Cornus controversa 'VARIEGATA' sv�da sporn�

Cornus

Cornus je rod, kter� botanici �ad� mezi skute�n� aristokraty d�evin. Zahrnuje p�ibli�n� 50�60 druh� strom� a ke�� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�smu severn� polokoule, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii a Severn� Americe. Fosiln� n�lezy dokl�daj� jeho existenci u� v t�etihor�ch a prvn� v�deck� popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. �lov�ka prov�zej� u� po stalet� nejen jako okrasn� d�eviny, ale i jako zdroj tvrd�ho d�eva, l��iv�ch l�tek a symbolick�ch v�znam� v lidov� kultu�e, kde �asto p�edstavuj� pevnost, ��d a dlouhov�kost. V �e�tin� se pro rod Cornus pou��vaj� dv� jm�na � d��n a sv�da � co� nen� n�hoda, ale v�sledek historick�ho v�voje botanick�ho n�zvoslov�. P�vodn� se cel� skupin� ��kalo d��n podle nejzn�m�j��ho evropsk�ho druhu Cornus mas, jeho� tvrd� d�evo dalo jm�nu slovansk� z�klad. S roz���en�m asijsk�ch a severoamerick�ch druh� v 19. stolet� v�ak botanici za�ali rozli�ovat plod�c� d��ny a p�ev�n� okrasn� sv�dy, kter� se li�� stavbou kv�t�, plod� i r�stem. 

Sv�da sporn�, Cornus controversa, poch�z� z horsk�ch les� Japonska, Koreje, severn� ��ny a p�ilehl�ch oblast� Him�laje, kde roste jako strom podrostu ve sv�tl�ch, vlhk�ch les�ch. Druh byl form�ln� pops�n britsk�m botanikem Williamem Bottingem Hemsleym (1843�1924) na po��tku 20. stolet�, p�i�em� druhov� jm�no controversa odkazuje na tehdej�� taxonomickou nejasnost � na rozd�l od v�t�iny sv�d m� toti� st��dav� listy, co� vedlo k dlouh�m diskus�m o jeho za�azen�. K evropsk�mu pozn�n� druhu v�znamn� p�isp�ly u� v 19. stolet� sb�ry Philippa Franze von Siebolda (1796�1866), kter� p�ivezl �iv� materi�l z Japonska a otev�el cestu k p�stov�n� v zahrad�ch. Pr�v� d�ky sv� p��sn� vodorovn�, patrovit� korun� se sv�da sporn� brzy stala vyhled�vanou d�evinou v parc�ch a botanick�ch zahrad�ch Evropy i Severn� Ameriky, kde je cen�na p�edev��m pro architektonick� efekt a dlouhov�kost. V Japonsku je sv�da sporn� vn�m�na jako strom klidu a ��du, �asto vysazovan� v parc�ch, chr�mov�ch zahrad�ch a u tradi�n�ch staveb, kde jej� p��sn� vodorovn� v�tven� symbolizuje rovnov�hu a p�irozen� rytmus �asu. Na rozd�l od ok�zale kvetouc�ch d�evin zde nikdy nebyla vn�m�na jako solit�r pro efekt, ale jako strom, kter� m� prostor r�st pomalu, vrstvit se a st�rnout s krajinou.