Ilex × altaclerensis 'BELGICA AUREA' cesm�na altaklerensk� - beztrnn� - sami��
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ilex
St�lezelen� cesm�ny pat�� k na�im nejobl�ben�j��m ke��m, kter�, p�esto�e v na�ich podm�nk�ch v�born� rostou, byly v minulosti dost zanedb�van�. A to je u tak kr�sn� a nav�c u�ite�n� d�eviny velk� �koda. Cesm�na altaklerensk� poch�z� z k��en� ilexu aquifolium a ilexu perado, pravd�podobn� z Anglie, ale p�vod nen� dolo�en�. V�echny odr�dy vze�l� z tohoto k��en� jsou unik�tn� cesm�ny, kter� se vyzna�uj� v�t��mi, t�m�� beztrnn�mi listy a n�kter� bujn�m r�stem. Hybridn� ozna�en� altaklerensk� je ob�as v�decky napad�no ve prosp�ch v�razu altaklarensk� s tvrzen�m, �e nem� nic spole�n�ho s Highclare Castle. Tamn� park je toti� domovem mnoha unik�tn�ch d�evin a na seznamu pam�tek nejvy��� ochrany (1. stupe� Registru historick�ch park� a zahrad stejn� jako Pam�tky zvl�tn�ho v�deck�ho z�jmu) a zast�nci jm�na altaklerensk� v���, �e tyto kr�sn� cesm�ny z�skaly jm�no na po�est onoho botanicky v�znamn�ho s�dla.
Cesm�na altaklerensk� Belgica Aurea je atraktivn� pana�ovan� n�hodn� mutace zelenolist� odr�dy Belgica. I p�es sv� belgick� jm�no poch�z� z nizozemsk� �kolky Koster & Son, kde ji nalezli a p�edstavili roku 1908. P�vodn� ji chybn� nazvali ilex perado aurea, ale jakmile se zjistilo, �e se jedn� o hybrid, uznali jm�no i. x altaclerensis a odr�du pojmenovali Silver Sentinel. Pozd�ji, kdy� byla spr�vn� pojmenov�na jej� mate�nice jako Belgica, byla p�ejmenov�na na Belgica Aurea.
Cesm�na Belgica Aurea nab�z� 8-11 cm dlouh�, �iroce elip�it�, nezvykle rovn� a v�t�inou beztrnn� listy pouze s ostrou �pi�kou. Jsou neopadav�, leskl�, tmav� zelen� uprost�ed a kr�mov� na�loutl� p�i kraj�ch. Sytost �lut�ho pana�ov�n� se v hork�ch m�s�c�ch vytr�c� a op�t s�l� s p��chodem chladu a mraz�. Podob� se odr�d� Silver van Tol, kter� m� ale listy n�padn� vypoukl�.
Jedn� se o sami�� rostlinu, kter� na podzim um� vytvo�it syt� �erven� plody, ale pro dobrou �rodu vy�aduje kvalitn� sam�� pyl, jen jsme je�t� nezjistili, jak�ho same�ka preferuje jako opylova�e. Bobulky nejsou pro �lov�ka jedovat�, ale obsahuj� mal� mno�stv� saponin�, kter� mohou zp�sobit za��vac� obt�e. Sam�� opyluj�c� odr�da by m�la b�t ide�ln� ve stejn� zahrad� nebo alespo� na bl�zk� dolet v�el (v r�mci jedn� �tvrti).
V ide�ln�ch podm�nk�ch, nap��klad v zem�ch Beneluxu s vysokou vzdu�nou vlhkost� a t�m�� zanedbateln�mi mrazy, dok�e vyr�st v mohutn� ke� mnoha metr�, v Anglii uv�d� a� 12 metr�, ale u n�s lze o�ek�vat jen kolem 4-5 metr� a to a� za n�kolik des�tek let. Roste pomalu a� st�edn� rychle do st�edn� hust�ho, ku�elovit�ho tvaru. D� se v�born� tvarovat a omezovat velikost �ezem. Jarn� st�ih v dubnu podporuje v�tven�, letn� – do konce �ervence – je vhodn� ke tvarovan�. Ne�e�te ji do star��ho d�eva.
Posledn� revize 02-02-2022
Cesm�ny p�stujte na pln�m slunci nebo v polost�nu, p�ednostn� v kysel� a� neutr�ln�, lehk� a propustn�, �ivn� zemi, kter� bude dob�e odvodn�n�, ale z�stane vlhk� – nemaj� r�dy dlouhodob� vyschnut�. Cesm�n�m v�t�inou nevyhovuje typick� �esk� j�l v horn�ch vrstv�ch p�dy, proto je lep�� rostlinu vysadit o n�co v��e a dosypat sm�s� p�vodn� zem� a kvalitn�ho kysel�ho substr�tu. Naopak za j�l ve spodn�ch vrstv�ch, kam se samy proko�en�, budou vd��n�. Hnojen� je v chud��ch p�d�ch d�le�it� a je�t� lep�� je p�i v�sadb� pou��t mykorhizn� houby. Cesm�ny porostou i ve st�nu, ale ztrat� tam sv�j tvar. V oblastech se siln�j��mi mrazy doporu�ujeme naj�t chr�n�n� m�sto, kde rostlinu nebude vysu�ovat mraziv� v�tr a zimn� slunce. Mrazuvzdorn� do cca -25 �C a mo�n� je�t� o trochu v�ce (nevyzkou�eno). Nevhodn� do n�dob.
