Campanula 'VIKING' zvonek
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Campanula
Rod Campanula pat�� k nejrozs�hlej��m a z�rove� nejkulturn�ji zako�en�n�m rod�m evropsk� fl�ry. Zahrnuje p�ibli�n� 300 a� 500 druh� v z�vislosti na pojet� autor�, p�i�em� nejv�t�� diverzita se soust�e�uje v oblasti St�edomo��, Balk�nu a horsk�ch p�sem Evropy a z�padn� Asie. Rod popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde ji� tehdy upozornil na mimo��dnou variabilitu tvar� i r�stov�ch strategi�. Zvonky prov�zej� �lov�ka po stalet� nejen jako okrasn� rostliny, ale i jako sou��st lidov� symboliky, kde zvonkovit� kv�t evokoval hlas, svol�v�n� a ochranu. Genetick� studie ukazuj� na starobyl� p�vod a opakovan� adaptace na extr�mn� stanovi�t�, od alp�nsk�ch sut� po such� v�pencov� str�n�.
Prom�nlivost i p�izp�sobivost mnoha druh� trvalkov�ch zvonk� p�il�kala �adu �lechtitel�, kte�� se jejich hybridizaci v�novali u� od konce 19. stolet�. �ist� botanick� druhy jsou sice kr�sn�, ale �asto nest�l� ve vzhledu a chov�n�, kr�tce kvetouc� nebo m�lo p�izp�sobiv� a kr�tkov�k�. Pr�v� proto se s nimi c�len� pracovalo v zahradnick�ch �kolk�ch, kde se hledala rovnov�ha mezi p�irozenost� a spolehlivost�. V�znamnou roli zde sehr�l nap��klad Karl Foerster (1874�1970), kter� ve sv� potsdamsk� �kolce systematicky vyb�ral a k��il trvalky s d�razem na dlouhov�kost a zahradn� pou�itelnost, v�etn� n�kolika skupin zvonk�. Na jeho pr�ci nav�zali brit�t� p�stitel� jako Alan Bloom (1906�2005) v Bressinghamu, kte�� zvonky za�lenili do modern�ho pojet� trvalkov�ch z�hon�. �lechtitel� proto dlouhodob� pracuj� s druhy jako C. portenschlagiana, C. poscharskyana nebo C. carpatica, poch�zej�c�mi z Balk�nu a Karpat, kter� p�irozen� kombinuj� n�zk� r�st, bohat� kveten� a schopnost regenerace. Tyto druhy byly pops�ny na p�elomu 18. a 19. stolet�, nap��klad Campanula carpatica Johannem Christianem Jacquinem (1727�1817), a velmi rychle se staly sou��st� zahradn� kultury i b�n�ho �ivota, od venkovsk�ch zahrad po m�stsk� dvorky.
Zvonek Viking je v�sledkem n�kolikan�sobn�ho k��en� mezi k��enci, tak�e rodi�ovsk� druh ji� nikdo nevysleduje. Jejich Nizozemsk� �lechtitel Arie Blom je p�edev��m mistr mezi t�apatkami, ale ob�as si vyst�ihne i jinou trvalku. Viking nese velk�, 4-5 cm dlouh�, sv�tle fialov�, zvonkovit� kv�ty s hv�zdicovit� rozev�en�m �st�m. Nevis�, ale p�ev�n� hled� do stran. Objevuj� se na vrcholech asi 40 cm vysok�ch, vzp��men�ch stonk�.
Kv�ty se objevuj� od �ervna �i �ervence a kveten� podpo��te odstra�ov�n�m odkvetl�ch kv�t�. Pravda, je to docela a pr�ce a rostlina ron� ml�ko, tak�e alergici by si m�li d�t p�i manipulaci s n� pozor. Jakmile za�ne b�t trs nep�kn�, se��zn�te jej 3 cm nad zem� a do m�s�ce nara�� v nov� trs s dal��mi kv�ty, je� vydr�� sporadicky nakv�tat a� do posledn�ch p�kn�ch dn� podzimu. Opadav� listy jsou sv�e zelen�, �zce vej�it� a maj� dlouh� �ap�ky. Odr�da je chr�n�na patenty PP21021 (USA � 2016) a EU 29875 (Evropa � 2011).
Posledn� revize 16-06-2023
Hybridn� p�dopokryvn� zvone�ky preferuj� rovnom�rn� vlhkou, ale dob�e propustnou p�du na pln�m slunci, snesou v�ak i m�rn� p�ist�n�n�, zejm�na v teplej��ch oblastech. Pro bohat� a opakovan� kveten� pot�ebuj� dostatek �ivin, p�esto jim nesv�d�� p�ehnan� hnojen�, kter� vede sp�e k bujn�mu listu ne� ke kv�t�m. P�stovat je lze i v okrasn�ch venkovn�ch n�dob�ch s dobr�m odtokem vody (bez podmisky) a pravidelnou, nikoli v�ak nadm�rnou z�livkou. D�vaj� p�ednost m�rn� alkalick� a� neutr�ln� p�d�. Jde o trvalky st�edn� �ivotnosti, kter� p�i dobr�ch podm�nk�ch vydr�� na jednom m�st� �adu let, �asem v�ak mohou ve st�edu trsu ��dnout, co� je p�irozen� proces a nikoli zn�mka selh�n�. P�esazov�n� sn�ej� pom�rn� dob�e, pokud se prov�d� mimo hlavn� obdob� kveten� a s ohledem na jemn� ko�enov� syst�m. P�i �ezu stonk� se objevuje ml��n� ���va, kter� nen� toxick� ani v�razn� alergenn� a p�i b�n� zahradn� pr�ci nep�edstavuje riziko. Hybridn� p�dopokryvn� zvone�ky pat�� mezi zdrav� a odoln� trvalky, netrp� v�razn� chorobami ani �k�dci, pokud nejsou p�stov�ny v p�emok�en� p�d� nebo v p��li� hust�ch v�sadb�ch. Mrazuvzdorn� minim�ln� do −29 �C.
