.jpg)
Cortaderia selloana 'ROSEA' kortad�rie dvoudom�, pampov� tr�va
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cortaderia
Kortad�rie dvoudom� je zn�m�j�� pod lidov�m jm�nem pampov� tr�va, kter� z�skala d�ky sv�mu p�vodu v jihoamerick� oblasti Pampas, co� jsou n�inat� travnat� pl�n� o rozloze p�es 1,200.000 kilometr� �tvere�n�ch a zab�raj� velk� �zem� na jihov�chod� Aregentiny, celou Uruguay a kous��ek Braz�lie. Nyn� ale zasahuje prakticky do v�ech zem� Ji�n� i St�edn� Ameriky a vyskytuje se i v nejji�n�j��ch st�tech USA, kde se d�ky sv� rozp�navosti a vitalit� v jejich klimatu pova�uje za invazn�. Rodov� jm�no cortaderia bylo odvozeno ze �pan�lsk�ho cortadera, kter� znamen� �eza�ka, proto�e jej� listy jsou ostr�. Druhov� jm�no selloana bylo zvoleno na po�est n�meck�ho p��rodov�dce Friedricha Sellowa (1789-1831), kter� od roku 1814 objevoval a sb�ral rostliny v Braz�lii a dodnes se pova�uje za nejv�znamn�j��ho sb�ratele a znalce tamn� fl�ry.
Pampov� tr�va je jedna z nejok�zalej��ch a nejkr�sn�j��ch druh� trav v�bec. P�edpokl�d� se, �e prvn� semena zaslal Sellow do Anglie mezi lety 1817-1827 a prvn� rostliny byly zku�ebn� p�stov�ny v kr�lovsk�ch zahrad�ch v Kew pobl� Lond�na. Do USA byla introdukovan� a� roku 1848. Na rozmachu jej� celosv�tov� popularity m�la velk� pod�l m�da b�hem viktori�nsk� �ry (druh� polovina 19. stolet�). Byla hojn� vysazov�na z�mo�n�j��mi rodinami v okrasn�ch zahrad�ch m�rn�ho klimatu, kde jej� semena snadno kl��ila a rostliny dosahovaly �ctyhodn�ch rozm�r�, co� budilo obdiv i respekt a jej� pomp�zn� kv�ty byly ozdobou mnoha dekorac�.
R��ov� forma pampov� tr�vy Rosea pat�� k jej�m nejvyhled�van�j��m variet�m. Rostlina je stejn� vysok� a mohutn� jako botanick� druh � v hork�m klimatu dok�e dor�st 3-4 metry v dob� kv�tu, zat�mco u n�s �jen� lehce p�es 2 metry na konci l�ta, ale i to je �ctyhodn� v��ka na okrasnou tr�vu. Jej� listy jsou zelen� s modrav�m n�dechem, 1,5-2 m dlouh�, 2-3 cm �irok� a okraje jsou jemn� ale ost�e pilovit�, tak�e v�s dok�ou po�ezat jako list pap�ru. V ml�d� jsou vzp��men�, ale ne� rostlina vytas� st�bla s kv�ty, za�nou se vr�ky elegantn� oh�bat, tak�e i p�es celkovou mohutnost trsy vypadaj� m�kce a elegantn�. Stonky nesouc� kv�ty jsou a� 2 metry dlouh� a kv�tenstv� na jejich konc�ch zab�r� 40 a� 90 cm. Kv�tenstv� jsou bohat�, slab� pastelov� r��ov�, tak pozor na p�ibarven� fotografie na internetu. V na�ich podm�nk�ch vykv�t� a� v z��� a zdob� zahradu a� 3 m�s�ce. Rosea se pokl�d� za n�co odoln�j�� ne� botanick� druh a s touto p��� a podm�nkami je jej� mrazuvzdornost kolem cca -26 �C.
Pampov� tr�va je efektn� rostlina pro v�t�� plochy nebo d�stojn� samostatn� solit�r do men�� zahr�dky. P�esto�e p�vodn� poch�z� z b�eh� �ek a vlhk�ch luk a mez�, u n�s vy�aduje dob�e propustnou p�du, aby j� v zim� neshnily ko�eny z d�vodu trval�ho mokra. Naopak je to ide�ln� rostlina do m�st, kde se jin�m neda��, nap��klad se hojn� vyu��v� do oslun�n�ch ��st� p�ed o�e��ky nebo t�je, o kter�ch je zn�mo, �e vypijou v�echnu vodu v zemi.
Posledn� revize 05-01-2025
Pot�ebuje v�hradn� pln� slunce a hum�zn� zem, p��pad� �ast� hnojen� v chud�ch p�d�ch. P�esto�e si na sucho snadno zvykne, s ob�asnou z�livkou b�hem r�stu list� a tvorby kv�t� bude mnohem hez�� a bohat��. Nen� vyb�rav� co do pH p�dy. P�ed prvn�m sn�hem a siln�mi mrazy ji sva�te pevn� do snopu, aby do jej�ho st�edu nenapadal mokr� sn�h. Zjara po odezn�n� teplotn�ch v�kyv� (duben) od�e�te t�sn� nad zem�. S takovou p��� a podm�nkami je jej� mrazuvzdornost ov��en� a� do cca -23 �C. Pokud si nejste jist� vhodnost� va�ich p�stebn�ch podm�nek, m��ete ji p�stovat jako p�enosnou rostlinu ve v�t�� n�dob�.
