Magnolia macrophylla ssp. ASHEI ��cholan velkolist�, magn�lie
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Magnolia
Magn�lie velkolist� (��cholan velkolist�) je americk� druh z jihov�chodu USA, kter� poprv� detailn� popsal a pojmenoval francouzsk� p��rodov�dec Andre Michaux pot�, co ji objevil na jedn� ze sv�ch v�prav roku 1789 v Charlotte v Severn� Karol�n�. Pozd�ji se objevil z�znam o podobn�m objevu identicky vyhl�ej�c�ho stromu od Williama Bartrama z Alabamy roku 1775, tedy o 14 let d��ve. Ani jeden z nich nen�rokoval implementaci sv�ho jm�na do druhov�ho pojmenov�n�, proto z�st�v� �jen� velkolist� a kluci si kv�li tomu neroztrhali ob�anky. Naopak � setkali se roku 1802 ve Philadelphii, ji� jako �sp�n� botanici, kde Michaux obdivoval Bartram�v dub (quercus x heterophylla), kter� nalezl William�v otec John. Michaux a Bartram se stali p��teli a spole�n� si dopisovali ohledn� sv�ch botanick�ch n�lez�.
Ashei je vz�cn� poddruh magn�lie velkolist� obl�ben� pro daleko men�� vzr�st oproti p�vodn�mu druhu. N�kdy se dokonce naz�v� zakrslou, do �eho� bych s v��kou mezi 3 a 4 metry asi �pln� ne�el, ale ch�pu. Objevil ji William Willard Ashe (1872-1932), americk� p��rodov�dec a hlavn� lesn�k, kter� se jako prvn� zasadil o ochranu p��rody a les� na jihu USA, a to v dob�, kdy ochrana p��rody, jak ji zn�me a vn�m�me dnes, byla oborem natolik p�ekvapiv�m, jako kdysi debata o tom, jestli je Zem� placat� nebo kulat�. Jako by si u� tehdy uv�domoval nebezpe�� vyhynut�, kter� m��e n�kter�m druh�m hrozit, usilovn� sb�ral vzorky rostlin, aby je uchoval nejen v herb���ch, ale i �iv�, kdy� je d�le p�stoval na pozemc�ch, kde jim nehrozila zk�za. B�hem sv�ho �ivota rozpoznal a pojmenoval 510 nov�ch rostlinn�ch druh�.
Magn�lie ashei se py�n� velk�mi kv�ty slo�en�mi ze 6 a� 8 okv�tn�ch pl�tk� kr�mov� b�l� barvy. Jednotliv� pl�tky (nebo sp� pl�ty? jsou v�n� masivn� a �irok�) jsou a� 15 cm dlouh�, ale proto�e kv�t se m�lokdy rozev�e do plocha, nelze rozp�t� cel�ho kv�tu jednodu�e se��st jako 2 x 15 cm. Kv�ty siln� a sladce von� a velmi p�ipom�naj� magn�lii velkokv�tou. D�ky kveten� v pozdn�m jaru se vyhnou pozdn�m mraz�m, kter� mohou po�kodit ran� kvetouc� druhy. Kvete v�dy na konc�ch vyzr�l�ch v�tv�. Z opylen�ch kv�t� se koncem l�ta tvo�� semen�ky se �arlatov� �erven�mi, leskl�mi semeny.
Opadav� listy jsou bez p�eh�n�n� monstr�zn�. B�n� d�lka je 50-60 cm, ale v dobr�ch podm�nk�ch mohou m�t a� 90 cm pod�l a na ���ku 20-30 cm. Jsou obvej�it�, syt� (nikoli tmav�) zelen� seshora a st��b�it� zespodu. Magn�lie ashei roste v ml�d� rychle (40-60 cm za rok) do ��dce v�tven�ho ke�e s termin�lem a jakmile dos�hne p�ibli�n� 2 metr�, r�st se zpomal� a za�ne se v�ce v�tvit. Magn�lie se nest��haj�. Pouze pokud pot�ebujete vytvarovat ke�, omezit vzr�st nebo ud�lat v�chovn� �ez mlad� rostlin� rychle nap�stovan� do nevzhledn�ho tvaru, u�i�te tak co nejd��ve po dokv�tu, aby stihla nasadit poupata na p��t� rok. M�jte na pam�ti, �e ka�d� magn�lie m��e na �ez reagovat rozd�ln�.
Opadav� magn�lie pot�ebuj� vlhkou, m�rn� a� velmi kyselou zem a um�st�n� na pln�m slunci nebo v lehk�m polost�nu. Maj� m�lk� ko�eny, kter� sb�raj� �iviny hlavn� p�i horn� vrstv� zem�, proto je d�le�it� p�i v�sadb� v�novat nejv�t�� pozornost p�isyp�n� kvalitn� ra�eliny, eventu�ln� s p��m�s� dlouhodob� rozpustn�ho hnojiva, nad ko�eny seshora. Ale pozor na zasazen� p��li� hluboko, nesjp�e j� tak vykopete hrobe�ek. Zasa�te ji tam, kde v okol� cca 2 m od st�edu ke�e nebudete nic kopat ani r�t � tato kr�ska nen� zrovna dru�n� a je chamtiv� � nem� r�da, kdy� ji otravujete u ko�en�, kter�mi se rozroste do�iroka kolem sebe. Ocen� stanovi�t� chr�n�n� p�ed ostr�m v�trem a zamul�ov�n� ko�en�, aby neztr�cela vlhkost v ��dn�m ro�n�m obdob�. Ov��en� mrazuvzdornost je do min. -25 �C, ale doporu�ujeme pozici chr�n�nou p�ed siln�m v�trem, kter� j� snadno roztrh� velk� listy, zejm�na kdy� jsou �erstv� nara�en�.
Posledn� revize 30-12-2023
