Delosperma sutherlandii kosmatec Sutherland�v
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Delosperma
Kosmatec (Delosperma) je rod n�zk�ch, vytrval�ch sukulentn�ch rostlin z �eledi kosmatcovit�ch (Aizoaceae), poch�zej�c� p�ev�n� z horsk�ch a polopou�tn�ch oblast� ji�n� Afriky, kde roste na kamenit�ch svaz�ch, v puklin�ch skal a na m�stech, kde voda miz� d��v, ne� se sta�� vs�knout. Rod byl pops�n na po��tku 20. stolet� britsk�m botanikem Nicholasem Edwardem Brownem (1849�1934), kter� si v�iml drobn�ch, t�pytiv�ch bun�k na povrchu list� � pr�v� ty daly kosmatc�m jejich jm�no, odvozen� z �eck�ho delos (z�eteln�) a sperma (zrno). Typick�m znakem delosperm jsou masit�, neopadav� listy schopn� dlouhodob� zadr�ovat vodu a p��sn� plaziv� r�st, d�ky n�mu� vytv��ej� n�zk�, hust� koberce. V dob� kv�tu se tyto nen�padn� pol�t��e prom�n� v z�plavu sedmikr�skovit�ch kv�t�, kter� se otev�raj� jen za pln�ho slunce a pat�� k nejvd��n�j��m ozdob�m such�ch, v�h�evn�ch stanovi��.
Kosmatec Sutherland�v byl poprv� pops�n v 19. stolet� britsk�m botanikem Josephem Daltonem Hookerem (1817�1911) a do rodu Delosperma byl p�e�azen a� v roce 1926, kdy Nicholas Edward Brown druh taxonomicky ucelil a zp�esnil jeho za�azen�. Poch�z� z travnat�ch a horsk�ch oblast� ji�n� Afriky, p�edev��m z �zem� dne�n� Jihoafrick� republiky, zejm�na z oblasti b�val�ho Transvaalu. Roste p�irozen� v otev�en�ch, slunn�ch poloh�ch, �asto v travnat�ch spole�enstvech a na kamenit�ch svaz�ch s dob�e odvodn�nou p�dou. Stanovi�t� se vyzna�uj� v�razn�mi teplotn�mi rozd�ly mezi dnem a noc� a st��d�n�m such�ch a vlh��ch obdob�, co� se odr�� v dobr� p�izp�sobivosti druhu a jeho spolehliv�m kveten�. Druhov� jm�no sutherlandii p�ipom�n� Alexandra Sutherlanda, britsk�ho sb�ratele rostlin p�sob�c�ho v ji�n� Africe v 19. stolet�, jeho� ter�nn� sb�ry v�znamn� p�isp�ly k pozn�n� m�stn� fl�ry.
Botanick� druh kosmatce Sutherlandova vytv��� n�zk�, voln� v�tven� poloke��ky s vystoupav�mi a� m�rn� rozlo�it�mi v�hony, kter� se postupn� rozr�staj� do �ir��ch trs�. Listy jsou typicky sukulentn� � takov�, jak� byste �ekali v ji�ansk�m klimatu na sluncem rozp�len�ch kamenech a pod�l dl�d�n�ch p�inek p��mo�sk�ch dovolenkov�ch resort�: masit� a na prvn� pohled pln� vody. Jsou �edozelen�, v�lcovit� a� m�rn� zplo�t�l�, na povrchu jemn� ochlupen�, zejm�na na okraj�ch a �pi�k�ch, co� je jeden z rozli�ovac�ch znak� tohoto druhu. Pubescence list� omezuje v�par a chr�n� pletiva p�ed intenzivn�m slune�n�m z��en�m i v�kyvy teplot. Rostlina si udr�uje kompaktn� a sv�� vzhled po v�t�inu vegeta�n� sez�ny a p�sob� p�irozen� i mimo obdob� kveten�.
Kveten� je d�vod, pro� se kosmatce p�stuj� a pro� pr�v� tam, kde je slunce a� nadbytek. Kv�ty se objevuj� od pozdn�ho jara a p�i p��zniv�ch podm�nk�ch pokra�uj� po dlouhou ��st l�ta. Maj� tvar velk�ch sedmikr�sek, jsou n�padn�, v p��pad� z�kladn�ho druhu b�vaj� barevn� prom�nliv� a nab�zej� odst�ny od lila fialov� a� do syt� purpurov�, s kontrastn�mi b�l�mi ty�inkami a �lut�mi pra�n�ky. �lecht�n� a selektovan� odr�dy pak maj� jednotn� barvy. Otev�raj� se pouze za slune�n�ho po�as� a p�i zata�en� obloze a ve�er se zav�raj�. V na�ich podm�nk�ch je skv�lou volbou pro oslun�n� skalky, kamenn� str�n� nebo such� z�dky. D�ky dlouh�mu a bohat�mu kveten� je kosmatec Sutherland�v pova�ov�n za jeden z nejatraktivn�j��ch druh� cel�ho rodu, vhodn� jak pro sb�rkov� v�sadby, tak pro b�n� zahradn� pou�it�.
Posledn� revize 30-01-2013; 15-02-2026
Kosmatec Sutherland�v vy�aduje pln� slunce a velmi dob�e propustnou p�du, ide�ln� s vysok�m pod�lem miner�ln� slo�ky � v t�k�ch p�d�ch a b�n�ch z�honech s j�lovitou slo�kou fungovat nebude. Nejl�pe prosp�v� na such�ch, otev�en�ch stanovi�t�ch, kde si zachov�v� kompaktn� r�st a bohat� kveten�. Z�livku sn�� pouze omezenou, p�edev��m po v�sadb� nebo p�i dlouhodob�m suchu; trval� p�emok�en� je nevhodn�, zejm�na v zimn�m obdob�. P�i such�m stanovi�ti vykazuje dobrou mrazuvzdornost, p�ibli�n� do -20 �C, p�i�em� kl��ov�m faktorem �sp�n�ho p�ezimov�n� je ochrana p�ed zimn� vlhkost�. Rostlina je st�lezelen�, netoxick� a p�i vhodn�ch podm�nk�ch dlouhov�k�, vhodn� i do zahrad s n�zk�mi n�roky na �dr�bu.
