Heuchera 'ELECTRA' dlu�icha
Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Dok�ete si vybavit n�jak� anim�k, kde se postavi�ka doktne elekt�iny a objev� se namalovan� jisk�en�? Podobn� elektrizuj�c�m zp�sobem vypad� �ilnatina t�to v�jime�n� dlu�ichy pojmenovan� trefn� Electra. Nelze si nev�imnout t�ch v�razn� �erven�ch �ilek, je� protk�vaj� sv�tle �lutozelen� list a� k sam�mu okraji. Zjara jsou v�ce do �lut� a br��lov�, v l�t� sv�e zelen� a na podzim nab�raj� lososov� odst�ny, jako by se koncem l�ta opalovaly. Listy jsou dlanit� se zaoblen�mi okraji.
Posledn� revize 03-01-2019
Drobn�, b�l� kv�tky jsou uspo��dan� v p�kn�ch vrcholov�ch lat�ch na rovn�ch stonc�ch o v��ce pouze asi 30 cm od za��tku l�ta. Roste bujn� do p�kn�ho, polehav�ho trsu. Odr�du vy�lechtila Janet Egger z americk� �kolky Terra Nova� Nurseries ve st�t� Oregon, patent �. PP21856 vy�el v roce 2009.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


