.jpg)
.jpg)
Chamaecyparis pisifera 'FILIFERA AUREA' cyp�i�ek hrachonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chamaecyparis
Rod Chamaecyparis zahrnuje n�kolik m�lo druh� jehli�nan� poch�zej�c�ch v�hradn� z v�chodn� Asie a z�padn� ��sti Severn� Ameriky. Botanicky pat�� do �eledi cyp�i�ovit�ch a vyzna�uje se jemnou stavbou v�tv�, �upinovit�mi listy a v�raznou variabilitou tvar� i barev, kter� z n�j u�inila jeden z nejd�le�it�j��ch rod� okrasn�ch jehli�nan� v�bec. Prvn� v�deck� popis rodu publikoval Stephan Ladislaus Endlicher (1804�1849) v prvn� polovin� 19. stolet�, v dob�, kdy se Evropa za�ala intenzivn� seznamovat s fl�rou D�ln�ho v�chodu. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e p�edkov� dne�n�ch cyp�i�k� byli roz���eni mnohem ���eji ne� dnes, a rod tak p�edstavuje dal�� z p��klad� d�evin, kter� p�e�ily v�razn� klimatick� zm�ny v omezen�ch refug�ch.
Cyp�i�ek hrachonosn� je p�vodn�m druhem Japonska, kde roste p�edev��m v horsk�ch oblastech ostrov� Hon�� a Kj��� v nadmo�sk� v��ce 400-1800 metr�. Sv� druhov� p��zvisko si vyslou�il d�ky jako hr�k�m podobn�m drobn�m �i�tic�m. Poprv� jej v�decky popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), jeden z nejv�znamn�j��ch ��k� Carla Linn�ho, kter� se do Japonska dostal v dob� jeho t�m�� �pln� izolace od sv�ta. V domovin� pat�� tento druh k tradi�n� vyu��van�m d�evin�m, jeho d�evo je cen�no pro lehkost, trvanlivost a jemnou strukturu a pou��v� se p�i stavb� chr�m�, svatyn� i tradi�n�ch l�zn�. Rozemnut� v�tvi�ky kr�sn� von� po prysky�ici. Strom je vn�m�n jako symbol klidu a vyrovnanosti a �asto se objevuje v okol� posv�tn�ch m�st; ve st�edn� Evrop� pak i na h�bitovech a pietn�ch m�stech. Na rozd�l od jin�ch cyp�i�k� je druh pisifera mimo��dn� variabiln�, co� vedlo ke vzniku cel� �ady zahradn�ch forem s odli�nou stavbou i barvou. Do Evropy se prvn� �iv� rostliny dostaly nejprve do Anglie roku 1861 a prvn� zm�nka o jeho p�stov�n� v �esku je u� z roku 1865 u z�mku v Hlubok� nad Vltavou.
Cyp�i�ek Filifera Aurea je v�sostn� elegantn� jehli�nan, kter� zaujme na prvn� pohled sv�mi dlouh�mi, nitkovit�mi, p�evisl�mi v�t�vkami vytv��ej�c�mi m�kk�, spl�vav� habitus p�ipom�naj�c� zlat� vodop�d. �upinovit� listy jsou drobn�, t�sn� p�itiskl� k v�t�vk�m a maj� v�razn� zlato�lut� zbarven�, nejintenzivn�j�� na pln�m slunci. Celkov� tvar je �iroce ku�elovit� a� nepravideln� klenut�, s p�irozen� p�evisl�mi konci v�tv�. Oproti z�kladn�mu druhu je r�st pomalej��, struktura jemn�j�� a barva v�razn� sv�tlej��. Kultivar vznikl jako barevn� mutace formy �Filifera� a byl vyselektov�n v evropsk�ch �kolk�ch p�ed rokem 1891, kdy se zlatolist� d�eviny t�ily mimo��dn� oblib�. N�zev �Filifera� odkazuje na nitkovit� charakter v�tv�, p��domek �Aurea� pak na jejich zlat� zbarven�.
V zahrad� funguje �Filifera Aurea� p�edev��m jako solit�r nebo v�razn� akcent v kompozic�ch zalo�en�ch na kontrastu textur. Nejl�pe vynikne na tmav�m pozad�, nap��klad p�ed tisem, jedl� nebo tmavozelen�mi rododendrony, kde jeho barva doslova sv�t�. V�born� se uplatn� i v japonsky lad�n�ch zahrad�ch, v bl�zkosti vodn�ch prvk� nebo kamen�, kde jej� p�evisl� v�tve zm�k�uj� tvrd� linie. D�ky pomal�mu r�stu je vhodn� i do men��ch zahrad, kde m��e dlouhodob� plnit roli stabiln�ho, nem�nn�ho prvku. V evropsk�ch zahrad�ch dor�st� �Filifera Aurea� obvykle v��ky 2 a� 3 metr�, �asto a� po n�kolika desetilet�ch p�stov�n�. Vy��� exempl��e jsou v�jime�n� a v�zan� na mimo��dn� p��zniv� podm�nky. R�st je sp�e do ���ky ne� do v��ky a rostlina si dlouhodob� zachov�v� charakter velk�ho, p�evisl�ho ke�e.
Posledn� revize 10-01-2008; 20-01-2026
P�stov�n� cyp�i�ku hrachonosn�ho nen� slo�it�, pokud jsou spln�ny z�kladn� n�roky. Preferuje kyselou a� neutr�ln�, hum�zn� a dob�e propustnou p�du s dostatkem vl�hy, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�esto�e p�irozen� roste v n�plavov�ch p�d�ch, kde je dostatek vody, nikdy tam nedoch�z� k jej�mu dlouhodob�mu zadr�ov�n� a p�ebyte�n� voda voln� odt�k� dob�e propustn�m podlo��m. Nesn�� vyschnut� ko�enov�ho balu. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m stanovi�ti, kde si udr�uje syt� zbarven�, snese v�ak i lehk� polost�n. Otev�en�, v�trn� polohy nejsou vhodn�, proto�e mohou naru�ovat jemnou strukturu v�tv�. �ez nen� nutn� a prov�d� se pouze v�jime�n�. Mrazuvzdornost je v�born�, bez probl�m� sn�� teploty kolem −29 �C.
