Coreopsis BIG BANG™ 'REDSHIFT' kr�snoo�ko
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Coreopsis
Rod Coreopsis, popsan� Carlem Linn�m v roce 1753, zahrnuje t�m�� �ty�i des�tky p�ev�n� severoamerick�ch druh�, kter� se vyvinuly v otev�en�ch pr�ri�ch, na such�ch svaz�ch i ve vlhk�ch okraj�ch mok�ad�, a pr�v� tato ekologick� rozkro�enost vysv�tluje jejich dne�n� zahradn� spolehlivost. Linn� zvolil jm�no odvozen� z �eck�ho koris a opsis, tedy �pohled na plo�tici�, proto�e such� na�ky p�ipom�naj� drobn� hmyz, co� je drobn� doklad jeho pozorovatelsk�ho humoru. Taxonomie rodu nebyla v�dy ust�len� a v 18. a 19. stolet� se objevovala synonyma jako Calliopsis �i Acispermum, ne� ji sjednotily modern� revize, zejm�na pr�ce Ernesta E. Sherffa (1882�1966). Coreopsis m� v americk� kultu�e p�ekvapiv� siln� postaven�: Coreopsis tinctoria slou�ila domorod�m obyvatel�m k barven� textilu a n�kolik st�t� USA si r�zn� druhy zvolilo jako sv� ofici�ln� kv�tiny � Florida, Mississippi, Tennessee a Maryland.
Hybridn� kr�snoo�ka p�edstavuj� rozs�hlou skupinu k��enc�, kter� vznikaj� kombinac� n�kolika severoamerick�ch druh�, z nich� ka�d� p�in�� do v�sledn� linie konkr�tn� vlastnosti: C. grandiflora zv�t�uje pr�m�r kv�t� a zaji��uje rychl� n�stup kveten�, C. lanceolata p�id�v� pevnost stonk�, odolnost v��i suchu a schopnost r�st v chud�ch p�d�ch, C. tinctoria poskytuje genetickou variabilitu a �irokou �k�lu barev, C. rosea pastelov� odst�ny a jemn�j�� texturu a C. verticillata vl�knit� ko�enov� syst�m, kter� zlep�uje zimn� p�e��v�n� a sni�uje riziko hniloby. �lecht�n� a selekce prob�h� v podm�nk�ch vysok� vlhkosti, letn�ho sucha i teplotn�ch v�kyv�, aby bylo mo�n� eliminovat linie n�chyln� k hnilob�m, rozkles�v�n� a p�ed�asn�mu ukon�en� kveten�. V�t�ina modern�ch hybrid� je ��ste�n� nebo pln� steriln�, co� prodlu�uje dobu kveten� a zaji��uje kompaktn�j�� r�st bez samov�sevu. V�sledkem jsou rostliny stabiln�j�� ne� p�vodn� druhy, s dlouhou sez�nou kveten� a dobrou adaptac� na prom�nliv� evropsk� klima, kde se st��daj� zimn� vlhkost, letn� horka a nepravideln� sr�ky.
Kr�snoo�ko Redhift poch�z� ze stejn� d�lny jako ostatn� odr�dy z �ady BIG BANG� (�Velk� t�esk�). Se zdob� pom�rn� velk�mi kv�ty sv�tle �lut� barvy se syt� v�nov�m o�kem kolem �lut�ho st�edu. Zral� kv�ty ve druh� polovin� l�ta nab�raj� v�nov� �erven� p�eliv, ��m� nab�raj� na ok�zal�m kontrastu vedle mlad��ch �lut�ch kv�t�. Ke konci l�ta je t�m�� cel� trs zbarven� do v�nov� �erven� s m�sty prosv�taj�c� �lutou barvou. Stonky jsou tenk� ale pom�rn� pevn�, dosahuj� kolem 40 cm a v dobr�ch podm�nk�ch se bohat� v�tv� do neust�le p�ir�staj�c�ch poupat. Netvo�� semena.
V roce 2005 Ameri�an Darrell R.Probst z Hubbardstonu ve st�t� Massachusetts provedl mezidruhov� k��en� 5 voln� rostouc�ch druh� s c�lem z�skat neinvazn� rostlinu s pevn�mi stonky a kr�sn�mi kv�ty po co nejdel�� obdob�. V�sledek je ohromuj�c� a dostal n�zev Redshift podle na�ervenal� barvy pozdn�ch kv�t�. Odr�da je chr�n�n� patentem �. PP20412 z roku 2008.
Posledn� revize 19-08-2013.
Kr�snoo�ko velkokv�t� a jeho hybridy jsou spolehliv� trvalky, pokud respektujeme jejich p�vod: slunn� a vzdu�n� lokality. Vy�aduj� pln� slunce a propustnou p�du, kter� nesm� b�t trvale mokr�, jinak ztr�c� vitalitu a v zim� snadno vyhn�v�. Zal�v�n� je pot�eba jen v obdob� extr�mn�ho sucha, proto�e jsou p�irozen� p�izp�soben� st��d�n� vlhk�ch a such�ch obdob�. Hnojen� nevy�aduj�, p��padn� pouze m�rn� ve form� kompostu na ja�e, proto�e p��li� bohat� p�da a pou��v�n� um�l�ch hnojiv vede k bujn�mu, ale m�n� stabiln�mu r�stu a vys�len� rostliny. Odkv�taj�c� kv�ty je vhodn� pr�b�n� odstra�ovat i se stonky, ��m� se prodlou�� kveten� a podpo�� esteticky �ist� vzhled trsu. Celou rostlinu sest�ihn�te cca 3-5 cm nad zem� a� zjara po odezn�n� v�ech mraz�. V n�dob�ch nen� dlouhodob� spolehliv�. Nevad� jim v�tr, ani exponovan� stanovi�t�. Mrazuvzdornost se mezi odr�dami m��e li�it, ale v�t�inou se pohybuje kolem -29 �C, tak�e v b�n�ch podm�nk�ch st�edn� Evropy zimuj� bez probl�m� a nevy�aduje ��dnou zvl�tn� ochranu.
