Cercis canadensis 'JN2' THE RISING SUN™ zmarlika kanadsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Cercis
Rod Cercis, zn�m� pod �esk�m jm�nem zmarlika (nikoli zmarilka � nen� to stra�ilka!), zahrnuje p�ibli�n� deset druh� opadav�ch strom� a ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule � od Severn� Ameriky p�es ji�n� Evropu a� po v�chodn� Asii. V�echny druhy spojuje n�kolik charakteristick�ch znak�: srd�it� listy, kter� p�ipom�naj� ikonick� srdce l�sky, a �asn� jarn� kveten�, kdy se drobn� kv�ty objevuj� p��mo na hol�m d�ev� � tedy na v�tv�ch i kmenech, je�t� ne� vyra�� listy. Kv�ty maj� tvar typick� pro bobovit� rostliny, proto�e zmarlika pat�� do �eledi Fabaceae. V zahrad�ch se nej�ast�ji p�stuj� druhy Cercis canadensis (zmarlika kanadsk�), Cercis siliquastrum (zmarlika Jid�ova) a Cercis chinensis (zmarlika ��nsk�), p�i�em� ka�d� z nich nab�z� �irokou �k�lu kultivar� s r�zn�m habitem i barvou list�.
Zmarlika kanadsk� poch�z� z v�chodn�ch oblast� Severn� Ameriky � od jihov�chodn� Kanady p�es oblast Velk�ch jezer a� po Texas a Floridu. Prvn� botanick� z�znamy o tomto druhu poch�zej� ze 16. stolet�, kdy ji popsali �pan�l�t� a francouz�t� p��rodov�dci. V 18. stolet� se dostala do evropsk�ch botanick�ch zahrad, kde si rychle z�skala oblibu d�ky sv�mu �asn�mu kveten� a elegantn�mu tvaru. Thomas Jefferson ji vysadil ve sv�ch zahrad�ch v Monticellu, George Washington ji doporu�oval pro v�sadbu do �shrubbery�. V kultu�e severoamerick�ch indi�n� m�la zmarlika i praktick� vyu�it� � kv�ty byly jedl�, z k�ry se p�ipravovaly l��iv� odvary. Dnes je symbolem jara a nad�je a v Oklahom� se stala dokonce st�tn�m stromem.
Zmarlika THE RISING SUN� poch�z� z USA, kde ji roku 2003 nalezli Ray a Cindy Jacksonovi ze �kolky Jackson Nurseries z Belvidere v Tennessee jako n�hodn�ho semen��e. Zdob� se unik�tn� vybarven�mi, velk�mi listy, je� ra�� z��iv� zlatav� oran�ovou barvou, kter� sm�rem dovnit� ke�e tmavne t�m zp�sobem, �e ka�d� list je jinak vybarven�, jako kdy� skl�d�te pastelky dle barvy a sytosti � od zlatooran�ov�, p�es �lutavou, �lutozelenou, limetkovou a� do st�edn� zelen�. Jsou opadav�, �iroce srd�it�, 10-14 cm dlouh� i �irok� a na podzim n�dhern� z�ervenaj� a �loutnou. Brzy zjara se objevuj� drobn�, sv�tiv� r��ov� kv�ty na miniaturn�ch stopk�ch p��mo na d�ev�.
Roste rychle a jeho tenk� v�tve tvo�� t�m�� pravideln� patra, viditeln� i zd�lky na prvn� pohled, tak�e strom vypad� p�kn� soum�rn� a u�esan�. M��ete jej p�stovat jako ke� nebo jen jednokmenn� strom a mlad� v�tve dob�e sn�� tvarov�n�, do star��ch, siln�j�� v�tv� se �ez nedoporu�uje. Americk� patent �. PP21451 byl schv�len roku 2010.
Posledn� revize 11-11-2021
Zmarlika kanadsk� nen� p��li� vyb�rav�, co se p�dy t��e � spokoj� se s b�nou zahradn� zeminou, pokud je dob�e propustn�. Nejl�pe v�ak prosp�v� v m�rn� a� siln� kysel� p�d� s konstantn� vlhkost�, nikoli v p�emok�en� zemi. V obdob� �ervnov�ch veder jsme zaznamenali ob�asn� sp�len� nejmlad��ch list� u rostlin na pln�m slunci bez dostate�n� z�vlahy. Na�t�st� se uk�zala jako velmi odoln� � po�kozen� listy rychle nahradila nov�mi, zdrav�mi. Mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed ostr�m jarn�m sluncem, kter� m��e b�t p�ekvapiv� agresivn�, a tak� p�ed vysu�uj�c�m zimn�m v�trem, kter� um� potr�pit zejm�na v otev�en�ch poloh�ch. P�esazov�n� sn�� velmi �patn� � je to strom, kter� si na sv� m�sto zvykne a nerad ho m�n�. Lze tvarovat �ezem, pokud je mlad�, pozd�ji doporu�ujeme �ez pouze tenk�ch v�tvi�ek v obdob� vegeta�n�ho klidu � ide�ln� koncem zimy p�ed ra�en�m. Mrazuvzdornost je v�born�, b�n� ud�van� do -29 �C, ale n�kter� zdroje uv�d�j� odolnost a� do -34 �C (nevyzkou�eno). V n�dob�ch se p�stovat nedoporu�uje � pot�ebuje prostor pro ko�eny a stabiln� mikroklima, kter� kv�tin�� neposkytne.
