Helleborus 'YELLOW LADY' �eme�ice
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Helleborus
Rod Helleborus � �eme�ice � zahrnuje zhruba dvacet druh� vytrval�ch rostlin roz���en�ch p�edev��m v Evrop� a z�padn� Asii, zejm�na v horsk�ch a podhorsk�ch oblastech Balk�nu, Alp a Apenin. P��m� fosiln� doklady chyb�j�, ale genetick� vazby a roz���en� nazna�uj� velmi star� p�vod, pravd�podobn� sahaj�c� hluboko do t�etihor. �eme�ice byly zn�m� u� antick�m l�ka��m, co� potvrzuj� texty Hippokrata i Plinia star��ho, kte�� je pou��vali jako drastick� l��ivo. To dosv�d�� i p�vod jm�na z �e�tiny: nej�ast�ji se vykl�d� jako spojen� slov helein (zab�t) a bora (smrt�c� j�dlo). Odkazuje na prudce jedovat� ��inky �eme�ic, kter� byly v antice cen�ny jako siln� o�istn� l�ky, ale p�i neodborn�m pou�it� mohly b�t stejn� snadno smrteln�. Rod z�skal sv� dne�n� jm�no a m�sto v botanice v polovin� 18. stolet� z�sluhou Carla Linn�ho (1707�1778), kter� jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v �esk�ch a slovensk�ch zahrad�ch nejsou �eme�ice ��dn�mi novinkami. Ji� na�e babi�ky se t�ily z jejich kv�t� v zim� a brzy zjara. Jedin�, co se od t�ch dob zm�nilo, jsou odr�dy a barvy, kter�ch p�ib�v� a jsou ��m d�l kr�sn�j��. Jsou to st�lezelen� trvalky, jejich� kv�ty maj� v�jime�nou stavbu. Pl�tky, kter� vid�me na prvn� pohled a jsou b�l� nebo barevn�, jsou vlastn� velk� kali�n� l�stky, kter� obklopuj� korunku prav�ch okv�tn�ch pl�tk� � korunn�ch l�stk�, nej�ast�ji br��lov� zelen�, v�jime�n� i �erven� barvy, kter� z�skaly trubkovit� tvar a nesou nektar (nekt�ria).
�eme�ice Yellow Lady pat�� do skupiny orient�ln�ch hybrid� a nese jemn� na�loutl� a� sv�tle �lutozelen� kv�ty s delik�tn�m �erven�m te�kov�n�m na okv�tn�ch pl�tc�ch, kter� je jinak rozvrstven� v ka�d�m kv�tu. Vykv�taj� na pevn�ch stonc�ch o v��ce 20-35 cm od poloviny zimy (podle po�as�) a vydr�� kv�st, jin�mi slovy pomalu tvo�it dal�� poupata a� do poloviny jara, ne� za�ne b�t opravdu teplo. Neopadav� listy jsou d�len�, tmav� zelen�, ko�ovit� a m�rn� leskl�. Pokud m� rostlina mnoho kv�tn�ch poupat, �asto jsou listy po zim� vys�len� a je dobr� je od�ezat a nechat vyra�it nov�.
�eme�ice maj� r�dy polost�n nebo rozpt�len� slunce, t�kou, p�ednostn� z�saditou �i neutr�ln� zem, kter� nebude vysychat. N�kte�� p�stitel� dokonce doporu�uj� p�du trvale mokrou, ale nem�me to vyzkou�en�. Je dobr� je ob�as p�ihnojit, aby bohat� kvetly a m�ly v�ce s�ly na udr�en� p�kn�ch list� po celou zimu. Um�st�te je n�kam ke vchodu do domu nebo pobl� oken, abyste je m�li na dohled co nejv�ce, dokud je�t� venkovn� po�as� nen� ide�ln� pro �ast�j�� n�v�t�vy zahr�dky. Sv�mi kv�ty dok�� rozveselit mnoho ponur�ch dn� konce zimy. Mrazuvzdorn� do cca -29�C.
Posledn� revize 04-01-2012
