Calycanthus floridus sazan�k kv�tnat�

Sazan�k� existuje n�kolik druh� a pova�uj� se za ke�e v�chodu Ameriky, i kdy� jeden z nich m� p��mo ve sv�m jm�n� dov�tek „��nsk�“. P�esto posledn� molekul�rn� studie ukazuj�, �e jeho spr�vn�j�� za�azen� je ke skupin� severoamerick�ch a druhy se stejn�m vzorcem lze nal�zt p�irozen� rostouc� v p��rod� v�chodn� Ameriky. Jsou to zaj�mav� opadav� ke�e s neobvykl�mi kv�ty, nen� proto divu, �e se staly p�edm�tem n�kolika k��en� s okouzluj�c�mi v�sledky. Prvn� rostliny popsal a v�tvarn� ztv�rnil mal�� Mark Catesby (1683-1749) za podpory p��rodov�dce a profesora botaniky na oxfordsk� univerzit� Williama Sherarda a to v publikaci Natural History of Carolina, Florida and the Bahama Islands (1729-1747).

Druhov� jm�no floridus se �asto myln� v angli�tin� vykl�d� jako floridsk�, co� by vzhledem k p�irozen�mu v�skytu ke�e od obou Karol�n po Floridu bylo pochopiteln�, ale nen� tomu tak. V�raz poch�z� z latiny, nese jej mnoho rostlin a znamen� jednodu�e kv�tnat�. Na druhou stranu nutno uznat, �e jm�no americk�ho st�tu Florida m� se z�plavou kv�tin mnoho spole�n�ho, nebo� poch�z� z roku 1513, kdy na jej�ch b�ez�ch poprv� stanuli �pan�l� b�hem jejich velikono�n�ho Sv�tku kv�tin – �pan�lsky Pasqua florida.

Kv�ty botanick�ho druhu jsou 3-5 cm velk� s mnoho�etn�mi pl�tky jako plnokv�t� hv�zda. Barva je jasn� v�nov� nebo tmav� purpurov� a� �ervenohn�d�. Odst�n se li�� v z�vislosti na um�st�n�, kvalit� p�dy, oslun�n� i dob� kveten�. Vykv�t� od opravdu hork�ch dn� kv�tna, nej�ast�ji od poloviny m�s�ce a kvete a� do konce �ervna. N�hodn� kv�ty se v ide�ln�ch podm�nk�ch nad�le objevuj� sporadicky a� do poloviny srpna. Jejich v�n� je nenapodobiteln� – n�co mezi jahodami a jable�n�m mo�tem.

Opadav� listy jsou podlouhle vej�it� a� p�i�pi�at�le ov�ln�, 12-15 cm dlouh�, na ja�e ra�� jasn� zelenou barvou, jsou pom�rn� leskl� a dlouho si dlouho dr�� svou sv�� barvu. Na podzim �loutnou. V�jime�n� se na opylen�ch kv�tech mohou objevit na konci srpna plody, co� jsou zvl�tn� tobolky zelen� barvy a b�hem zr�n� se zbarvuj� do v�nov� a� hn�d�. Ke� roste pomalu a� st�edn� rychle do v��ky lehce p�es dva metry v �pln� dosp�losti (za 15-20 let). Dob�e zaveden� ke�e si dr�� p�kn�, hust� habitus a zakulacen� tvar.

Cel� rostlina obsahuje vonn� silice – von� kv�ty, d�evo i ko�eny. Z�rove� obsahuje calycanthin, co� je toxin strukturou podobn� strychninu, nebezpe�n� zejm�na pro p�e�v�kav� dobytek. Pro �lov�ka je jedovat� pouze izolovan� nebo p�i konzumaci rostliny ve velk�ch d�vk�ch, k �emu� nem� nikdo d�vod. Nav�c k�ra sazan�ku se d��ve su�ila a pou��vala m�sto sko�ice bez vedlej��ch ��ink�.

Posledn� revize 21-01-2008; 26-01-2022