Hosta 'ABIQUA MOONBEAM' bohy�ka, hosta

Hosta

Rod Hosta tvo�� skupinu vytrval�ch bylin p�vodem z v�chodn� Asie � p�edev��m z Japonska, Korejsk�ho poloostrova, severov�chodn� ��ny a rusk�ho D�ln�ho v�chodu � a v p��rod� je b�n� nal�z�me v lesn�ch podrostech, na vlhk�ch svaz�ch a v �dol�ch potok�, v polost�nu a� st�nu. Po�et uzn�van�ch taxon� se v odborn� literatu�e li�� podle koncepce druhu, obvykl� odhady se pohybuj� kolem 40�50 druh�. Hosty zaznamenal jako prvn� evropsk� cestovatel Engelbert Kaempfer (1651�1716), v�znamn� ran� botanick� pr�ce z Japonska p�inesl Carl Peter Thunberg (1743�1828) a rodov� jm�no Hosta bylo form�ln� ustaveno Leopoldem Trattinnickem (1764�1849) na po�est rakousk�ho l�ka�e a botanika Nicholase Thomase Hosta (1761�1834), kter� se v�znamn� pod�lel na rozvoji c�sa�sk�ch botanick�ch sb�rek ve V�dni. V historick�ch pramenech se objevuje i synonymum Funkia, odkazuj�c� na Heinricha Christiana Funcka (1771�1839), je dnes pova�ov�no za synonymum a v modern� botanick� systematice se v�ak za mezin�rodn� uzn�van� pova�uje Hosta. Rod si d�ky sv� vysok� variabilit� pro�el n�kolika revizemi a modern� systematika ho dnes �ad� �eledi Asparagaceae (pod�ele� Agavoideae). V �e�tin� se vyskytuje i star�� a lidov� ozna�en� bohy�ka, kter� se st�le pou��v� a pokl�d� se za uzn�van� synonymum.

Historick� vyu�it� host v jejich domovin� bylo v�razn� prakti�t�j��, ne� jak b�v� n�kdy romantizov�no. V Japonsku byly n�kter� druhy host p�stov�ny p�edev��m jako u�itkov� rostliny, zejm�na pro jedl� mlad� v�hony a listy, kter� se dodnes objevuj� v region�ln� kuchyni pod n�zvem urui. Okrasn� hodnota host byla dlouho druho�ad� a jejich systematick� vyu�it� v zahradn� tvorb� se rozv�jelo pomalu. Do Evropy a Severn� Ameriky se hosty dostaly hlavn� jako botanick� sb�rky v 19. stolet�, mezi sb�rateli a import�ry v Asii vynikl hlavn� n�meck� l�ka�, p��rodov�dec a sb�ratel Philipp Franz von Siebold (1796�1866), kter� v prvn� polovin� 19. stolet� systematicky zmapoval japonskou fl�ru, dovezl do Evropy rozs�hl� sb�rky a spolupublikoval z�sadn� d�lo Flora Japonica. Okrasn� vyu�it� v zahrad�ch se rozv�jelo postupn�; v 20. stolet� se kolem host vytvo�ilo siln� sb�ratelsk� hnut�, kter� zast�e�ila American Hosta Society (zalo�ena 1968). AHS organizuje registraci kultivar�, vyd�v� odborn� tisk a podporuje region�ln� i n�rodn� v�stavy a sout�e; ocen�n� jako �Hosta of the Year� a lok�ln� v�stavn� trofeje v�znamn� ovliv�uj� popularitu a ���en� odr�d. Vedle AHS hraj� roli univerzitn� arboreta a specializovan� zahradnick� instituce, kter� uchov�vaj� sb�rky, prov�d�j� hodnocen� a slou�� jako centra v�m�ny znalost� mezi sb�rateli a �lechtiteli.

�lecht�n� host se soust�ed� p�edev��m na list � jeho velikost, tvar, kresbu a barevnost, d�le na celkov� habitus rostliny a u n�kter�ch lini� i na mno�stv� a v�ni kv�t�, co� je pochopiteln�, proto�e kveten� je jejich d�le�itou vlastn� a byly dlouho �azeny do �eledi liliovit�ch. Mezi nej�ast�ji vyu��van� rodi�ovsk� druhy p�i hybridizaci pat�� Hosta sieboldiana, Hosta fortunei a Hosta plantaginea (posledn� cen�n� pro vonn� kv�ty), kter� poskytuj� z�kladn� genetick� materi�l pro mnoho modern�ch kultivar�. V�sledkem jsou tis�ce registrovan�ch kultivar� s �irokou �k�lou listov�ch textur a barev. V�e� sb�ratel� pramen� z pomal�ho, �osobnostn�ho� r�stu host � ka�d� rostlina se vyv�j� do charakteristick�ho tvaru, listy m�n� texturu i barvu podle sv�tla a st��� � a z mo�nosti porovn�vat jemn� rozd�ly mezi odr�dami.