Hakonechloa macra 'Habsf1007' SUNFLARE™ r�kosovka velk�, r�kosn�k japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hakonechloa
Rod Hakonechloa pat�� mezi botanick� rarity. Nejde toti� o jeden z mnoha rod� okrasn�ch trav, ale o rod monotypick�, tedy zastoupen� jedin�m druhem. Pops�n byl na z�klad� prac� japonsk�ho botanika Tomitar� Makina (1862�1957), �asto naz�van�ho �otcem japonsk� botaniky�, a platn� rodov� jm�no n�sledn� zve�ejnil Masad�i Honda v roce 1930. N�zev odkazuje na horskou oblast Hakone ve st�edn�m Japonsku, kde rostlina roste v p��rod� na vlhk�ch lesn�ch svaz�ch a skalnat�ch stanovi�t�ch. Z taxonomick�ho hlediska byla jej� historie pon�kud neklidn�. D��ve byla �azena do rodu Phragmites mezi r�kosy, proto�e prvn� evrop�t� botanici pova�ovali n�kter� jej� znaky za p��buzn� mok�adn�m trav�m. Teprve podrobn�j�� studium uk�zalo, �e jde o v�vojov� samostatnou v�tev v r�mci tribu Molinieae. Hakonechloa je japonsk� endemit a a�koli se p�stuje t�m�� po cel�m sv�t�, jej� p�irozen� v�skyt je omezen v�hradn� na japonsk� ostrovy.
V Japonsku je druh zn�m� pod jm�nem Uraha-gusa (ウラハグサ, 裏葉草), tedy �tr�va obr�cen�ch list��, co� je nar�ka na jemn� p�eto�en� �epele, kter� �asto odhaluj� sv�j rub. Po stalet� byla oce�ov�na p�edev��m pro sv�j elegantn� pohyb ve v�tru. Na rozd�l od v�t�iny trav, kter� si spojujeme se sluncem a otev�enou krajinou, si tento druh zvolil �ivot v polost�nu les�. Pr�v� tato vlastnost z n�j ud�lala doslova revoluci mezi okrasn�mi travami. Zahradn�ci najednou z�skali tr�vu, kter� dok�e rozsv�tit tmav� partie zahrady podobn� jako hosty nebo kapradiny, ale p�itom p�in�� zcela jinou texturu a pohyb. V japonsk�ch zahrad�ch se pou��v� po desetilet� jako prost�edek ke zjemn�n� kamene, vodn�ch prvk� nebo okraj� cest. V modern� zahradn� architektu�e po cel�m sv�t� se stala jednou z nejuzn�van�j��ch trav pro (polo)stinn� stanovi�t�, proto�e spojuje vzhled p�ipom�naj�c� miniaturn� bambus s neobvyklou schopnost� prosperovat tam, kde v�t�ina okrasn�ch trav dlouhodob� str�d�.
SUNFLARE� je odr�da r�kosovky z roku 2016, jej� jm�no znamen� slune�n� erupce a ani tro�i�ku se nem�l�. Jedn� se o opadavou tr�vu, kter� brzy zjara vytvo�� z�plavu tenk�ch, asi 1 cm �irok�ch, m�kk�ch list� t� nejz��iv�j�� pist�ciov� �lutozelen� barvy, kter� s p��chodem hork�ch dn� l�ta postupn� zl�tne a z�rove� tu a tam vytv��� syt� v�nov� �erven� plam�nky na konc�ch list� � jako kdy� ho�� Slunce. Listy vyr�staj� ze st�bla t�sn� nad zem� do v��ky 30 a� 40 cm a po stran�ch se graci�zn� skl�n�, aby trs nab�dl p��jemn� uvoln�n�, u�esan� efekt. Kvete od poloviny l�ta na ve vrcholech st�bel v jemn�ch lat�ch, kter� p�evisaj� stejn� jako listy. Z d�lky jsou m�lo v�razn� a zbl�zka uvid�te zaj�mavou kombinaci bronzov� a r��ov� barvy.
Odr�du SUNFLARE� r�kosovky velk� nalezl jako samovolnou mutaci odr�dy All Gold roku 2010 kanadsk� v�niv� sb�ratel a p�stitel vz�cn�ch rostlin Lyle Courtice. Je zn�m� svou pe�livost� a punti�k��skou d�slednost�, co se t��e dodr�ov�n� p�esn�ch postup� p�i mno�en� sv�ch unik�tn�ch rostlin, pro n� �asto nev�h� cestovat a� do hor vzd�len�ho Japonska a ��ny. Vlastn� spole�nost HarkAway Botanicals se s�dlem v provincii Britsk� Kolumbie a jm�no jeho firmy odr�� n�turu samotn�ho majitele, nebo� staroanglick� slovo �hark� v souslov� s �away� znamen� �pozorn� naslouchat� �i �bedliv� vn�mat� a to p�esn� na sv�ch v�prav�ch d�l� � vn�m� divokou p��rodu a pozorn� pozoruje v�e v�kol, aby mu neunikla ��dn� zaj�mav� rostlina, o kterou se s n�mi r�d pod�l�.
Posledn� revize: 03-01-2025
R�kosovka japonsk� prosp�v� v hum�zn�ch, rovnom�rn� vlhk�ch a dob�e propustn�ch p�d�ch. Nejl�pe roste v polost�nu, snese v�ak i hlub�� st�n a p�i dostatku vl�hy tak� slunn�j�� stanovi�t�. Star� listy se odstra�uj� koncem zimy nebo velmi brzy na ja�e je�t� p�ed ra�en�m nov�ch v�hon�. Rostlina netrp� v�znamn�mi chorobami ani �k�dci, dob�e sn�� p�stov�n� v n�dob�ch, pokud substr�t nikdy zcela nevysych�, a nen� zn�m� jako jedovat�. Samotn� mr�z j� obvykle ne�in� pot�e, citliv�j�� b�v� sp�e na dlouhodob� zimn� p�emok�en� a opakovan� st��d�n� mrazu a oblev. Mrazuvzdornost dosahuje p�ibli�n� -29 �C.
V odborn� literatu�e b�v� r�kosovka popisov�na jako pomalu se rozr�staj�c� a neinvazn� druh. Na�e zku�enost je v�ak pon�kud odli�n�. V b�n�m z�hon� bez mul�ovac� textilie skute�n� vytv��� jen pozvolna se zv�t�uj�c� trsy. Pokud je v�ak vysazena do mal�ch otvor� v netkan� textilii, za�ne po n�kolika letech vys�lat dlouh� podzemn� oddenky, kter� jsme nach�zeli a� dva metry od p�vodn� rostliny. Mlad� v�hony jsou natolik jemn� a �pi�at�, �e bez v�t��ch pot�� pror�staj� i netkanou textili� � jednodu�e ji prop�chnou. P�esto�e tuto vlastnost nelze ozna�it za invazivitu v prav�m slova smyslu, p�i pou�it� mul�ovac�ch textili� rozhodn� doporu�ujeme ponechat rostlin� v�ce prostoru, ne� se obvykle uv�d�.
