Leucothoe 'Zebenard' LOVITA leukotoe
Leucothoe
Leucothoe pat�� do �eledi v�esovcovit�ch a jako rod zahrnuje zhruba deset a� dvan�ct druh� st�lezelen�ch nebo poloopadav�ch ke�� roz���en�ch p�ekvapiv� na vzd�len�ch lokalit�ch, p�edev��m na v�chod� Severn� Ameriky a ve v�chodn� Asii. Jejich p�irozen�m domovem jsou lesn� podrosty, vlhk� horsk� svahy a okraje potok�, kde rostou v kysel�ch, hum�zn�ch p�d�ch a po v�t�inu roku �ij� v rozpt�len�m sv�tle. Botanicky jde o rod pova�ovan� za pom�rn� star�, jeho� v�voj je kladen do t�etihor na z�klad� fosiln�ch doklad� cel� �eledi v�esovcovit�ch a biogeografick�ch souvislost�, kter� ukazuj�, �e ke�e s podobnou stavbou list� a kv�t� byly b�nou sou��st� lesn�ch ekosyst�m� severn� polokoule u� v dob�, kdy se klima za�alo ochlazovat a diferencovat. Rod botanicky vymezil Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde jej jasn� odd�lil od p��buzn�ch v�esovcovit�ch ke��, s nimi� byl d��ve �asto sm�ov�n.
Jm�no Leucothoe zvolil Linn� jako v�dom� odkaz na antick� p��b�h prom�ny, sv�tla a n�vratu ze st�nu. Leukothoē (Λευκοθόη) je postava z �eck� mytologie, zn�m� p�edev��m z Ovidiov�ch Prom�n, kde vystupuje jako dcera persk�ho kr�le Orchama. Zamilovala se � podle tehdej��ch spole�ensk�ch m���tek nep��pustn� � do Apoll�na, boha sv�tla, hudby a proroctv�. Po odhalen� jejich vztahu byla na p��kaz otce za�iva poh�bena, co� byl trest krut� i na antick� pom�ry a m�l slou�it jako demonstrace absolutn� moci otce nad osudem dcery, a t�m i nad v��m, co jej obklopovalo. Apoll�n ji podle m�tu prom�nil v rostlinu, z n� za�ala vyt�kat vonn� prysky�ice. Tento motiv prom�ny lidsk�ho t�la v rostlinu, spojen� se sv�tlem, �istotou a kontrastem mezi temnotou a jasem, se p�ekvapiv� p�esn� potk�v� s charakterem samotn�ch leukoto�. Jm�no z�rove� odkazuje k �eck�mu z�kladu leukos (λευκός ) � b�l�, sv�tl� � co� lze ��st jako nar�ku na jemn�, b�l� kv�ty i na schopnost t�chto ke�� prosv�tlovat stinn� lesn� podrosty.
Leukotoe se mezi sebou samovoln� k��� p�edev��m v severn� Americe, a to zejm�na mezi druhy L. fontanesiana a L. axillaris, kter� jsou si geneticky i ekologicky velmi bl�zk� a p�irozen� se setk�vaj� v lesn�m podrostu m�rn�ho p�sma. Naproti tomu jin� druhy, nap��klad v�chodoasijsk� L. keiskei nebo m�n� roz���en� L. walteri, z�staly sp�e stranou z�jmu �lechtitel�. Kl��ov� severoamerick� druhy sd�lej� podobnou stavbu kv�tu, kvetou ve stejn�m obdob� a jejich pyl je dob�e kompatibiln�, tak�e se mezi nimi k��en� nab�z� t�m�� samo. V�razn� rozd�ly v r�stu, tvaru a velikosti ke�� i v sez�nn�m vybarven� list�, stejn� jako celkovou prom�nlivost t�chto rostlin, si v�imli ameri�t� �kolka�i v polovin� 20. stolet�, kdy� hledali spolehliv� st�lezelen� ke�e do st�nu, a za�ali leukotoe c�len� selektovat a k��it, �asto s vyu�it�m otev�en�ho opylen�. V�sledkem jsou stabiln� zahradn� odr�dy, kter� spojuj� odolnost s v�razn�mi a dlouhodob� ov��en�mi vlastnostmi.
Alex J. Zebehazy z americk�ho Ohia si v osmdes�t�ch letech minul�ho stolet� vytkl za c�l vy�lechtit odr�dy leukotoe odoln�j�� v��i chladu a chorob�m typick�m pro n�kter� p��rodn� druhy. Jeho nejv�t�� �sp�ch, jen� si brzy z�skal sv�tov� uzn�n�, p�edstavuje odr�da SCARLETTA�. Kr�tce pot� n�sledoval dal�� kultivar, uveden� v roce 1984 pod �lechtitelsk�m ozna�en�m 'Zebonard' a prod�van� pod obchodn�m n�zvem LOVITA. Tato odr�da vznikla k��en�m druh� L. fontanesiana a L. axillaris a byla patentov�na pod ��slem PP5,229. LOVITA je st�lezelen� leukotoe s atraktivn�mi listy a p�knou, hustou stavbou ke�e. Jej� neopadav� listy jsou �zce vej�it� a� kr�tce kopinat�, zakon�en� elegantn�, prot�hlou �pi�kou. Na ja�e ra�� v syt� v�nov�ch t�nech, b�hem l�ta dozr�vaj� do tmav� olivov� zelen� a na podzim i v zim� se zbarvuj� do hlubok�ch odst�n� hn�do�erven� a� v�nov�, kter� na ke�i p�etrv�vaj� a� do jara. Listy jsou ko�ovit� a v ml�d� v�razn� leskl�.
V pa�d� list� se vytv��ej� poupata, z nich� v polovin� jara vyr�staj� kr�tk� hrozny konvalinkovit�ch kv�t�. Ty v�ak rostlinu zbyte�n� vysiluj�, a proto doporu�ujeme v�t�� ��st takov� v�tvi�ky odstranit kdykoli v obdob� od p�ed rozkv�tem a� po odkv�tu. T�m podpo��te nov�, zdrav� ra�en� a tvorbu sv��ch, kr�sn� vybarven�ch list�.
Toto leukotoe roste pomalu a� st�edn� rychle do m�rn� vystoupav�ho, pol�t��ovit�ho tvaru s lehce p�evisl�mi v�tvemi. Ve v�ku patn�cti let dosahuje p�ibli�n� 60�70 cm v��ky a zhruba jednoho metru ���ky. LOVITA v�born� sn�� i velmi stinn� stanovi�t�, ani� by ztr�cela sv� atraktivn� zimn� vybarven�. Uplatn� se jako p�dopokryvn� d�evina pod vy��� ke�e �i stromy, stejn� jako ve skupinov�ch v�sadb�ch na oslun�n�ch m�stech, kde vhodn� dopln� ke�e odli�n�ch tvar� a barev. Ke� je v�dy hust� olist�n�, netrp� odum�r�n�m v�tvi�ek a je v�razn� odoln�j�� v��i chorob�m typick�m pro L. fontanesiana.
Posledn� revize 24-02-2012; 27-03-2026
Leukotoe je v�esovi�tn� typ, co� je d�le�it� m�t na pam�ti p�i volb� a p��prav� v�sadbov�ho m�sta. Nejl�pe prosperuje na stanovi�t�ch odpov�daj�c�ch jeho lesn�mu p�vodu, tedy na pomez� slunce a st�nu nebo v lehk�m polost�nu; na pln�m slunci funguje pouze p�i pravideln� z�livce. Vy�aduje m�lk� lo�e a lehkou p�du, kter� je kysel� a� slab� neutr�ln�, hum�zn� a rovnom�rn� vlhk�, ale s dobrou dren��. Nesn�� v�penit� podlo��, dlouhodob� p�emok�en� ani �pln� vyschnut� ko�enov�ho balu; m�lk� ko�enov� syst�m proto ocen� mul�ov�n� a stabiln� p�dn� vlhkost, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. V�ele doporu�ujeme pou��t mykorhizu pro v�esovi�tn� rostliny. Hnojen� obvykle nevy�aduje, p��padn� je mo�n� jej prov�d�t st��dm� hnojivy ur�en�mi pro v�esovi�tn� rostliny. �ez nen� b�n� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n� po odkv�tu nebo ke zmlazen� star��ch rostlin, nejl�pe zjara p�ed ra�en�m. LOVITA je mrazuvzdorn� minim�ln� do �27 �C a d�ky dostate�n� odoln�mu ko�enov�mu syst�mu sn�� i celoro�n� p�stov�n� ve venkovn�ch n�dob�ch s dobrou dren��, kde je nutn� dodr�et z�livku a ka�doro�n� hnojen�.











































