Ilex × altaclerensis 'BELGICA' cesm�na altaklerensk� - beztrnn� - sami��
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ilex
St�lezelen� cesm�ny pat�� k na�im nejobl�ben�j��m ke��m, kter�, p�esto�e v na�ich podm�nk�ch v�born� rostou, byly v minulosti dost zanedb�van�. A to je u tak kr�sn� a nav�c u�ite�n� d�eviny velk� �koda. Cesm�na altaklerensk� poch�z� z k��en� ilexu aquifolium a ilexu perado, pravd�podobn� z Anglie. V�echny odr�dy vze�l� z tohoto k��en� jsou unik�tn� cesm�ny, kter� se vyzna�uj� v�t��mi, t�m�� beztrnn�mi listy a n�kter� bujn�m r�stem.
Belgica pat�� ke vz�cn�m odr�d�m cesm�ny altaklerensk�, jej� dostupnost je st�le je�t� velmi omezen� a to je velk� �koda, proto�e je fantastick�. Nab�z� 7-10 cm dlouh�, �iroce elip�it� a v�t�inou beztrnn� listy pouze s ostrou �pi�kou a sem tam drobn�m par��kem na boc�ch. Jsou neopadav�, tmav� zelen�, m�rn� leskl� a ploch�. Velmi se podob� odr�d� Camelliifolia, ale v porovn�n� s n� na podzim nenab�r� ten typick� v�nov� namodral� odst�n, je m�n� leskl� a v�tvi�ky jsou sv�tle zelen�.
Jedn� se o sami�� rostlinu, kter� nese syt� �erven� plody od podzimu a� do jara. Pro �lov�ka nejsou jedovat�, ale obsahuj� mal� mno�stv� saponin�, kter� mohou zp�sobit za��vac� obt�e. Proto�e se jedn� o sami�� odr�du, k produkci plod� pot�ebuje pobl� n�jakou sam�� odr�du jako opylova�e. Ide�ln� ve stejn� zahrad�, nebo alespo� na bl�zk� dolet v�el (v r�mci jedn� �tvrti).
V ide�ln�ch podm�nk�ch, nap��klad v zem�ch Beneluxu s vysokou vzdu�nou vlhkost� a t�m�� zanedbateln�mi mrazy, dok�e vyr�st v mohutn� ke� mnoha metr�. U n�s roste velice pomalu a hust� do �iroce zaoblen�ho, ku�elovit�ho tvaru. Kone�nou v��ku kolem 4-5 m lze o�ek�vat za mnoho des�tek let. D� se v�born� tvarovat a omezovat velikost �ezem. Jarn� st�ih v dubnu podporuje v�tven�, letn� – do konce �ervence – je vhodn� ke tvarovan�. Ne�e�te ji do star��ho d�eva.
Posledn� revize 21-11-2020
Cesm�ny p�stujte na pln�m slunci nebo v polost�nu, p�ednostn� v kysel� a� neutr�ln�, lehk� a propustn�, �ivn� zemi, kter� bude dob�e odvodn�n�, ale z�stane vlhk� – nemaj� r�dy dlouhodob� vyschnut�. Cesm�n�m v�t�inou nevyhovuje typick� �esk� j�l v horn�ch vrstv�ch p�dy, proto je lep�� rostlinu vysadit o n�co v��e a dosypat sm�s� p�vodn� zem� a kvalitn�ho kysel�ho substr�tu. Naopak za j�l ve spodn�ch vrstv�ch, kam se samy proko�en�, budou vd��n�. Hnojen� je v chud��ch p�d�ch d�le�it� a je�t� lep�� je p�i v�sadb� pou��t mykorhizn� houby. Cesm�ny porostou i ve st�nu, ale ztrat� tam sv�j tvar. V oblastech se siln�j��mi mrazy doporu�ujeme naj�t chr�n�n� m�sto, kde rostlinu nebude vysu�ovat mraziv� v�tr a zimn� slunce. Mrazuvzdorn� do cca -25 �C a mo�n� je�t� o trochu v�ce (nevyzkou�eno).
