.jpg)
Eryngium alpinum m��ka alpsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Eryngium
Rod Eryngium zahrnuje p�ibli�n� 230 druh� roz���en�ch od evropsk�ch a st�edomo�sk�ch step� p�es jihoamerick� pampy a� po such� oblasti Asie, co� z n�j �in� jeden z nejrozmanit�j��ch rod� �eledi mi��kovit�ch. P�esto�e se na prvn� pohled podob� bodl�k�m, jde o prav� mi��kovit�, co� botanici zd�raz�uj� u� od 18. stolet�. Rod popsal Carl Linn� v roce 1753 ve Species Plantarum, ale jeho jm�no se objevuje u� ve spisech antick�ch autor�, kte�� m��ku zmi�ovali jako l��ivou rostlinu s povzbuzuj�c�mi ��inky. Zaj�mav� je, �e n�kter� druhy rodu jsou zn�m� z fosiln�ch n�lez� v Evrop�, co� dokl�d� jejich dlouhou evolu�n� historii v such�ch a slunn�ch biotopech. V r�mci botaniky se objevuj� drobn� spory o p�esn� vymezen� n�kter�ch jihoamerick�ch druh�, proto�e jejich morfologie se p�ekr�v� s rody Azorella a Bolax, ale modern� molekul�rn� studie v�t�inou potvrzuj� Linn�ho p�vodn� pojet�.
Eryngium alpinum, m��ku alpskou, v krajin� snadno p�ehl�dnete, ne� vykvete. V p�irozen�m prost�ed� vysokohorsk�ch luk a sut� je to takov� nen�padn� modrav� klenot mezi travinami, ale p�i bli���m pohledu se uk�e, �e jde o rostlinu s p�ekvapiv� jemnou kresbou listen� a zvl�tn�m kovov�m leskem, kter� se v botanick�ch textech popisuje u� od 18. stolet�. Nen� divu, �e pr�v� tento druh zaujal i Linn�ho, kter� jej za�adil mezi m��ky kv�li typick� stavb� kv�tenstv�, ale z�rove� si v�iml jeho neobvykle �u�lechtil�ho� vzhledu � vlastnosti, kter� pozd�ji inspirovala i zahradn� �lechtitele. M��ka alpsk� je p�itom rostlinou s jasn� vymezen�mi n�roky: pot�ebuje chladn�j�� podm�nky, propustn� p�dy a stabiln� vl�hu, co� vysv�tluje, pro� se v n�in�ch nikdy nestala b�nou zahradn� trvalkou. Poch�z� z Kavkazu a Alp a ve v�t�in� zem� sv�ho p�vodn�ho v�skytu je pova�ov�na za ohro�en� druh a je chr�n�n�.
M��ka alpsk� je v zahrad� zvl�tn� t�m, �e p�sob� mnohem jemn�ji ne� v�t�ina ostatn�ch m��ek. Botanicky lze popsat takto: kv�ty jsou v�lcovit� strbouly s pe�enose�n�mi listeny. Co si budeme pov�dat, pokud jsme nestudovali botaniku, mnoho n�m to ne�ekne. Tak jednodu�eji: kv�ty jsou sv�m tvarem podobn� chrp�m s vypoukl�m, jako bodl�kovit�m st�edem. Jej� listeny nejsou tvrd� a ostnit�, ale maj� t�m�� krajkovou kresbu, kter� v l�t� vytv��� modrav�, lehce pr�svitn� lem kolem kv�tenstv�. Barva je m�n� kovov� ne� u hybrid�, sp�e chladn� modr� s n�dechem do fialova, a pr�v� tato zdr�enlivost d�v� druhu eleganci, kterou �lechtitel� pozd�ji zv�raznili v zahradn�ch k��enc�ch. V porovn�n� s robustn�mi m��kami n�inn�ch stanovi�� p�sob� subtiln�ji: m� u��� habitus, jemn�j�� listy a celkov� �alpsk�� charakter, kter� se v kultivaci projevuje i n�roky na chladn�j��, propustn� p�dy.
Rostlina dor�st� obvykle 60�80 cm, v chladn�j��ch podm�nk�ch a� kolem 90 cm a kvete od prvn� dek�dy �ervence do srpna. D�ky dlouh� trvanlivosti kv�t� jsou tak� v�bornou �ezanou kv�tinou � ve v�ze dr�� tvar i barvu a pokud budete cht�t rostlinu su�it, na�e�te ji v dob� nejsiln�j�� barevnosti a zav�ste v tepl� a tmav� m�stnosti hlavou dol�.
Posledn� revize 12-01-2009; 05-07-2026
M��ky jsou trvalky, kter� vy�aduj� p�edev��m pln� slunce a velmi propustnou, chudou a� kamenitou p�du; v �ivn�ch nebo t�k�ch p�d�ch rychle ztr�cej� kompaktn� tvar a mohou zahn�vat. Vlhko nesn�ej�, proto je d�le�it� dren� a st��dm� z�livka � zal�vat jen p�i dlouhodob�m suchu, jinak si vysta�� s p�irozen�mi sr�kami. Hnojen� nen� pot�eba, naopak vy��� obsah dus�ku vede k m�kk�mu r�stu a poleh�v�n�. M��ky se nest��haj� b�hem sez�ny, pouze se po odkv�tu mohou odstranit odkvetl� �bory, pokud nechcete, aby se samovoln� vysemenily; jinak je vhodn� ponechat kv�tenstv� p�es zimu, proto�e dob�e dr�� tvar a poskytuj� strukturu z�honu. Pouze vy��� druhy a odr�dy mohou b�t po odkv�tu unaven� a nevzhledn�, proto je dobr� je od�ezat t�sn� nad zem�, aby nara�ily nov� listy, kter� budou p�kn� a� do zimy. V n�dob�ch se p�stuj� jen obt�n�, proto�e vy�aduj� hlubok� ko�enov� syst�m a rychle trp� p�emok�en�m. Jsou odoln� v��i v�tru i horku, ale mlad� rostliny mohou b�t citliv� na p�emok�en� v zim�, proto je vhodn� stanovi�t�, kter� v zim� nez�st�v� dlouho mokr�. M��ky jsou nejedl� a mohou zp�sobit m�rn� podr�d�n� poko�ky p�i manipulaci. Mrazuvzdornost se u v�t�iny druh� pohybuje kolem �25 �C a� �30 �C, co� z nich �in� spolehliv� trvalky pro st�edoevropsk� klima.
