cedrus libani 'NANA' zakrsl� libanonsk� cedr

cedrus

Rod cedr� pat�� k t�m n�kolika m�lo d�evin�m, kter� prov�zej� lidskou pam� tak dlouho, a� se zd�, �e tu byly odjak�iva. Fosilie pylu i zkamen�l�ho d�eva dokazuj�, �e cedry kdysi pokr�valy rozs�hl� oblasti Eurasie, ne� se jejich are�l b�hem t�etihor a �tvrtohor z��il do horsk�ch p�sem v�chodn�ho St�edomo�� a z�padn� Asie. U� samotn� jm�no rodu, odvozen� z �eck�ho kedros a latinsk�ho cedrus, p�ipom�n� jejich vonn�, prysky�i�n� d�evo, kter� se stalo symbolem trvanlivosti, posv�tnosti a moci. Za zm�nku stoj� i ob�asn� jazykov� omyl: rusk� slovo кедр � kedr neozna�uje cedr, ale borovici sibi�skou (Pinus sibirica), tedy zcela jin� rod jehli�nan�. Cedry se objevuj� v eposech, biblick�ch textech i antick�ch m�tech; jejich d�evo neslo st�echy chr�m�, k�ly lod� i tr�ny kr�l�. Kdy� stoj�te pod star�m cedrem, m�te pocit, �e �as se zpomal� � jako by strom v�d�l, �e lidsk� �ivot je jen kr�tk� epizoda v jeho vlastn�m p��b�hu, kter� trv� stalet�.

Cedr libanonsk� je ze v�ech cedr� nejzn�m�j�� nejen d�ky majest�tu, ale i kulturn�mu v�znamu. Poch�z� z poho�� Libanon, Antilibanon a Taurus; modern� zdroje uv�d�j� p�irozen� v�skyty p�edev��m v Turecku, S�rii a Libanonu. Druh je zn�m od dob Linn�ho, kter� jej zm�nil, form�ln� binomick� jm�no Cedrus libani publikoval A. Richard (1823). Cedr libanonsk� byl po tis�cilet� vyhled�van� pro sv� d�evo � pevn�, odoln�, vonn� a t�m�� nezni�iteln�. Pr�v� tato vlastnost se mu v�ak stala osudnou. Starov�k� civilizace jej k�cely v takov�m mno�stv�, �e p�vodn� cedrov� lesy v Libanonu t�m�� zmizely. Z kdysi rozs�hl�ch porost� z�staly jen mal� ostr�vky, z nich� nejzn�m�j�� je rezervace Arz ar-Rabb, �Bo�� cedry�, kter� se stala symbolem libanonsk� identity, dodnes figuruje na st�tn� vlajce. Cedr libanonsk� tak nen� jen stromem, ale i kulturn�m d�dictv�m, p�ipom�nkou vztahu �lov�ka a krajiny, kter� se m��e b�hem stalet� zm�nit z �cty v nenasytnost.