Franklinia alatamaha Franklinie americk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Vz�cn�, kr�sn�, vyhuben�. To jsou asi nejv�znamn�j�� charakteristiky tohoto jedine�n�ho stromu. Poch�z� z USA, kde ji poprv� objevil a popsal kr�lovsk� botanik Jeho V�sosti anglick�ho kr�le Ji��ho III. John Bartram, kdy� ji roku 1765 se sv�m synem objevil voln� r�st p�i b�ez�ch �eky Altamaha na jihov�chod� st�tu Georgia. Roku 1777 posb�rali semena strom� a ve sv�ch �kolk�ch ve Philadelphii z nich nechali vyr�st nov� rostliny. D�ky neoby�ejn�mu z�jmu o neoby�ejnou d�evinu ji mno�ili d�l a d�l, zat�mco ona sama z p��rody postupn� mizela a roku 1803 ji� nebyl nalezen jedin� voln� �ij�c� exempl��. Spekuluje se o dvou a� t�ech mo�n�ch p���in�ch (nebo jejich kombinaci) - bu� byla vydrancov�na p�ekupn�ky se vz�cn�mi rostlinami, kte�� nebrali ohled na jej� nadm�ru omezen� v�skyt pouze na b�ez�ch t�to �eky a postupn� sklidili v�e; nebo ji zahubili p�stitel� bavlny, kte�� v t� dob� ne�prosn� roz�i�ovali sv� pole bez ohlednu na p�vodn� vegetaci. S t�m souvis� je�t� jedna domn�nka, �e to mo�n� neud�lali z�m�rn�, ale �e franklinii zahubil patogen poch�zej�c� z ko�en� bavln�ku. Na�t�st� d�ky komer�n�mu p�stov�n� se d�evina zachovala alespo� v parc�ch a zahrad�ch a roku 1999 bylo evidov�no na 2046 kus� po cel�m sv�t�.
Franklinie americk� je jedin� z�stupce rodu franklinia a je bl�zce p��buzn� s gordoni� nebo stewarti�. Jedn� se o ni��� opadav� strom nebo vy��� v�cekmenn� ke� s atraktivn� stavbou. Jej� kr�sa i zvl�tnost spo��v� v bohat�m kveten� 6-8 cm �irok�ch, �ist� b�l�ch kv�t� s mno�stv�m �lut�ch ty�inek, ��m� siln� p�ipom�naj� kv�ty stewarti� nebo kam�li�. St�edn� siln� a sladce von�. U n�s vykv�taj� koncem sez�ny – od srpna do ��jna a v teplej��ch oblastech za��n� ji� o n�co d��ve. Opadav� listy jsou prot�hl�, �zce obvej�it�, 15-25 cm dlouh�, m�rn� prohnut� a na podzim se m�n� do n�kolika odst�n� z��iv� �erven�. Asi nejv�t�� par�dou je, kdy� s p��chodem chladn�j��ch dn� ��jna listy ji� za�nou nab�rat podzimn� barvy a do toho se st�le otev�raj� sn�hob�l� kv�ty.
Posledn� revize 09-01-2020
�asto se uv�d�, �e roste pomalu, ale velmi z�le�� na p�stebn�ch podm�nk�ch – franklinia m� toti� pov�st obt�n� p�stovateln� d�eviny. M� jemn� ko��nky podobn� jako v�esovi�tn� rostliny a nesn�� p�esazov�n� z m�sta na m�sto, ale p�esazov�n� z kontejneru do zahrady zvl�d� bez pot��. P�esto�e je mrazuvzdorn� a� do cca -27�C, pot�ebuje naprosto v�slunn� a tepl� stanovi�t�, aby nasadila kv�ty. Zem vy�aduje dokonale propustnou, kyselou a rovnom�rn� vlhkou – nesn�� vyschnut�. Pokud si nejste jist� propustnost� p�dy na va�� zahrad�, m��ete j� vybudovat vyv��en� z�hon. Dob�e si promyslete m�sto v�sadby a u� ji nikdy nep�esazujte. Lze �ezat za��tkem jara. Roste pomalu do v��ky kolem 4-6 metr� a o n�co men�� ���ky
