Cedrus deodara 'PENDULA' cedr him�lajsk�
Ectovit (ektomykorhizn�)Cedrus
Cedry jsou majest�tn� stromy, kter� n�s uchv�t� svou nepravidelnou stavbou �irok�ch korun, zejm�na v ji�n�j��ch st�tech pod Alpami. Him�lajsk� cedr je z�ejm� nejp�vabn�j��m druhem cedru a jeho jm�no odkazuje na oblast p�vodu – Him�laje, kde roste v nadmo�sk�ch v��k�ch do cca 2000 m, ale v m�rn�m p�smu �ije a� do 3500 m.n.m. Jedn� se o dlouhov�k� strom, kter� ve voln� p��rod� b�n� dosahuje kolem 50 metr� a jsou zn�m� i lesy se stromy o v��ce 65 metr�. Mezi hinduisty se uct�v� jako bo�sk� strom a je n�rodn�m stromem P�kist�nu. Na Zemi existuje u� tis�ce let, ale do Evropy se poprv� dostal ve form� semen do Anglie a� roku 1838. Brzy pot� se uk�zalo, jak moc z�le�� na p�vodu semen vzhledem k jeho otu�ilosti, tak�e se od roku 1850 �lechtitel� zam��ili na selektov�n� odoln�j��ch druh� s p�vodem ve vy���ch nadmo�sk�ch v��k�ch. Botanick� druh se p�stuje ve velk�ch parc�ch a z�meck�ch zahrad�ch, kde�to v b�n�ch zahrad�ch se p�stuj� odr�dy men��ho vzr�stu, odli�n�ho habitu a n�kdy i zaj�mav�ch barev.
Him�lajsk� cedr Pendula je jedna z nejroztodivn�j��ch, a p�esto nej��dan�j��ch odr�d mezi cedry v�bec. Ka�d� kus je jedine�n� a �asto dost bizarn�, co� z n�j �in� ok�zalou dominantu ka�d� zahrady. A jste-li nad�en� „st�iha�i“, tady se zaru�en� vy��d�te! Jedn� se o st�lezelen� jehli�nan s 3-4 cm dlouh�mi jehlicemi st�edn� zelen� barvy s modrozelen�m oj�n�n�m, kter� jsou m�k�� ne� u ostatn�ch cedr�. Poprv� byl objeven na p�edm�st� Pa��e ve Fontenay aux Roses roku 1866 jako jednokmenn�, strom s p�evisl�mi v�tvemi ale siln�m termin�lem, kter� m�l tendenci r�st st�le v��. Nem�l velk� �sp�ch a dnes ji� prakticky neexistuje. A� roku 1900 v N�mecku objevil Ludwig Beissner (1843–1927), n�meck� zahradn�k a dendrolog z Ludwigslustu, jin� semen��ek, kter� vykazoval p�evisl� r�st bez centr�ln�ho termin�lu.
Dnes se him�lajsk� cedr Pendula p�stuje se dv�ma zp�soby – bu� se roubuje na cedrus deodara ve v��ce 1,5-2 metry, nebo na jeho patce (kousek nad zem�) a vytahuje se pod�l opory do ��dan� v��ky a pot� se opora odstran�. Tento druh� zp�sob m� v�hodu, �e v�echny v�tve pod�l kmene pat�� t� odr�d�, tak�e jsou stejn� p�evisl� jako samotn� roub, ale je to �asov� n�ro�n�j��. V prvn�m p��pad� m�te strom „hned“, ale n�kolik let se mus� v�tve pod�l kmene odstra�ovat, proto�e rostou divoce vzh�ru. Lze jakkoli st��hat a tvarovat, kdykoli krom� zimy.
Posledn� revize 06-02-2019; 27-01-2025
Cedry nejsou n�ro�n� na p�stov�n�. Vyhovuje jim jak�koli propustn�, dob�e odvodn�n� p�da, ale toleruj� i kr�tkodob� do�asn� podm��en�, jakmile jsou zako�en�n�. Dob�e zvl�daj� v�penit� podlo��. P�ir�staj� b�hem cel� vegeta�n� sez�ny, tak�e jim pr�b�n� odpad�vaj� nejstar�� jehlice – je to p�irozen�, nen� to nemoc. Himal�jsk� cedr se b�n� doporu�uje na pozici chr�n�nou p�ed ostr�mi zimn�mi v�try, ale zjistili jsme, �e to nen� pot�eba, kdy� m� zral� d�evo. Ov��en� mrazuvzdornost je do -27 �C.
.jpg)
