Jasminum nudiflorum jasm�n nahokv�t�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Jasm�n nahokv�t� je opadav� ke� p�vodem ze z�padn� ��ny a Tibetu, kde jej b�hem sv�ho dlouholet�ho pobytu v ��n� mezi roky 1843 objevil v�znamn� skotsk� botanik a sb�ratel Robert Fortune (1812-1880). Posb�ral semena a poslal je do Anglie sv�mu p��teli, vrstevn�kovi a rovn� botanikovi jm�nem John Lindley (1799-1865), kter� ji pozoroval a poprv� detailn� popsal. Ke� nechali mno�it a v Brit�nii, kde jsou mrazy v zim� minim�ln�, dok�zal kv�st od listopadu a� do �nora, d�ky �emu� se stal tamn� velmi obl�benou zimn� rostlinou.
Jasm�n nahokv�t� je z obs�hl�ho rodu ��taj�c�ho na 200 velmi odli�n�ch druh� vyskytuj�c�ch se v Evrop�, Asii a Africe. Toto je z�ejm� jedin� druh prav�ho jasm�nu nebo jeden z velmi m�la, kter� lze p�stovat i u n�s beze strachu o zmrznut�, jen mus�me o�elet jednu z typick�ch vlastnost� jasm�nu – v�ni. Ale jeho kv�ty n�m to vynahrad�. Ji� od tepl�ch dn� druh� poloviny zimy um� vykv�st asi 2 cm dlouh�, trubkovit� kv�ty o 6 pl�tc�ch, kter� se objevuj� p��mo na hol�ch v�tvi�k�ch – proto nahokv�t�. Jsou jasn� �lut� a otev�raj� se z �arlatov� �erven�ch poupat. Opadav� listy trochu p�ipom�naj� listy mochny k�ovit�, jsou troj�etn�, �zce ov�ln� a sv�e zelen�. V�tvi�ky jsou �tverhrann� a zelen� po cel� rok, tak�e i bez list� vypadaj� �iv�.
Jedn� se o rychle rostouc� pol�hav� ke�, kter� se �asto myln� vyd�v� za pop�navku, proto�e jeho dlouh� pruty se �asto vyvazuj� k vertik�ln� opo�e, tak�e zanedlouho vytvo�� pokryv st�n a plot�. Na druhou stranu jeho divok� r�st z n�j �in� docela v�zvu, chcete-li jej m�t p�kn�. To v�m zajist� pravideln� a jednoduch� �ez. Ihned po odkv�tu jej vytvarujte dle libosti a m�jte na pam�ti, �e um� za rok nar�st a� jeden metr a dosp�l�, hluboce zmlazen� rostliny i v�ce. Na opl�tku nab�dne soum�rn� v�tven� z�voj �erstv�ch, siln�ch prut� s rovnom�rn� rozvrstven�m olist�n�m a v zim� bohat�m kveten�m. Bez opory roste p�ev�n� p��zemn� a trv� mu dlouho, ne� se d�ky nahodile vzp��men�m v�tvi�k�m vy�plh� nad jeden metr v��ky. A poctiv� st��han� rostliny um� vytvo�it kr�sn�, soum�rn� tvarovan�, pevn� ke�e.
Posledn� revize: 06-03-2022
P�stuje se snadno – preferuje z�saditou, dob�e propustnou p�du, ale zvl�dne t�m�� cokoliv krom� podm��en� zem�. Jedin�, co pot�ebuje, je um�st�n� na pln�m slunci. Nevy�aduje hnojen� a netrp� na nemoci ani �k�dce. V�born� mrazuvzdorn� do min. -27 �C a na chr�n�n�ch m�stech zvl�dne je�t� o p�r stup�� n�e.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
