Catalpa ovata katalpa srd�it�
Catalpa
Katalpy se v na�ich zem�ch p�stuj� ji� po mnoho let. Z�kladn� druh, kter� na rozd�l od zahradn�ch odr�d dor�st� �ctyhodn� velikosti, se objevuje v na�ich parc�ch snad v ka�d�m v�t��m m�st�. V l�t� zaujme sv�mi velk�mi listy a v zim� vis�c�mi plody ve tvaru dlouh�ch fazol�. Proto se mu v angli�tin� ��k� indi�nsk� fazolov� strom.
Katalpa srd�it� poch�z� z naprosto odli�n�ho koutu sv�ta od t� truba�ovit�. Jej�m domovem je ��na a i kdy� je sv� americk� p��buzn� velmi podobn�, p�eci jenom m� n�kolik odli�nost�.
Katalpa srd�it� nebo tak� ��nsk� nese velmi velk� listy. Jsou 20-25 cm �irok�, po zp�tn�m jarn�m �ezu mohou b�t a� dvojn�sobn�, opadav�, st�edn� zelen� a maj� tvar �irok�ho srdce se 2, v�jime�n� i 4 drobn�mi par��ky nav�c. Jsou jemn� plstnat� a p�i doteku maj� osobit� aroma podobn� tab�ku. Ra�� pozd� – n�kdy v polovin� jara, tak ne�ekejte bujn� olist�n� ji� v dubnu. O to v�t�� radost v�s �ek� potom – d�ky velk�m list�m je strom dob�e zapln�n� a p�sob� hust�m dojmem.
V �ervnu se za�nou objevovat poupata ve vzp��men�ch lat�ch s temn� v�nov�mi �ap�ky. Otev�raj� se koncem �ervna na dobu 3-4 t�dn�. Maj� b�ovou barvu, trubkovit� tvar se zvln�n�mi okraji a uvnit� hrdla purpurov� hn�d� te�ky a oran�ov� zlatav� jazyk. Po kv�tech n�sleduj� plody schovan� v �zk�ch, 30-40 cm dlouh�ch lusc�ch.
Tato katalpa roste st�edn� rychle do de�tn�kovit�ho tvaru, kde v�tve tvo�� n�kolik pater, ve kter�ch jako by se v�echny v�tve sna�ily dos�hnout stejnou v��ku a tam svorn� vykv�st a p�in�st tak co nejv�t�� mno�stv� kv�t� jako na jednom tal��i. S v�kem pater p�ib�v� a katalpa roste vzh�ru, ��m� se tvar koruny m�n� na zaoblen� a� ov�ln�. V dosp�losti m��e b�t kolem 8m vysok� a asi 5m �irok�.
Posledn� revize 03-01-2013.
Katalpy jsou nen�ro�n� na p�dn� typ, i kdy� �ivnou p�du ocen�. Nejsou vyb�rav�, zda kyselou nebo z�saditou, pouze jim zajist�te dob�e odvodn�nou a p�ednostn� hlub�� zem, aby mohly dob�e ko�enit. M�me zku�enost, �e dok�� r�st i v t잚�ch p�d�ch a po dobr�m zako�en�n� zvl�daj� i do�asn� zamok�en�. Dob�e sn�� nep��zniv� podm�nky jako m�stsk� zadl�d�n� a zne�i�t�n� ovzdu��. Pln� mrazuvzdorn� do cca -28�C.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



