Ilex verticillata cesm�na p�eslenit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cesm�na p�eslenit� je pr�vem obdivovan� men�� strom nebo v�t�� ke� z rodiny cesm�novit�ch s v�znamn�m rozd�lem: je opadav�. Poch�z� z v�chodn� ��sti Severn� Ameriky a poprv� byla objevena roku 1736, ale a� v roce 1753 ji zahrnul do sv� knihy Species Plantarum v�znamn� �v�dsk� botanik Carl Linnaeus (1707-1778) v�etn� podrobn�ho popisu.
Jej� listy jsou m�kk�, 4-10 cm dlouh�, ov�ln� a� �iroce kopinat�, p�i okraj�ch pilovit� a zakon�en� n�padnou �pi�kou. V sez�n� jsou sv�e zelen�, ra�� s lehce purpurov�m n�dechem a na podzim �loutnou. Za��tkem l�ta vykv�t� mno�stv�m drobou�k�ch, b�lozelen�ch kv�tk�, kter� po opylen� pylem ze sam�� rostliny nab�dnou na konci sez�ny bohatou nad�lku atraktivn�ch �erven�ch plod�, kter� na d�evin� vydr�� velmi dlouho, ne� je oberou pt�ci, proto�e jsou velk�, tvrd� a ze v�ech cesm�n nejm�n� chutn� – aspo� tak mi to kosi �ekli, jsou docela vyb�rav�. Tato cesm�na je dvoudom�, tak�e pro plody na sami�� rostlin� pot�ebujete jednu sam�� a ta vysta�� k opylen� slu�n�ho har�mu – a� 10 sami��ch ke�� �i strom� rostouc�ch v nejbli���m okol�, ide�ln� do vzd�lenosti 500 metr�. Plody jsou nejedl� a obsahuj� mal� mno�stv� saponin�, kter� p�i v�t��m mno�stv� mohou b�t nebezpe�n�.
Roste docela pomalu a p�irozen� tvo�� mnohokmenn� ke�e, kter�m b�hem dlouh�ch let zes�l� dominantn� v�tve a ty se ty�� ke slunci, aby vytvo�ily hustou korunu, d�ky kter� d�evina vypad� jako strom. Av�ak jeden kmen v p��rod� nikdy nenajdete, to um� vytvo�it jen p�stitel� ve �kolk�ch, ale d� to dost pr�ce – je to tak trochu nadstandardn� l�ze�sk� p��e, �emu� pak odpov�d� i cena. Je nejlep�� je p�stovat jako v�cekmenn� ke�e, kter�m odstra�ujete ten�� a konkuren�n� v�tvi�ky a ponech�te si pevnou kostru 3 a� 5 siln�ch v�tv� od zem�. Pro hez�� tvar m��ete zjara p�ed ra�en�m se�ezat korunu do h�ibovit�ho tvaru. Plod� na nov�m d�ev� od t�et�ho roku v�ku.
Posledn� revize 08-12-2024
Cesm�na p�eslenit� poch�z� z vlhk�ch a� mokr�ch stanovi��, �eho� m��ete vyu��t i na sv� zahrad�, m�te-li n�jak� podm��en� m�sto – kone�n� kytka, co se neboj� kalu��! Zvl�dne ale i b�nou zahradn� p�du, jen nesm� �pln� vyschnout – je vlhkomiln�. V p�d�ch, kter� maj� tendenci vysychat, pou�ijte bohatou nast�lku mul�e zejm�na v l�t�. Na�t�st� je prok�z�no, �e star�� rostliny si docela dob�e porad� se v sou�asnosti aktu�ln�m �bytkem vl�hy. Zem preferuje kyselou a� neutr�ln� reakce, ve v�penit�ch p�dy jsou listy chlorotick� a r�st slab�. V ide�ln�ch podm�nk�ch se m��e rozr�stat v�hony z ko�en�. Je siln� mrazuvzdorn� a� do cca –39 �C.
