Cedrus atlantica 'COMPACTA' cedr atlask�
Ectovit (ektomykorhizn�)Cedrus
Rod cedr� pat�� k t�m d�evin�m, kter� si lid� pamatuj� d�le ne� jm�na kr�l� a m�sta, je� d�vno zmizela z map. Dnes zahrnuje jen n�kolik m�lo druh� roz���en�ch v horsk�ch oblastech St�edomo�� a z�padn� Asie, p�esto�e fosiln� n�lezy pylu i d�eva dokl�daj�, �e cedry byly v minulosti roz���eny mnohem ���eji a jejich historie sah� hluboko do t�etihor. U� samotn� jm�no rodu, odvozen� z �eck�ho kedros a latinsk�ho cedrus, p�ipom�n� vonn�, prysky�i�n� d�evo, kter� bylo po tis�cilet� symbolem trvanlivosti, moci a posv�tnosti. Cedry se objevuj� v biblick�ch textech, antick�ch m�tech i v architektu�e starov�k�ch civilizac�, kde jejich d�evo slou�ilo ke stavb� chr�m�, lod� i pal�c�. Kdy� se projdete pod vzrostl�mi exempl��i nebo sledujete jejich �ctyhodn� a n�kdy a� dechberouc� siluety vystupuj�c� proti obloze, snadno pochop�te, pro� vzbuzuj� respekt i l�skyplnou �ctu. Majest�tnost cedr� nep�sob� ok�zale, ale klidn� a navod� pocit zpomalen� a zvl�tn�ho klidu, proto�e je v�m jasn�, �e tyhle stromy pamatuj� nikoli des�tky, ale stovky let.
Cedr atlask� poch�z� z poho�� Atlas v severn� Africe, z m�st, kde se horsk� svahy v l�t� rozp�l� sluncem a v zim� dok�ou b�t p�ekvapiv� chladn� a nehostinn�. Roste tam v rozmez� 1300 a� 2600 metr� nad mo�em, na kamenit�ch p�d�ch, v ��dk�ch les�ch, kde sv�tlo pronik� a� k zemi a vzduch je such� a pr�zra�n�. Pr�v� tahle kombinace slunce, v�tru a chud� p�dy vtiskla cedru atlask�mu jeho charakter � odolnost a schopnost obst�t i tam, kde jin� stromy v�haj�. Botanicky byl tento druh vymezen a pops�n francouzsk�m botanikem �lie‑Abelem Carrièrem (1818�1896), jedn�m z nejv�znamn�j��ch znalc� jehli�nan� 19. stolet�, kter� se systematicky v�noval jejich v�deck� taxonomii i praktick�mu p�stov�n�. Carrière odli�il cedr atlask� od ji� zn�m�ho cedru libanonsk�ho na z�klad� populac� z marock� a al��rsk� ��sti Atlasu a pojmenoval jej podle jeho p�irozen�ho are�lu. U� prvn� odborn� popisy upozor�ovaly na rozd�ly ve stavb� koruny, jemn�j��m v�tven� a �asto v�razn� zbarven�ch jehlic�ch. Pr�v� tyto znaky, spolu s dobrou p�izp�sobivost� mimo p�vodn� stanovi�t�, zp�sobily, �e se cedr atlask� v druh� polovin� 19. stolet� rychle roz���il v evropsk�ch parc�ch a zahrad�ch, kde byl vn�m�n nikoli jako botanick� kuriozita, ale jako p�irozen� p�sob�c� jehli�nan, srozumiteln� oku i zku�enosti tehdej��ch zahradn�k�. Do Severn� Ameriky se dostal a� na p�elomu 19. a 20. stolet�, ji� jako zaveden� jehli�nan s potvrzen�m renom�.
Chcete poh�dku? Kde se vzal, tu se vzal, v zahrad�ch se jednoho dne objevil mal� �arov�n�k � zmutovan�, zakrsl� forma atlask�ho cedru, kter� dostal lapid�rn� jm�no Compacta. Jako �e je kompaktn� a mal�. Pravda, moc origin�ln� to nen�. Mohli mu klidn� ��kat t�eba Bilbo, jen�e to ne�lo � autorsk� pr�va jsou ne�prosn�. Tak tedy Drobek. Zkusme to. N� mal� Drobek je roztomil� ced��k hust�ho r�stu a nese n�lepku rarity, proto�e a� je na sv�t� u� mnoho let, z�st�v� dodnes pom�rn� m�lo dostupn�.
Tvo�� mal� ke�e nebo naroubovan� na kr�tk� kmeny atlask�ho cedru i n�zk� strome�ky s hustou korunou a st�edn� zelen�mi, drobn�mi, neopadav�mi jehlicemi. Tvar je zplo�t�le zakulacen� a rozlo�it�; v ml�d� p�ipom�n� font�nu, pozd�ji se v�tve skl�daj� do patrovit� stavby. Roste pomalu a dob�e sn�� tvarov�n� �ezem, ide�ln� koncem zimy. �i�ky netvo�� a mno�� se v�hradn� roubov�n�m. V zahrad� plnohodnotn� zastoup� jin� zakrsl� jehli�nany a nab�dne p�itom o n�co exoti�t�j�� v�raz. Snese i p�stov�n� ve v�t��ch n�dob�ch, kde ocen� pravideln�j�� p�ihnojov�n�; ve voln� p�d� je v�ak zcela nen�ro�n�.
Posledn� revize 15-01-2009; 18-01-2026
Cedr atlask� je strom, kter� se o sebe tak n�jak postar� s�m, pokud mu d�te spr�vn� m�sto. Nejl�pe prosp�v� na pln� oslun�n�ch stanovi�t�ch, kde m��e koruna rovnom�rn� vyzr�vat a jehlice si udr�uj� typick� zbarven�. Vyhovuj� mu propustn�, sp�e su��� p�dy, chud�� na �iviny, zat�mco t�k� a dlouhodob� zamok�en� p�dy sn�� �patn�. Po zako�en�n� je dob�e odoln� i v��i d�le trvaj�c�mu suchu a b�n� si vysta�� bez z�livky. Mrazuvzdornost dosp�l�ch strom� se v�t�inou ud�v� kolem −25 �C; mlad� stromky v�ak mohou v prvn�ch letech citliv� reagovat na holomrazy a prudk� teplotn� v�kyvy, zat�mco star�� jedinci s vyzr�l�m d�evem dob�e sn�ej� i kr�tkodob� poklesy teplot a� k −27 �C
