Caryopteris × clandonensis 'FERNDOWN' o�echoplodec klandonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Caryopteris
Rod Caryopteris pat�� do �eledi hluchavkovit�ch a zahrnuje jen n�kolik m�lo druh� roz���en�ch v horsk�ch a such�ch oblastech v�chodn� Asie, od ��ny p�es Mongolsko a� po Japonsko. V p��rod� rostou na kamenit�ch svaz�ch, ���n�ch teras�ch a stepn�ch okraj�ch, kde se st��daj� hork� l�ta a chladn�, ale sp�e such� zimy. Prvn� botanick� popisy poch�zej� z 19. stolet�, kdy se evropsk� herb��e za�aly plnit rostlinami p�ivezen�mi z expedic do tehdy m�lo prob�dan�ch oblast� Asie. Rod byl pops�n s jistou d�vkou nejistoty, proto�e jednotliv� druhy si byly podobn� a sb�ry �asto obsahovaly p�echodn� formy. Pr�v� tato nejasnost pozd�ji umo�nila vznik hybridn�ho komplexu, kter� se stal z�kladem modern�ch zahradn�ch o�echok��dlec�. Zaj�mav� je, �e a�koli jde o rod botanicky skromn�, v zahradnictv� z�skal pov�st spolehliv�ho pozdn�ho zdroje nektaru a barvy v dob�, kdy v�t�ina ke�� u� d�vno dokvetla. �esk� jm�no o�echok��dlec odkazuje na drobn� k��dlat� na�kovit� plodenstv�, kter� po odkv�tu z�st�vaj� na rostlin� a p�ipom�naj� miniaturn� o��ky s tenk�m blanit�m lemem. Star�� n�zev o�echoplodec vych�zel ze stejn�ho pozorov�n�, ale postupn� ustoupil p�esn�j��mu ozna�en�, kter� l�pe vystihuje tvar i stavbu plodu.
Caryopteris � clandonensis vznikl n�hodn�m zk��en�m dvou asijsk�ch druh�, C. incana a C. mongholica, v zahrad� Arthura Simmondse (1877�1937) v anglick�m Clandonu ve 30. letech 20. stolet�. Simmonds byl amat�rsk� p�stitel s mimo��dn�m citem pro rostliny, kter� si v�iml, �e semen��e z jeho zahrady maj� jednotn� vzhled a neobvykle dlouh� kveten�. Hybrid se rychle roz���il mezi p�stiteli, proto�e spojoval odolnost a suchomilnost jednoho rodi�e s jemn�j�� texturou a bohat��m kveten�m druh�ho. V zahrad�ch m�rn�ho p�sma se stal obl�ben� nejen pro pozdn� barvu, ale i pro schopnost p�itahovat v�ely a mot�ly v dob�, kdy jin� zdroje miz�. Postupn� se z n�j vyvinula cel� skupina kultivar�, kter� dnes tvo�� samostatnou kapitolu zahradn�ho sortimentu spolu s ke�i podobn�ch n�rok�, jako nap�. komule, mod�ily nebo t�tezalky.
O�echoplodec se st�le t�� velk� oblib� mezi p�stiteli u n�s. Jedn� se o ni��� d�evnat� ke�, kter� nab�z� pozdn� letn� kveten� syt� modrofialov� barvy. Ferndown je o n�co kompaktn�j�� odr�da v porovn�n� se z�kladn�m druhem a py�n� se syt� modrofialov�mi kv�ty. Listy jsou siv� modrozelen�, podlouhl� a opadav�. Kv�ty jsou drobn�, jakoby chlupat� laty modrofialov�ch kv�tk�, kter� za��naj� vykv�tat na konci pr�zdnin a mohou kv�st p�ibli�n� m�s�c, v�jime�n� i d�le. L�kaj� zejm�na �mel�ky a mot�ly. Ferndown �asto stihne vytvo�it mali�k� zelen� plody, kter� maj� modrav� n�dech, tak�e i po odkv�tu barva pokra�uje.
Ke� roste rychle a ka�d� jaro je nutn� mu lo�sk� letorosty zkr�tit o p�ibli�n� dv� t�etiny, aby vytvo�il mnoho nov�ch v�tv�, na kter�ch kvete. P�sob� sp�e vzdu�n�m, nenam�stnan�m dojmem, p�i�em� si st�le zachov�v� tvar. Je v�born�m dopl�kem pozdn� letn�ch a podzimn�ch z�hon�, kter�m p�id� sytou barvu a vzdu�nost. Skv�le lad� s r��ov�mi gaurami a kvetouc�mi tr�vami.
Posledn� revize 18-10-2015
O�echok��dlec pot�ebuje pln� slunce a lehkou, dob�e odvodn�nou p�du, kter� se na ja�e rychle proh��v�. V t�k�ch j�lech trp� zimn� vlhkost�, proto je lep�� v t잚� p�d� rostlinu m�rn� vyv��it, aby ko�eny nikdy nest�ly ve vod�. Z�livku vy�aduje jen p�i zako�e�ov�n�, pozd�ji sn�� sucho l�pe ne� p�emok�en�. Hnojen� sta�� st��dm�, ide�ln� na ja�e malou d�vkou kompostu nebo pomalu rozpustn�ho hnojiva. �ez se prov�d� brzy na ja�e, kdy se odstran� star� d�evo a v�hony se zkr�t� jen na cca 20% d�lky lo�sk�ch v�tv� (zp�tn� �ez), aby rostlina vytvo�ila nov�, siln� letorosty s kv�ty. V n�dob�ch nen� spolehliv� d�ky n�rok�m na dobrou dren� ale z�rove� m��e trp�t na vysych�n�. V�tr mu nevad�. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem �25 �C, ale nejv�t��m rizikem je zimn� vlhkost, nikoli samotn� mr�z
