Heuchera 'PARIS' dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Pa�� je kr�sn�, charismatick� a unik�tn�. Stejn� jako tato dlu�icha pojmenovan� po on� metropoli, kterou si mnoho z n�s spojuje s l�skou a romantikou a kdy� si tam pl�nujeme v�let, tou��me za��t a vid�t n�co p�kn�ho. Rozhodnut� pojmenovat tak novou odr�dy dlu�ichy �lechtitelce Janet N. Egger z americk� �kolky Terra Nova� Nurseries asi netrvalo p��li� dlouho, kdy� hledala jm�no pro sv�j nov� v�tvor. Tato dlu�icha je stejn� tak n�padn� a l�kav�, �e je t�k� si ji nezamilovat. Jako Pa��. Patent �. PP18881 byl vyd�n roku 2008.
Dlu�icha Paris pat�� k nejbohat�ji a z�rove� nejd�le kvetouc�m dlu�ich�m v�bec. Jedn� se o mezidruhov�ho k��ence druh� h. sanguinea, h. micrantha, h. americana a h. cylindrica. Nese st�edn� zelen�, t�m�� neopadav� listy s n�padn� st��b�it�m mramorov�n�m. Ji� od konce kv�tna se objevuj� krat��, asi 35 cm vysok�, tmav� �erven� stonky s neuv��iteln� bohatou n�sadou kor�lov� �erven�ch kv�te�k�. Vydr�� kv�st t�m�� m�s�c a mezit�m nakv�taj� dal�� stonky.
B�hem b�n� chladn�ch zim si zachov�v� v�t�inu list�. Aby byla celoro�n� p�kn�, doporu�ujeme pravideln� odst��h�vat stonky s odkvetl�mi kv�ty, nebo za��tkem �ervence po nejsiln�j��m kveten� cel� trs se��znout kousek nad zem� a nechat op�tovn� nara�it. Po takov� akci doporu�ujeme vydatn� hnojit ka�d� t�den tekut�mi hnojivy na okrasn� �i kvetouc� rostliny.
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� trvalky, sp�e p�dopokryvn�ho r�zu. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou zem, kter� by m�la b�t dostate�n� �ivn� � na pH p�dy nez�le��. Ale s ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce vyjma sv�tlolist�ch odr�d, nejsou-li na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde budou jejich barvy m�n� v�razn�. Na ja�e od�e�te v�echny listy a nechte ji celou op�tovn� nara�it p�kn�mi, nov�mi listy. Mrazuvzdorn� jsou do cca -40 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
Posledn� revize 20-10-2022
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
