Campanula carpatica 'DEEP BLUE CLIPS' zvonek karpatsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Campanula
Rod Campanula pat�� k nejrozs�hlej��m a z�rove� nejkulturn�ji zako�en�n�m rod�m evropsk� fl�ry. Zahrnuje p�ibli�n� 300 a� 500 druh� v z�vislosti na pojet� autor�, p�i�em� nejv�t�� diverzita se soust�e�uje v oblasti St�edomo��, Balk�nu a horsk�ch p�sem Evropy a z�padn� Asie. Rod popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde ji� tehdy upozornil na mimo��dnou variabilitu tvar� i r�stov�ch strategi�. Zvonky prov�zej� �lov�ka po stalet� nejen jako okrasn� rostliny, ale i jako sou��st lidov� symboliky, kde zvonkovit� kv�t evokoval hlas, svol�v�n� a ochranu. Genetick� studie ukazuj� na starobyl� p�vod a opakovan� adaptace na extr�mn� stanovi�t�, od alp�nsk�ch sut� po such� v�pencov� str�n�.
Campanula carpatica, zvonek karpatsk�, je druh poch�zej�c� z horsk�ch oblast� Karpat, kde roste na otev�en�ch louk�ch, kamenit�ch svaz�ch a v ��dk�ch horsk�ch porostech v nadmo�sk�ch v��k�ch p�ibli�n� od 800 do 2 000 metr�. Jeho p�irozen� are�l zahrnuje p�edev��m dne�n� Rumunsko, Ukrajinu a severn� ��sti Balk�nu, kde se setk�v� s chladn�j��mi l�ty, v�razn�mi teplotn�mi rozd�ly mezi dnem a noc� a p�dami, kter� jsou m�lk�, kamenit�, ale nikdy zcela vysychaj�c�. Pr�v� tato kombinace podm�nek formovala jeho kompaktn� r�st, schopnost rychl� regenerace a bohat�, ale �asov� omezen� kveten�. Druh popsal Johann Christian Jacquin (1727�1817), v�znamn� rakousk� botanik a l�ka�, kter� se v�noval studiu alpsk� a karpatsk� fl�ry a jeho� pr�ce z�sadn� p�isp�ly k pozn�n� horsk�ch rostlin st�edn� Evropy. Campanula carpatica se velmi brzy po sv�m popisu dostala do zahrad, kde si z�skala oblibu pro svou spolehlivost, �ist� tvar kv�t� a schopnost p�izp�sobit se r�zn�m zahradn�m podm�nk�m. D�ky sv� genetick� stabilit� a p�irozen� variabilit� se stala tak� jedn�m z v�choz�ch druh� pro dal�� �lecht�n� n�zk�ch zvone�k�.
Deep Blue Clips je velkokv�t� odr�da karpatsk�ho zvonku s otev�en�mi, �irok�mi kv�ty typicky fialov� barvy, je� jsme zvykl� na zvonc�ch v�dat. Vykv�t� za��tkem letn�ch pr�zdnin a pokra�uje po mnoho t�dn�. Stonky jsou vzp��men�, asi 5 cm nad listy. Pokud pravideln� odstra�ujete odkvetl� kv�ty, m��e v�s t�it a� do poloviny srpna. Rostlina ron� ml�ko, tak�e alergici by si m�li d�t p�i manipulaci s n� pozor. Listy jsou sv�tle zelen�, ov�ln� a� srd�it�, ale jejich tvar nen� p��li� z�eteln� d�ky malebn� zvln�n�m okraj�m.
Pokud se rozhodnete odkvetl� kv�ty neodstra�ovat (je to docela pr�ce), je dobr� ale nikoli nezbytn� rostlinu po odkv�tu radik�ln� sest��hnout, aby znovu nara�ila a vytvo�ila nov� pol�t�� �erstv�ho list�.
Posledn� revize 05-01-2013
Karpatsk� zvone�ky preferuj� rovnom�rn� vlhkou, ale dob�e propustnou p�du na pln�m slunci, snesou v�ak i m�rn� p�ist�n�n�, zejm�na v teplej��ch oblastech. Pro bohat� a opakovan� kveten� pot�ebuj� dostatek �ivin, p�esto jim nesv�d�� p�ehnan� hnojen�, kter� vede sp�e k bujn�mu listu ne� ke kv�t�m. P�stovat je lze i v okrasn�ch venkovn�ch n�dob�ch s dobr�m odtokem vody (bez podmisky) a pravidelnou, nikoli v�ak nadm�rnou z�livkou. D�vaj� p�ednost m�rn� alkalick� a� neutr�ln� p�d�. Jde o trvalky st�edn� �ivotnosti, kter� p�i dobr�ch podm�nk�ch vydr�� na jednom m�st� �adu let, �asem v�ak mohou ve st�edu trsu ��dnout, co� je p�irozen� proces a nikoli zn�mka selh�n�. P�esazov�n� sn�ej� pom�rn� dob�e, pokud se prov�d� mimo hlavn� obdob� kveten� a s ohledem na jemn� ko�enov� syst�m. P�i �ezu stonk� se objevuje ml��n� ���va, kter� nen� toxick� ani v�razn� alergenn� a p�i b�n� zahradn� pr�ci nep�edstavuje riziko. Hybridn� p�dopokryvn� zvone�ky pat�� mezi zdrav� a odoln� trvalky, netrp� v�razn� chorobami ani �k�dci, pokud nejsou p�stov�ny v p�emok�en� p�d� nebo v p��li� hust�ch v�sadb�ch. Jsou velice mrazuvzdorn� a� do cca do −40 �C.
