Cortaderia selloana 'Day1' TINY PAMPA zakrsl� kortad�rie dvoudom�, pampov� tr�va
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cortaderia
Kortad�rie dvoudom� je zn�m�j�� pod lidov�m jm�nem pampov� tr�va, kter� z�skala d�ky sv�mu p�vodu v jihoamerick� oblasti Pampas, co� jsou n�inat� travnat� pl�n� o rozloze p�es 1,200.000 kilometr� �tvere�n�ch a zab�raj� velk� �zem� na jihov�chod� Aregentiny, celou Uruguay a kous��ek Braz�lie. Nyn� ale zasahuje prakticky do v�ech zem� Ji�n� i St�edn� Ameriky a vyskytuje se i v nejji�n�j��ch st�tech USA, kde se d�ky sv� rozp�navosti a vitalit� v jejich klimatu pova�uje za invazn�. Rodov� jm�no cortaderia bylo odvozeno ze �pan�lsk�ho cortadera, kter� znamen� �eza�ka, proto�e jej� listy jsou ostr�. Druhov� jm�no selloana bylo zvoleno na po�est n�meck�ho p��rodov�dce Friedricha Sellowa (1789-1831), kter� od roku 1814 objevoval a sb�ral rostliny v Braz�lii a dodnes se pova�uje za nejv�znamn�j��ho sb�ratele a znalce tamn� fl�ry.
Pampov� tr�va je jedna z nejok�zalej��ch a nejkr�sn�j��ch druh� trav v�bec. P�edpokl�d� se, �e prvn� semena zaslal Sellow do Anglie mezi lety 1817-1827 a prvn� rostliny byly zku�ebn� p�stov�ny v kr�lovsk�ch zahrad�ch v Kew pobl� Lond�na. Do USA byla introdukovan� a� roku 1848. Na rozmachu jej� celosv�tov� popularity m�la velk� pod�l m�da b�hem viktori�nsk� �ry (druh� polovina 19. stolet�). Byla hojn� vysazov�na z�mo�n�j��mi rodinami v okrasn�ch zahrad�ch m�rn�ho klimatu, kde jej� semena snadno kl��ila a rostliny dosahovaly �ctyhodn�ch rozm�r�, co� budilo obdiv i respekt a jej� pomp�zn� kv�ty byly ozdobou mnoha dekorac�.
Roku 2012 se poda�il skv�l� objev, kdy� v poli kortad�ri� Pumila nalezli Marcel de Pater a David Bakhuijzen ze �kolky Daylight Nursery v holandsk�m Boskoopu zmen�eninu t�to ji� kompaktn� odr�dy. Nazvali ji TINY PAMPA a na trh byla uvedena roku 2021. Jedn� se prozat�m o nejmen�� odr�du t�to kvetouc� kr�sky, kter� se d�ky mal�mu vzr�stu kolem 70 cm vejde i do t� nejmen�� zahr�dky a vykv�t� o n�co d��ve � ji� koncem srpna. Kv�tenstv� o d�lce 30-40 cm jsou kr�mov� a� b�ov� a zahradu zdob� a� 3 m�s�ce. Opadav� listy jsou zelen� s modrav�m n�dechem, p�i okraj�ch jemn� ale ost�e pilovit�, tak�e v�s dok�ou po�ezat jako list pap�ru, vzp��men� a pouze �pi�ky se lehce oh�baj�. Odr�da je chr�n�na patenty 52862 (EU � 2019) a 30652 (GB � 2019) a roku 2020 j� ud�lila nizozemsk� kr�lovsk� zahradnick� spole�nost KVBC zlatou medaili za sv�j v�kon a spolehlivost, je� prok�zala b�hem �sp�n�ho p�stov�n� ve zku�ebn�m poli. TINY PAMPA se py�n� silnou mrazuvzdornost� jako odr�da Pumila, tak�e s touto p��� a podm�nkami odol� teplot�m kolem cca -27 �C.
Pampov� tr�va je efektn� rostlina pro v�t�� plochy nebo d�stojn� samostatn� solit�r do men�� zahr�dky. P�esto�e p�vodn� poch�z� z b�eh� �ek a vlhk�ch luk a mez�, u n�s vy�aduje dob�e propustnou p�du, aby j� v zim� neshnily ko�eny z d�vodu trval�ho mokra. Naopak je to ide�ln� rostlina do m�st, kde se jin�m neda��, nap��klad se hojn� vyu��v� do oslun�n�ch ��st� p�ed o�e��ky nebo t�je, o kter�ch je zn�mo, �e vypijou v�echnu vodu v zemi.
Posledn� revize 05-01-2025
Pot�ebuje v�hradn� pln� slunce a hum�zn� zem, p��pad� �ast� hnojen� v chud�ch p�d�ch. P�esto�e si na sucho snadno zvykne, s ob�asnou z�livkou b�hem r�stu list� a tvorby kv�t� bude mnohem hez�� a bohat��. Nen� vyb�rav� co do pH p�dy. P�ed prvn�m sn�hem a siln�mi mrazy ji sva�te pevn� do snopu, aby do jej�ho st�edu nenapadal mokr� sn�h. Zjara po odezn�n� teplotn�ch v�kyv� (duben) od�e�te t�sn� nad zem�. S takovou p��� a podm�nkami je jej� mrazuvzdornost ov��en� a� do cca -23 �C. Pokud si nejste jist� vhodnost� va�ich p�stebn�ch podm�nek, m��ete ji p�stovat jako p�enosnou rostlinu ve v�t�� n�dob�.
