Campanula glomerata 'SUPERBA' zvonek klubkat�
Campanula
Rod Campanula pat�� k nejrozs�hlej��m a z�rove� nejkulturn�ji zako�en�n�m rod�m evropsk� fl�ry. Zahrnuje p�ibli�n� 300 a� 500 druh� v z�vislosti na pojet� autor�, p�i�em� nejv�t�� diverzita se soust�e�uje v oblasti St�edomo��, Balk�nu a horsk�ch p�sem Evropy a z�padn� Asie. Rod popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde ji� tehdy upozornil na mimo��dnou variabilitu tvar� i r�stov�ch strategi�. Zvonky prov�zej� �lov�ka po stalet� nejen jako okrasn� rostliny, ale i jako sou��st lidov� symboliky, kde zvonkovit� kv�t evokoval hlas, svol�v�n� a ochranu. Genetick� studie ukazuj� na starobyl� p�vod a opakovan� adaptace na extr�mn� stanovi�t�, od alp�nsk�ch sut� po such� v�pencov� str�n�.
Zvonek klubkat� m� svou domovinu ve v�ech zem�ch Evropy vyjma nejsevern�j��ch ��st� a jeho odr�da Superba nab�z� velmi dlouhou dobou kveten�. P�ibli�n� od poloviny �ervna a� do konce pr�zdnin nab�z� pevn�, tmav�� ne� listy, vzp��men� lodyhy s bohatou n�sadou kv�t� ve vrcholov�m �klubku�. Kv�ty jsou typicky zvonkovit�, m�rn� prot�hl�, syt� fialov�. Listy jsou st�edn� zelen�, �iroce kopinat� a vyr�staj� od zem� a� pod kv�tenstv�. Je v�born� jako �ezan� kv�tina, kter� ve v�ze vydr�� dlouho kv�st. Po odkv�tu rostlinu m��ete radik�ln� se��znout a� u zem�, aby koncem l�ta nab�dla druh� kveten�.
Posledn� revize 28-12-2013
Tento zvonek m� r�d slunce a d�v� p�ednost rovnom�rn� vlhk�m stanovi�t�m v neutr�ln� a� lehce z�sadit� p�d� bohat� na �iviny. Sn�� i m�rn� p�ist�n�n� a rozpt�len� sv�tlo. Jeho listy jsou obl�benou pochoutkou slim�k�, je dobr� jim n�jak zatarasit cestu k mlad� �i �erstv� ra��c� rostlin�. Je v�born� mrazuvzdorn� do cca -40�C a lze p�stovat i ve venkovn�m kv�tin��i, kter� nenech�te vyschnout.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


