Ceanothus thyrsiflorus 'VICTORIA' zpodod�r, latnatec

Jednou jsem si z Belgie p�ivezl takov� p�kn� mal� ke��k s drobn�mi, leskl�mi listy. Upoutal m� barvou list� a zvl�tn� stavbou v�tvi�ek a hustotou. A proto�e mi belgick� zahradn�k �ekl, �e si nen� jist�, zda v �esk�ch podm�nk�ch p�e�ije zimu, rozhodl jsem se jej vyzkou�et. Pokus st�l za to - tolik kv�t� ka�d� rok a v takov� barv� jste je�t� neza�ili!

Jedn� se o zpodod�r jm�nem "Victoria". Tak blankytn� modrou barvu kv�t� jsem na ��dn� jin� rostlin� je�t� nevid�l. Nen� to nafialov�l� nebo modrofialov�, kterou zahradn�ci vyd�vaj� za modrou. Je to opravdu modr�. A modr� je dobr�. Kvete na za��tku l�ta drobn�mi latami kv�t�, kter�mi je ke� neskute�n� obsyp�n, tak�e na n�jak� �as t�m�� zakryje olist�n�. U n�s vykv�t� v �ervnu a kvete skoro m�s�c. Kv�tn� laty jsou takov� ov�ln� hlavi�ky. Ov�ln� listy jsou neopadav�, tmav� zelen�, leskl�, pouze 2-3 cm velk� a maj� n�padn� �ilkov�n�, kter� p�ech�z� a� do vr�sn�n�. P�i rozemnut� maj� zvl�tn� ko�en�nou v�ni podobnou v�ni bor�v��.

V Anglii a v zem�ch s m�rn�j��mi zimami roste velmi bujn� do cca 3m. V na�ich podm�nk�ch roste do p�ibli�n� stejn� v��ky a ���ky. Dob�e zako�en�n� rostliny dok�� p�ir�st a� 30 cm za rok, co� z n�j �in� v�bornou rostlinu pro tvarov�n�. Z�rove� t�m d�v� najevo svou nezni�itelnost, tak�e i kdy� by omrznul, znovu bujn� obr�� z neponi�en�ho d�eva. V Kalifornii z n�j maj� impozantn� �iv� ploty. Na to si u n�s asi budeme muset nechat zaj�t chu�, ale i u n�s jej v�ele doporu�ujeme st��hat a to na za��tku �ervence – t�sn� po odkv�tu. Rostlina zhoustne a vytvo�� hust� v�tven� pod�l hlavn�ho termin�lu, ��m� bude v�ce kryt� a odoln� v zim�. Nest��han� rostliny mohou za n�kolik let vypadat lehce ko�t�tovit� (to� nov� botanick� term�n).

Nyn� mal� vsuvka pro botanick� detailisty: fakt, ale opravdu fakt nem��u za to, �e se ve sv�t� vyskytuje pod dvoj�m druhov�m pojmenov�n�m. Tedy ceanothus thyrsiforus a ceanothus impressus. Dokonce jsem se z n�kter�ch zdroj� dozv�d�l, �e jde z�ejm� o k��ence, tud� by druhov� jm�no nem�l m�t ��dn�, maxim�ln� „x“. Na z�klad� fundovan� rady m�n�me na konci roku 2008 druhov� jm�no na thyrsiflorus a to zejm�na d�ky tvaru a velikosti list�. D�k za rozlu�t�n� h�danky pos�l�me nad�en�mu botanikovi do Kanady.

Pro dobr� r�st pot�ebuje zasadit do propustn� p�dy bohat� na �iviny, rad�ji m�rn� kysel�, aby netrp�l na chlor�zu (�loutnut� list� d�ky nedostatku nebo nevst�eb�v�n� �eleza z p�dy). V podm��en� p�d� jsme o jeden kus po zim� p�i�li, nikoli kv�li mrazu, ale d�ky shnil�m ko�en�m. Nedoporu�ujeme pou��vat hnojiva pro rychl� r�st, nebo� s�m od sebe roste rychle a m�kk� v�hony by nestihly do zimy vyzr�t. Pouze m��ete pou��t selektivn� hnojivo na tvorbu kv�t� �i zele� list� nebo pomalu rozpustn� hnojiva. Dob�e zamul�ujte silnou vrstvou k�ry hlavn� p�ed zimou. Pro spolehliv� p�ezimov�n� je nezbytn� rostlin� naj�t m�sto, kde bude chr�n�n� p�ed nejost�ej��m v�trem a kde bude oslun�n� v l�t�, ale v zimn�m st�nu, kter� by j� p�i dlouhodob�m oslun�n� p�lil listy.

Posledn� revize 30-12-2007.