Buddleja davidii 'BotEx 006' BUTTERFLY CANDY™ LITTLE RUBY komule Davidova, mot�l� ke�
Buddleja
Rod Buddleja, komule, je botanicky pestr� a geograficky p�ekvapiv� �irok� skupina d�evin, kter� zahrnuje v�ce ne� 140 druh� roz���en�ch v Asii, Africe i obou Amerik�ch. D�ky v�voji na �ty�ech kontinentech v sob� nese neobvyklou variabilitu: od drobn�ch ke�� sotva p�esahuj�c�ch metr a� po stromy vysok� t�m�� t�icet metr�. P�esto�e dnes pat�� do �eledi krti�n�kovit�ch, jeho taxonomick� historie je spletit� � v minulosti byl �azen do Loganiaceae i do samostatn� Buddlejaceae, ne� se modern� systematika ust�lila na sou�asn�m pojet�. Jm�no rodu ud�lil Carl Linn� (1707�1778) na po�est anglick�ho botanika Adama Buddlea (1662�1715), a to na doporu�en� l�ka�e a sb�ratele Williama Houstouna (1695�1733), kter� poslal prvn� exempl��e Buddleja americana z Karibiku do Anglie zhruba patn�ct let po Buddleov� smrti. Schopnost l�kat k��dlat� hmyz, zejm�na mot�ly, mu ve 20. stolet� vynesla p�ezd�vku mot�l� ke�. A�koli ��dn� druh nen� p�vodn� v Evrop�, pr�v� zde se komule staly jedn�mi z nejroz���en�j��ch okrasn�ch ke��. Druhy se li�� nejen vzhledem, ale i strategi� opylov�n�: americk� formy �asto vyvinuly dlouh� �erven� kv�ty p�izp�soben� kolib��k�m, zat�mco asijsk� druhy l�kaj� t�m�� v�lu�n� hmyz, pro kter� maj� spoustu nektaru po cel� l�to.
Buddleja davidii, komule Davidova, je dnes jedn�m z nejzn�m�j��ch ke�� sv�ta. Poch�z� z centr�ln� ��ny, zejm�na z provinci� S�-�chuan a Chu-pej, kde roste na kamenit�ch svaz�ch, ���n�ch n�plavech a v�pencov�ch v�chozech. Do Evropy se dostala koncem 19. stolet� d�ky sb�r�m francouzsk�ho mision��e a p��rodov�dce P. Armanda Davida (1826�1900), po n�m� nese druhov� jm�no. Prvn� rostliny se objevily v evropsk�ch zahrad�ch v 80. letech 19. stolet�, kdy Dr. Augustine Henry poslal kolem roku 1887 semena do Petrohradu, a kr�tce pot� Jean-Andr� Souli� do francouzsk� �kolky Vilmorin. Odtud se komule Davidova b�hem n�kolika let roz���ila do cel� Evropy a v Anglii z�skala ocen�n� AGM od Kr�lovsk� zahradnick� spole�nosti u� v roce 1898. Je to druh mimo��dn� p�izp�sobiv� � zako�en� na ���n�ch b�ez�ch, v suti, ve sp�r�ch zdiva i na �elezni�n�ch n�spech. Pr�v� tato schopnost obsazovat naru�en� stanovi�t� z n� ud�lala symbol pov�le�n� obnovy m�st, ale tak� rostlinu, kter� se v n�kter�ch zem�ch stala invazn�. Jej� extr�mn� lehk� semena un�� v�tr na velk� vzd�lenosti, co� vysv�tluje, pro� se komule objevuje i na m�stech, kde ji nikdo nes�zel.
Little Ruby je z�ejm� nej�hav�j�� drahokam cel� s�rie BUTTERFLY CANDY�, odr�da, kter� okam�it� p�itahuje pozornost svou syt� malinov� �ervenou barvou a ne�ekan� bohat�m kveten�m na tak mal�m ke�i. Jej� habitus je uk�zkov� kompaktn� a vzp��men� a dr�� tvar i v pln�m l�t�. Rostliny dor�staj� kolem 60-80 cm v��ky i ���ky, ani� by ztratily hustotu nebo pevnost. Siln�, �ty�hrann� v�hony vytv��ej� pevnou kostru, kter� se nerozpad� ani po de�ti. Kv�tenstv� jsou kompaktn� laty o d�lce kolem 7 cm, slo�en� z p�ibli�n� 150 drobn�ch, sladce von�c�ch kv�t�. Barva je rub�nov� �ervenor��ov� s tepl�m oran�ov�m hrdlem, kter� dod�v� kv�t�m hloubku. Jednotliv� kv�ty vydr�� otev�en� kolem p�ti dn�, ale cel� kv�tenstv� vydr�� kv�st a� 2 t�dny. Mezit�m se tvo�� dal�� poupata, tak�e ke� dok�e kv�st od konce �ervna a� do prvn�ch chladn�ch dn� podzimu.
Opadav� listy jsou �zk�, eliptick�, 9 � 3 cm, sv�tle zelen� a� �edozelen�, matn�, jemn� plstnat�, s lehce pilovit�m okrajem. Na dotek p�sob� suchomiln�, co� odpov�d� i jejich funkci � pom�haj� rostlin� zvl�dat horko a sucho. �Little Ruby� je z�ejm� steriln� � netvo�� semena � co� sni�uje invazn� potenci�l a z�rove� podporuje dlouh� kveten�. Po uveden� se stala nej��dan�j�� novinkou v britsk�m RHS Plant Finder, kde ji nab�zelo nejv�ce �kolek ze v�ech nov�ch komul�. Z�skala tak� zlatou medaili na KVBC Summer Challenge 2021, co� je ocen�n� ud�lovan� na z�klad� re�ln�ho letn�ho v�konu rostlin v ter�nu, nikoli jen podle katalogov�ho vzhledu. V USA se prod�v� pod obchodn�m jm�nem BUTTERFLY CANDY� Lil� Raspberry�, kter� vystihuje jej� intenzivn� malinov� rub�nov� odst�n.
Cel� s�rie BUTTERFLY CANDY� m� naprosto nadchla u� v roce 2019, kdy jej� stvo�itel Johannes Adrianus Maria Koot z nizozemsk� spole�nosti Botanic Experience (sou��st Van Son & Koot) na veletrhu Plantarium p�edstavil �pln� prvn� po�in �Little Purple�. Fo��ky cvakaly, n�v�t�vn�ci zv�dav� okukovali a zahradn�ci dychtiv� objedn�vali. Bylo z�ejm�, �e nejde o dal�� �milou novinku�, ale o kolekci, za n� stoj� promy�len� �lechtitelsk� pr�ce �lov�ka, kter� si vytkl jasn� c�l: vytvo�it �skute�n� m�stsk� komule� � n�zk�, hust�, stabiln� a vhodn� i do mal�ch n�dob. Koot pracoval s vybran�mi zakrsl�mi liniemi Buddleja davidii a hybridn�m materi�lem s ni��� tvorbou semen, p�i�em� selekce prob�hala v n�ro�n�ch podm�nk�ch, aby rostliny obst�ly i v horku a suchu. V�sledkem jsou kompaktn� ke�e s kr�tk�mi v�hony, kter� dr�� tvar a kvetou od �ervna do podzimu v �irok� palet� barev od b�l� po rub�novou. S�rie z�skala �adu ocen�n� � Bronze Medal na Plantarium 2021, Silver Medal na Plantarium 2022, ocen�n� novinky roku na IPM Essen 2023 i uzn�n� v r�mci RHS New Plants Showcase. Pr�v� posledn� ocen�n� m�lo pro Van Son & Koot mimo��dn� v�znam: BUTTERFLY CANDY� je toti� jedn�m z prvn�ch velk�ch �sp�ch� jejich vlastn�ho hybridn�ho programu a uzn�n� od IPM i RHS potvrdilo, �e nejde jen o dal�� p�knou odr�du, ale o skute�nou inovaci, kter� obst�la v mezin�rodn� konkurenci a doslova otev�ela jejich �lecht�n� dve�e na sv�tov� trh.
Posledn� revize 04-08-2022; 10-06-2026
Komule Davidova a jej� hybridy pat�� k nejvd��n�j��m ke��m pro slunn� zahrady, pokud maj� pln� slunce, teplo a dokonale propustnou p�du, kter� rychle osych�. Du�nat� ko�eny nesn�ej� p�emok�en� ani zimn� vlhko, proto je ide�ln� �t�rkovit� nebo p�s�it� substr�t, vyv��en� m�sto a st��dm� z�livka. Kvetou na letorostech aktu�ln�ho roku, tak�e se na ja�e �e�ou n�zko, obvykle na 20�40 cm lo�sk�ch v�tv�, co� podpo�� siln� v�tven� a velk� kv�tenstv�; b�hem sez�ny prosp�v� odstra�ov�n� odkvetl�ch lat. Hnojen� sta�� m�rn�, s d�razem na drasl�k, a nejv�t��m rizikem zimy nen� mr�z, ale mokro u ko�en�. Komule jsou v p��rod� kr�tkov�k�, ale p�i spr�vn� dren�i a jarn�m �ezu vydr�� mnoho let a kvetou od za��tku l�ta a� do podzimu.
Vzr�stn� odr�dy pot�ebuj� v�ce prostoru, hlub�� p�du a rychleji vysychaj�, ale snesou i velmi hlubok� jarn� �ez. Zakrsl� a kompaktn� kultivary maj� jemn�j�� ko�enov� syst�m, l�pe sn�ej� omezen� prostor a jsou vhodn�j�� i do v�t��ch n�dob, ale i u nich je nutn� perfektn� dren�, zimn� ochrana n�doby p�ed promrznut�m a letn� ochrana p�ed p�eh��v�n�m (��dn� plast). V n�dob�ch komule obecn� vy�aduj� v�t�� objem substr�tu, �ast�j�� hnojen� a pe�livou kontrolu vlhkosti. Mrazuvzdorn� jsou do cca -29 �C, ale v teplej��ch oblastech prosp�vaj� l�pe. Do chladn�j��ch region� vysazujte ji� star�� rostliny s vyzr�l�m d�evem.


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.







































.jpg)



Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


