Chaenomeles × superba 'PINK LADY' kdoulovec
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Chaenomeles
Rod Chaenomeles tvo�� t�i a� �ty�i druhy opadav�ch ke�� z �eledi r��ovit�ch, p�vodem z v�chodn� Asie. Botanicky je charakterizuj� kr�tk� trnit� v�t�vky, leskl� listy a n�padn� kv�ty, kter� se objevuj� velmi brzy na ja�e, �asto je�t� p�ed olist�n�m. Rod popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), kter� jej odd�lil od rodu Cydonia na z�klad� rozd�l� v kv�tech i plodech. Plody chaenomeles p�ipom�naj� mal�, tvrd� kdoule s vysok�m obsahem pektinu a v�raznou v�n�, co� je jeden z d�vod�, pro� se rod v p��rod� i zahrad�ch snadno rozpozn�v�.
V ��n� maj� kdoulovce dlouhou tradici p�stov�n� a objevuj� se v klasick�ch zahrad�ch jako symbol vytrvalosti a jarn� obnovy. Jejich plody se vyu��vaj� k v�rob� sirup�, �aj� a l��iv�ch odvar� a rostliny se �asto vysazuj� v kompozic�ch se �vestkami a borovicemi. V Japonsku je jejich kulturn� v�znam je�t� v�razn�j��: pat�� k nejobl�ben�j��m jarn�m d�evin�m a jejich ran� kveten� se stalo sou��st� tradi�n�ho v�tvarn�ho jazyka. Objevuj� se na malb�ch, keramice, textilu i b�n�ch dom�c�ch p�edm�tech a pat�� k nej�ast�j��m bonsajov�m d�evin�m d�ky schopnosti bohat� kv�st i na star�m d�ev� a proto�e jejich n�padn� kv�ty maj� ide�ln� velikost p�i miniaturizaci. V Evrop� se kdoulovce staly obl�ben�mi d�ky sv� odolnosti, schopnosti kv�st v dob�, kdy je zahrada je�t� v zimn�m sp�nku, a tak� d�ky tomu, �e dob�e tvo�� hust�, neproniknuteln� �iv� ploty.
Chaenomeles � superba je zahradn� hybrid vznikl� k��en�m druh� C. japonica a C. speciosa. Prvn� spont�nn� k��enci se objevili kr�tce po uveden� C. japonica do evropsk�ch zahrad v roce 1869, ale jejich sm�en� p�vod nebyl zpo��tku rozpozn�n a prod�valy se jako formy Cydonia maulei � p�vodn� jm�no pro kdoulovec japonsk�. Teprve pozd�ji byla jedna z t�chto forem pops�na jako var. superba a Rehder ji ur�il jako typ cel� hybridn� skupiny C. � superba. Dnes sem pat�� v�t�ina n�zk�ch kdoulovc� p�stovan�ch v zahrad�ch. Hybridn� rostliny jsou obvykle n�zk�, �iroce rozkladit� ke�e vysok� kolem 1,2�1,5 m. V olist�n� stoj� mezi ob�ma rodi�i: listy jsou v�t�� ne� u C. japonica, ale men�� a m�n� jemn� pilovit� ne� u C. speciosa. Charakter mlad�ch v�hon� se p�ikl�n� k japonsk�mu druhu � v prvn�m roce b�vaj� drsn� a jemn� plstnat�, ve druh�m bradavi�nat� � zat�mco C. speciosa m� letorosty hladk�. Kv�ty hybridu vykazuj� mimo��dnou variabilitu barev, od b�l� a r��ov� p�es oran�ov� t�ny a� po syt� �ervenou, a objevuj� se velmi brzy na ja�e, �asto je�t� p�ed olist�n�m.
Pink Lady je k��en� odr�da kdoulovce (ch.japonica x ch.speciosa) s n�padn� r��ov�mi kv�ty o pr�m�ru a� 4,5 cm. Otev�raj� se brzy na ja�e s p��chodem teplej��ho po�as�, v�t�inou od poloviny dubna, ale pokud je tepl� konec zimy, m��ete ji� v b�eznu vid�t otev�en� poupata. Kvetou pom�rn� dlouho, je�t� v kv�tnu b�vaj� ke�e pln� rozkvetl�. P�esto je z�ejm� nejmalebn�j�� pohled na hol� v�tvi�ky bez list� poset� kulat�mi poup�tky temn� r��ov� barvy, z nich� se jako miniaturn� lotosy otev�raj� p�ti�etn� kv�tky se st�edem pln�m na�loutl�ch ty�inek. Po kv�tech n�sleduj� jedl� plody nepravideln�ch tvar� nejv�ce podobn�m hru�k�m.
Posledn� revize 06-03-2014
Kdoulovce rostou spolehliv� t�m�� v jak�koli zahradn� p�d�, pokud nen� siln� v�penit�. V z�sadit� zemin� trp� chlor�zami a jejich r�st se zpomaluje, proto je nejlep�� lehk�, hum�zn� p�da s neutr�ln� a� m�rn� kyselou reakc�. Po v�sadb� pot�ebuj� rovnom�rnou vl�hu, ale jakmile zako�en�, jsou p�ekvapiv� odoln� v��i suchu a obejdou se bez pravideln�ho zal�v�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na pln�m slunci, kde bohat� kvetou a dob�e vyzr�vaj� jejich letorosty. Pro udr�en� p�kn�ho, kompaktn�ho ke�e je z�sadn� ka�doro�n� �ez. Prov�d� se po odkv�tu, kdy lze jednolet� v�hony zkr�tit o 30 a� 80 procent, aby se podpo�ilo v�tven� a tvorba kv�t� na p��t� rok. Dlouh�, nepevn� nebo nevhodn� rostouc� v�tve je mo�n� odstranit cel� a� u zem�, ��m� se ke� provzdu�n� a zv�razn� se jeho pevn� kostra. Kdoulovce dob�e sn�ej� i hlub�� zmlazen�, pokud je prov�d�no postupn�. D�ky sv� odolnosti je lze p�stovat i ve venkovn�ch n�dob�ch, kde v�ak pot�ebuj� pravideln�j�� z�livku a chr�n�n� stanovi�t�. Mrazuvzdornost druhu je velmi vysok�, spolehliv� sn�� teploty kolem -29 �C.
