Eryngium planum 'TINY JACKPOT' m��ka plocholist�, zakrsl� bodl�k
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Eryngium
Rod Eryngium zahrnuje p�ibli�n� 230 druh� roz���en�ch od evropsk�ch a st�edomo�sk�ch step� p�es jihoamerick� pampy a� po such� oblasti Asie, co� z n�j �in� jeden z nejrozmanit�j��ch rod� �eledi mi��kovit�ch. P�esto�e se na prvn� pohled podob� bodl�k�m, jde o prav� mi��kovit�, co� botanici zd�raz�uj� u� od 18. stolet�. Rod popsal Carl Linn� v roce 1753 ve Species Plantarum, ale jeho jm�no se objevuje u� ve spisech antick�ch autor�, kte�� m��ku zmi�ovali jako l��ivou rostlinu s povzbuzuj�c�mi ��inky. Zaj�mav� je, �e n�kter� druhy rodu jsou zn�m� z fosiln�ch n�lez� v Evrop�, co� dokl�d� jejich dlouhou evolu�n� historii v such�ch a slunn�ch biotopech. V r�mci botaniky se objevuj� drobn� spory o p�esn� vymezen� n�kter�ch jihoamerick�ch druh�, proto�e jejich morfologie se p�ekr�v� s rody Azorella a Bolax, ale modern� molekul�rn� studie v�t�inou potvrzuj� Linn�ho p�vodn� pojet�.
Eryngium planum, m��ka plocholist�, pat�� k t�m druh�m, kter� se v evropsk� krajin� objevuj� tak dlouho, a� se staly t�m�� samoz�ejmou sou��st� such�ch pol� a mez�. Poch�z� z oblast� od Balk�nu p�es Podunaj� a� po Pobalt� a Ukrajinu, kde krom� step� a kamenit�ch str�n� roste i na �horech, star�ch cest�ch a vinic�ch, a sn�� horko, v�tr i chud� p�dy. V evropsk� lidov� medic�n� se jej� na� a ko�en pou��valy jako diuretikum, povzbuzuj�c� prost�edek a �otev�ra� chuti�, co� odpov�d� tomu, �e obsahuje �adu bioaktivn�ch l�tek � fenolick� kyseliny, flavonoidy, saponiny a silice. V n�kter�ch oblastech, nap��klad v Transylv�nii, byla m��ka plocholist� tradi�n� sou��st� sm�s� proti � nikoli up�r�m � ale �ern�mu ka�li, co� z n� d�l� zaj�mav� p��klad region�ln� l��ivky, kter� nikdy nepronikla do farmacie (a d�ky kter� pak neka�lali ani up��i). Carl Linn� ji v roce 1753 popsal a za�adil mezi z�kladn� druhy rodu, jeho� jm�no p�evzal z antick� tradice � eryngion se objevuje u� u Theofrasta a Dioskorida pro ostnit� mi��kovit� rostliny s povzbuzuj�c�mi ��inky. V modern� dob� se zkoum� i jako zdroj sekund�rn�ch metabolit�, kter� by mohly m�t vyu�it� v dermatologii a fytoterapii.
Tiny Jackpot je ve sv�t� m��ek opravdu t�m, ��m se jmenuje � drobnou v�hrou, kter� pot�� poka�d�, kdy� se na ni �lov�k pod�v�. Tvo�� n�zk�, hust� a dokonale kompaktn� trsy vysok� obvykle 25 a� 35 cm, tak�e p�sob� t�m�� jako miniaturn� architektonick� stavba. Stonky jsou pevn�, m�lce hranat�, modrav� zelen� a� ocelov� modr�, v horn� ��sti bohat� v�tven�, co� odr�d� dod�v� p�ekvapiv� bohat� po�et kv�tn�ch �bor�. Kv�tenstv� jsou ku�elovit�, pichlav�, kovov� modr�, obklopen� �zk�mi, ost�e zakon�en�mi listeny, kter� tvo�� kolem hl�vky v�razn�, a� hv�zdicovit� l�mec. Barva kv�t� je fialov� a� ocelov� modr� a s postupuj�c�m zr�n�m se je�t� prohlubuje, tak�e star�� kv�ty p�sob� intenzivn�ji ne� mlad�. Kveten� nast�v� koncem �ervna a trv� do za��tku srpna; kv�ty p�i sesych�n� dr�� tvar i barvu, co� z nich �in� v�born� materi�l pro such� aran�m�. Listy tvo�� p�i zemi hustou, pravidelnou r��ici: jsou �iroce ov�ln� a� obvej�it�, tmav� zelen�, leskl�, tuh� a s jemn� pilovit�m okrajem. D�ky sv� plo�e a pevnosti ��inn� chr�n� ko�enov� kr�ek p�ed p�emok�en�m, tak�e rostlina dob�e sn�� i letn� p��valov� de�t�. Celkov� habitus je kompaktn�, p�esn� a p�sob� a� roztomile � neb�t t�ch pichlav�ch konc�, dalo by se ��ct, �e je to m��ka k pomilov�n�.
Posledn� revize 05-08-2021; 05-07-2026
M��ky jsou trvalky, kter� vy�aduj� p�edev��m pln� slunce a velmi propustnou, chudou a� kamenitou p�du; v �ivn�ch nebo t�k�ch p�d�ch rychle ztr�cej� kompaktn� tvar a mohou zahn�vat. Vlhko nesn�ej�, proto je d�le�it� dren� a st��dm� z�livka � zal�vat jen p�i dlouhodob�m suchu, jinak si vysta�� s p�irozen�mi sr�kami. Hnojen� nen� pot�eba, naopak vy��� obsah dus�ku vede k m�kk�mu r�stu a poleh�v�n�. M��ky se nest��haj� b�hem sez�ny, pouze se po odkv�tu mohou odstranit odkvetl� �bory, pokud nechcete, aby se samovoln� vysemenily; jinak je vhodn� ponechat kv�tenstv� p�es zimu, proto�e dob�e dr�� tvar a poskytuj� strukturu z�honu. Pouze vy��� druhy a odr�dy mohou b�t po odkv�tu unaven� a nevzhledn�, proto je dobr� je od�ezat t�sn� nad zem�, aby nara�ily nov� listy, kter� budou p�kn� a� do zimy. V n�dob�ch se p�stuj� jen obt�n�, proto�e vy�aduj� hlubok� ko�enov� syst�m a rychle trp� p�emok�en�m. Jsou odoln� v��i v�tru i horku, ale mlad� rostliny mohou b�t citliv� na p�emok�en� v zim�, proto je vhodn� stanovi�t�, kter� v zim� nez�st�v� dlouho mokr�. M��ky jsou nejedl� a mohou zp�sobit m�rn� podr�d�n� poko�ky p�i manipulaci. Mrazuvzdornost se u v�t�iny druh� pohybuje kolem �25 �C a� �30 �C, co� z nich �in� spolehliv� trvalky pro st�edoevropsk� klima.
