Crataegus × lavalleei 'CARRIEREI' hloh Lavall�v
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Crataegus
Hloh Lavall�v byl nalezen ve Francii v Arboretu Segrez kolem roku 1870 jako k��enec mezi druhy c. pubescens (syn. c. mexicana) a c. calpodendron (nikoli c. crus-galli, jak se n�kdy myln� uv�d�). Arboretum zalo�il roku 1857 francouzsk� botanik Pierre Alphonse Martin Lavall�e (1836-1884) a ve sv� dob� pat�ilo k nejv�t��m v Evrop� jak co do rozlohy, tak i do v�znamu a presti�e, nebo� obsahovalo nejrozs�hlej�� sb�rku d�evin na sv�t�. Pierre se bohu�el do�il pouh�ch 49 let a po jeho skonu se ji� v�deck� botanick� pr�ci na pozemc�ch v�novalo ��m d�l m�n� �asu, a� se objekt stal pouze souborem uk�zkov�ch zahrad s mnoha vz�cn�mi stromy a botanickou knihovnou.
Ze z�znam� se nepoda�ilo zjistit, zda tento hloh byl k��encem z�m�rn�m nebo vznikl p�irozenou hybridizac�, je� je hloh�m vlastn�. Stejnou z�hadou z�st�v� i vztah tohoto stromu a n�padn� podobn� odr�dy, se kterou roku 1883 – tedy o asi 13 let pozd�ji – p�i�el jin� v�znamn� francouzsk� botanik z Pa��e �lie-Abel Carrière (1818-1896), ale zda se ti dva v�bec znali, v literatu�e nikdo nezmi�uje. �lie-Abel sv�j strom popsal v zahradnick�m magaz�nu Revue horticole a nazval jej Crataegus carrièrei, nejsp�e neznaje Pierr�v hybrid, nebo� rodi�ovstv� obou strom� bylo shodn�. Jedin� odli�nost tkv�la ve tvaru, velikosti a v�t��m mno�stv� plod�, tak�e pozd�ji zahradnick� obec uznala Pierr�v strom jako p�ednostn� (hybrid) a nov�j�� strom jako odr�du tohoto hybridu se jm�nem Carrièrei.
Hloh Carrièrei je ve v�ech ohledech par�dn� strom men��ho a� st�edn�ho vzr�stu, kter� si od sv�ho vzniku roku 1870 obl�bilo ji� mnoho zahradn�ch architekt� i dom�c�ch zahr�dk���. P�stuje se pro mnoho atraktivn�ch vlastnost�, k nim� pat�� zejm�na hust� r�st a hust� olist�n�, p�kn� tvar koruny i bez st��h�n�, bohat� kveten� koncem jara a stejn� bohat� nad�lka kr�sn�ch, nejedovat�ch plod� na podzim. A ur�it� stoj� za zm�nku i jeho odolnost suchu a nep��li� kvalitn�m p�d�m m�stsk�ch v�sadeb. Ocen�te jej i v mal�ch zahrad�ch, kam se sv�m kopaktn�m habitem vejde i bude hodit.
Jedn� se o opadav� strom s velk�mi (7-11 cm), �iroce ov�ln�mi a velmi leskl�mi listy tmav� zelen� barvy, je� na strom� vydr�� dlouho do zimy a opad�vaj� pozd�. Koncem kv�tna a za��tkem �ervna vykv�taj� chochol�ky slo�en� z drobn�ch, jednoduch�ch, b�l�ch kv�t�, po nich� se ve druh� p�lce podzimu tvo�� a� 2 cm velk�, leskl�, zprvu oran�ov�, pozd�ji z��iv� �arlatov� �erven� plody. Vypad� nadm�ru efektn�, kdy� v listopadu, kdy v�t�ina strom� je ji� obna�en� po spadan�m listov�, tento hloh st�le dr�� jak listy tak i sv� z��iv� vybarven� plody. Na �pln�m konci sez�ny se listy na kr�tkou dobu zbarv� do tmav� v�nov� a oran�ov� a rychle opadaj�.
V ml�d� roste pom�rn� rychle do vzp��men� vystoupav�ho tvaru a mlad�� v�tve b�vaj� ��dce posety trny o d�lce cca 4cm, kter� se s v�kem vytr�c� a koruna se zaobluje, aby v dosp�losti byla a� dvakr�t tak �irok�, jako je strom vysok�. Lze jakkoli st��hat a tvarovat, ide�ln� po odkv�tu, stoj�te-li o podzimn� plody.
Posledn� revize 26-10-2021
Hloh Lavall�v nen� n�ro�n� na p�dn� typ, pouze nesn�� mokrou zem a vy��� d�vky silni�n� posypov� soli, ale s men��m mno�stv�m si dok�e poradit, proto se �asto p�stuje ve stromo�ad�ch men��ch m�st. Jakmile zako�en�, nevad� mu letn� p��su�ek. P�stuje se v�hradn� na pln�m slunci, ale sn�� i m�rn� p�ist�n�n� na ��st dne. Mrazuvzdorn� do min. -34 �C a netrp� na sp�lu r��ovit�ch.
