.jpg)
Heuchera 'ROYAL RUBY' dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Dlu�icha Royal Ruby je star�� kultivar, jej� vznik je p�isuzov�n Alanu Bloomovi z Bressingham Gardens kolem roku 1953. Bloom byl v�znamn� britsk� zahradn�k, kter� za�al v roce 1953 rozv�jet zahrady u Bressingham Hall v anglick�m Norfolku, kde se specializoval na trvalky a vytvo�il koncept tzv. �ostrovn�ch z�hon��, co� jsou samostatn� stoj�c� z�hony uprost�ed tr�vn�ku, kter� umo��ovaly pozorovat rostliny ze v�ech stran a vytv��ely dynamick�, socha�sk� efekt v zahradn� krajin�. B�hem sv� kari�ry vy�lechtil p�es 170 nov�ch kultivar� trvalek v�etn� n�kolika dlu�ich.
Royal Ruby vznikla jako k��enec H. sanguinea � H. � brizoides; tvo�� kompaktn� a v�t�inou st�lezelen� trsy vysok� asi 25�30 cm a n�padn� v�nov� �erven� listy, kter� jsou na ja�e nejintenzivn�j��. Od konce jara do za��tku l�ta vykv�t� r��ov� �erven�mi kv�ty na tenk�ch stvolech vysok�ch 40�50 cm. Barva jej�ch list� je skvostn� a skv�le dopln� trvalkov� z�hony bu� jako �erven� akcent ve stylu t�n v t�nu, nebo naopak nab�dne v�tan� kontrast k jinak vybarven�m list�m �i kv�t�m.
Posledn� revize 22-08-2025
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
