Cornus kousa 'BIG APPLE' sv�da japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cornus
Cornus je rod, kter� botanici �ad� mezi skute�n� aristokraty d�evin. Zahrnuje p�ibli�n� 50�60 druh� strom� a ke�� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�smu severn� polokoule, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jeho existenci u� v t�etihor�ch a prvn� v�deck� popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. �lov�ka prov�zej� u� po stalet� nejen jako okrasn� d�eviny, ale i jako zdroj tvrd�ho d�eva, l��iv�ch l�tek a symbolick�ch v�znam� v lidov� kultu�e, kde �asto p�edstavuj� pevnost, ��d a dlouhov�kost. V �e�tin� se pro rod Cornus pou��vaj� dv� jm�na � d��n a sv�da � co� nen� n�hoda, ale v�sledek historick�ho v�voje botanick�ho n�zvoslov�. P�vodn� se cel� skupin� ��kalo d��n podle nejzn�m�j��ho evropsk�ho druhu Cornus mas, jeho� tvrd� d�evo dalo jm�nu slovansk� z�klad. S roz���en�m asijsk�ch a severoamerick�ch druh� v 19. stolet� v�ak botanici za�ali rozli�ovat plod�c� d��ny a p�ev�n� okrasn� sv�dy, kter� se li�� stavbou kv�t�, plod� i r�stem.
Sv�da japonsk� (Cornus kousa) poch�z� z v�chodn� Asie � p�irozen� roste v Japonsku, Koreji a v ��stech ��ny. V�decky byla pops�na v 19. stolet� na z�klad� materi�lu z Asie, kter� zpracoval Henry Fletcher Hance (1827�1886) pod jm�nem Cornus kousa. Do sb�rkov�ch evropsk�ch a severoamerick�ch zahrad a pozd�ji i do �kolek se dostala v souvislosti s vlnou botanick�ho sb�ru a v�m�ny rostlinn�ho materi�lu na p�elomu 19. a 20. stolet�. Oce�ov�na byla p�edev��m pro v�raznou sez�nn� prom�nlivost � atraktivitu od jara do podzimu � a pro jedl� plody. Japon�t� a ��n�t� botanici se v�novali studiu jej� variability ve voln� p��rod� a v minulosti popsali m�stn� formy, z nich� byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zat�mco n�kte�� auto�i pova�ovali ssp. chinensis za v�razn�j��, voln�ji kvetouc� formu s v�t��mi kv�tenstv�mi, v modern� taxonomii se dnes preferuje pouze druhov� ozna�en� Cornus kousa bez dal��ho rozli�en�.
Japonsk� d��n Big Apple poch�z� z USA, kde jej u� v 60. letech minul�ho stolet� selektovala Polly Hill. Sem�nka z�skala od M.M. Brubakera z Pensylv�nie a jak ke�e rostly, v�imla si jednoho, �e je odli�n� ne� botanick� druh. Nazvala jej Big Apple a v�t�ina sou�asn�ch p�stitel� se domn�v�, �e se tak stalo d�ky velk�m plod�m, ale v jednom rozhovoru �ekla, �e m� r�da New York, kter�mu se p�ezd�v� Big Apple, tak kde m��e b�t pravda? Ur�it� v Massachusetts, kde roku 1958 ve v�ku 51 let zalo�ila nyn� ji� renomovan� arboretum. Sama nebyla �lechtitelkou, ale cel� �ivot se v�novala p�stov�n� vz�cn�ch rostlin a testov�n� jejich mrazuodolnosti pro severn�ji polo�en� st�ty USA.
Big Apple je p�ekr�sn� odr�da japonsk�ho d��nu, kter� nab�z� hust�� v�tven� a p�knou stavbu. V �ervnu vykv�t� z�plavou kv�t� s n�padn�mi, sn�hob�l�mi listeny, je� ke konci kveten�, co� je mnohdy a� za cca 6 t�dn�, m�rn� zr��ov�. Prav� kv�ty jsou miniaturn� a slo�en� v asi 2-3 cm �irok� kuli�ky, ze kter�ch se po opylen� koncem l�ta tvo�� atraktivn�, syt� r��ov� jedl� plody. Maj� tuhou a naho�klou slupku, ale sladkou du�inu s n�kolik semeny. Tvrd� se, �e mohou m�t pr�m�r a� 4 cm. Na�e ke�e zat�m nesly plody o pr�m�ru lehce p�es 2 cm, ale uvid�me za 10-20 let.
Listy jsou opadav�, tmav� zelen�, st�edn� velk�, n�padn� p�i�pi�at�l� a p�irozen� sv�en� jako nap��klad listy na hru�n�ch. Jejich podzimn� barva je druh� d�vod, pro� si tento kr�sn� strom po��dit: barv� se do n�kolika odst�n� v�nov� �erven� a purpurov� s p��m�s� zlatav� oran�ov�. Big Apple roste vzp��men�, 20-30 cm za rok, do p�kn�ho tvaru a hustoty, tak�e nen� pot�eba st��hat. Pokud p�eci jenom pot�ebujete prov�st n�jak� �ez, u�i�te tak co nejd��ve po odkv�tu. Star�� ke�e tvo�� kr�sn� solit�ry nejenom v japonsk�ch zahrad�ch, zejm�na s vyholen�mi kmeny a efektn�m podrostem.
Posledn� revize 16-06-2024
Sv�dy maj� r�dy velmi kyselou, �ivnou, lehkou zem, kter� nebude vysychat. Neosv�d�ilo se s�zet je do polost�nu, kde by �dajn� m�ly b�t chr�n�ny p�ed vysych�n�m v hork�m l�t�. Rad�ji je ��dn� zamul�ujte a v p��pad� velk�ho sucha nezapome�te zal�t, ale rozhodn� je vysazujte na pln� slunce. Pokvetou bohat�ji a budou hust�� a zdrav�j��. Pokud hnoj�te, pak pou��vejte v�hradn� hnojiva na tvorbu kv�t� a zele� list�. Nikoli na podporu rychlosti r�stu. St��h�n� se nedoporu�uje, aby se nepo�kodil p�irozen� tvar, ale je mo�n� okam�it� po odkv�tu. Pln� mrazuvzdorn� do cca -29 �C.
