Helwingia himalaica helvingie him�lajsk�
Helwingia
Helvingie je asijsk� taxon, je� byl d��ve za�azen do �eledi cornaceae, ale d�ky unik�tn�m vlastnostem pro n�j koncem 19. stolet� n�kolik botanik� vytvo�ilo samostatnou �ele� helwingiaceae. Jedn� se o st�lezelen� i opadav� ke�e, jejich� velkou atrakc� jsou drobou�k� kv�ty, je� vyr�staj� z prost�edk� list�. V Evrop� jsou t�m�� nezn�m� a najdete je asi jen ve sb�rk�ch nad�enc� a sb�ratel� rarit a zvl�tnost�. Z�ejm� d�ky velk� plo�e p�irozen�ho v�skytu (od Nep�lu po Japonsko) to jsou velmi variabiln� rostliny, mezi nimi� se m�lokdo vyzn� a �asto najdete v evropsk�ch i americk�ch �kolk�ch omyly. My se op�r�me o studii japonsk�ch botanik� Hiroshi HARA a Sachiko KUROSAWA z publikace Tokijsk� univerzity FLORA OF EASTERN HIMALAYA z roku 1975.
Helvingie him�lajsk� je p�vodem z v�chodn�ho Nep�lu a z�padn� ��ny a poprv� byla popsan� v roce 1879. Jedn� se o vz�cn�, st�lezelen� a� polo-opadav� ke� s du�nat�mi v�tvemi, kter� se v chladn�j��ch oblastech chov� jako poloke�. P�irozen� se nal�z� v�t�inou jako lesn� podrost a jen v�jime�n� na poloslunn�ch lokalit�ch okraj� les�. Nese neobvykle tvarovan� listy – jsou �zk�, prot�hle kopinat� s oc�skem u �pi�ky, 5-11 cm dlouh� a 1-4 cm �irok�. Okraje jsou posety droboulink�mi nepichlav�mi ostny. Jsou matn�, v�nov� �erven� p�i ra�en� a dozr�vaj� do siv� zelen�, ale nejnov�j�� list si st�le dr�� v�nov� odst�n a� do zimy.
Roste vzp��men�, st�edn� rychle a� rychle (30-40 cm za rok) a rozr�st� se du�nat�mi oddenky, d�ky kter�m sp�e ne� ke� tvo�� hou�tinu s atraktivn�mi listy. Pokud o roz�i�ov�n� rostliny do stran pomoc� oddenk� nestoj�te, okol� rostliny zakryjte mul�ovac� agrotext�li�. Zachov�v� si listy po cel� d�lce v�tv�, tak�e z�st�v� od zem� hust� a� nepr�hledn�. Star�� rostliny tvo�� v polovin� jara drobou�k� kv�ty, je� vyr�staj� jako stigmata z prost�edk� nej�ir�� ��sti list� a po nich n�sleduj� mal� tmav� �erven� a� �ern� plody, pokud m�te sam�� i sami�� rostlinu (jsou dvoudom�).
Posledn� revize 28-11-2021
Helvingie se v p��rod� vyskytuje jako podrost vysok�ch strom� a sou��st hou�tin. Nevy�aduje pln� slunce a n�kte�� p�stitel� jej ani nedoporu�uj�, naopak se j� dob�e da�� ve st�nu. Vyzkou�eli jsme, �e v�born� prosp�v� v kysel� a� neutr�ln� p�d�, kde barva jej�ho olist�n� je nejsyt�j��. Lze jakkoli st��hat od jara do poloviny l�ta. D�v� p�ednost vlh�� zemi p�ed p�eschnut�m – doporu�ujeme nechat ji zamul�ovanou po cel� rok. Vyzkou�en� mrazuvzdornost je zat�m do -24 �C.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


