�. Jeho zam��en� se t�k� p�edev��m k��en� druhu M. campbellii, kter� mu u�arovala pro sv� ob�� kv�ty, ale aby dos�hl vy��� mrazuvzdornosti a syt�j��ch barev kv�t�, k��il ji s jin�mi, odoln�j��mi a tmav��mi kultivary. Roku 2013 z�skal nejvy��� ocen�n� Plant Raisers� Award od Kr�lovsk�ho novoz�landsk�ho zahradnick�ho institutu za jeho pr�ci na poli �lecht�n� magn�li� a z�rove� proslaven� zem� jako jednoho ze sv�tov�ch kl��ov�ch p�isp�vatel�.
Do roku 2021 Ian Baldick vy�lechtil a zaregistroval tyto odr�dy: Alysha, Amber, Ann�s Delight, Ben�s Red, Big Val, Bronwyne, Mount Pirongia, Charisma, Cherry Ripe, Connor, Cressy Garland, Deborah, Double Trouble, Elvira, Gill Day, Golden Joy, Grant David, Hollywell, Ian�s Cerise, Ian�s Giant Red, Ian�s Red, Joy Bells, Kieran, Little Darling, Livingstone, Pink Parasol, Pink Sensation, Pretty Pink, Purple Cracker, Purple Sensation, Red As Red, Royal Alma, Ruth, Shirley�s Perfume, Southern Red, Strawberry Fields, Sunshine, Sweetheart, Tyler James, Ula.
Novoz�landsk� magn�lie Red As (n�kdy zmi�ovan� jako Red As Red) od Iana Baldicka je k��encem mezi odr�dami Pickard�s Ruby a Vulcan a na trhu je od roku 2004. Tvo�� n�dhern�, poh�rkovit� kv�ty syt� purpurov� r��ov� barvy hlavn� zven��, zevnit� jsou pl�tky o stupe� sv�tlej�� a pokl�d� se za jednu z nejsyt�ji vybarven�ch magn�li� v�bec. Vykv�t� o n�co pozd�ji ne� nejran�j�� druhy, ale d��ve ne� pozdn� hybridy. Stejn� jako u mnoha jin�ch kvetouc�ch d�evin, i t�to magn�lii trv� p�r let po v�sadb�, ne� jej� kv�ty nabydou na barevn� sytosti � mlad� ke�e maj� kv�ty mnohem sv�tlej��.
Nese v sob� geny druh� soulangeana a campbellii, co� jsou v�t�� d�eviny s kr�sn� tvarovan�mi kv�ty, ale z�rove� i druhu liliiflora, d�ky kter�mu je celkov� habitus kompaktn�j�� a r�st je pomalej��, co� d� vyniknout mno�stv� kv�t� i na men��ch rostlin�ch. P�esto je dobr� po��tat s v��kou kolem 4 metr� v �pln� dosp�losti a ���kou asi 3 m. Opadav� listy jsou st�edn� zelen�, �iroce ov�ln� a� obvej�it� a pom�rn� velk�.
Magn�lie se nest��haj�. Pouze pokud pot�ebujete vytvarovat ke�, omezit vzr�st nebo ud�lat v�chovn� �ez mlad� rostlin� rychle nap�stovan� do nevzhledn�ho tvaru, u�i�te tak co nejd��ve po dokv�tu, aby stihla nasadit poupata na p��t� rok. M�jte na pam�ti, �e ka�d� magn�lie m��e na �ez reagovat rozd�ln�.
Opadav� magn�lie pot�ebuj� vlhkou, m�rn� a� velmi kyselou zem a um�st�n� na pln�m slunci nebo v lehk�m polost�nu. Maj� m�lk� ko�eny, kter� sb�raj� �iviny hlavn� p�i horn� vrstv� zem�, proto je d�le�it� p�i v�sadb� v�novat nejv�t�� pozornost p�isyp�n� kvalitn� ra�eliny, eventu�ln� s p��m�s� dlouhodob� rozpustn�ho hnojiva, nad ko�eny seshora. Ale pozor na zasazen� p��li� hluboko, nesjp�e j� tak vykopete hrobe�ek. Zasa�te ji tam, kde v okol� cca 2 m od st�edu ke�e nebudete nic kopat ani r�t � tato kr�ska nen� zrovna dru�n� a je chamtiv� � nem� r�da, kdy� ji otravujete u ko�en�, kter�mi se rozroste do�iroka kolem sebe. Ocen� stanovi�t� chr�n�n� p�ed ostr�m v�trem a zamul�ov�n� ko�en�, aby neztr�cela vlhkost v ��dn�m ro�n�m obdob�. Mrazuvzdorn� je do min. -23 �C a prob�h� dal�� testov�n�.
Posledn� revize 14-01-2025
