.jpg)
.jpg)
.jpg)
Betula nigra B��za �ern�
Ectovit (ektomykorhizn�)Betula
Rod Betula zahrnuje p�ibli�n� �edes�t druh� opadav�ch strom� a ke�� roz���en�ch nap��� severn� polokoul�, od subarktick�ch oblast� a� po horsk� p�sy m�rn�ho p�sma. B��zy pat�� k botanicky star�m rod�m, jejich� fosiln� pyl je zn�m u� z t�etihor, a v krajin� se objevuj� jako typi�t� pion��i, schopn� rychle os�dlit naru�en� stanovi�t�. Prvn� ucelen� botanick� popis rodu vytvo�il Carl Linn� (1707�1778), kter� b��zy za�adil mezi z�kladn� d�eviny evropsk� fl�ry, a od t� doby se staly modelov�m p��kladem strom� p�izp�soben�ch extr�m�m sv�tla, chladu i chud�ch p�d. V lidsk� kultu�e maj� b��zy v�jime�n� postaven�, od seversk� mytologie p�es lidov� l��itelstv� a� po praktick� vyu�it� k�ry, d�eva a m�zy, co� z nich �in� jeden z nejl�pe rozpoznateln�ch stromov�ch rod� m�rn�ho p�sma.
B��za �ern�, Betula nigra, je severoamerick� druh p�irozen� v�zan� na ���n� krajinu, roz���en� pod�l potok�, �ek a periodicky zaplavovan�ch niv od jihov�chodn� Kanady a� po Texas. Do evropsk�ch zahrad se dostala u� v prvn� polovin� 18. stolet�, kdy� ji roku 1736 p�ivezl Peter Collinson (1694�1768), lond�nsk� obchodn�k a botanik, kter� s nad�en�m zprost�edkov�val nov� severoamerick� d�eviny evropsk�m zahrad�m. D�ky tomu se b��za �ern� objevila pom�rn� brzy i ve st�edn� Evrop�, kde byla od konce 19. stolet� p�stov�na jako sb�rkov� strom v z�meck�ch parc�ch a dendrologick�ch kolekc�ch, nap��klad v Pr�honick�m parku. Nikdy se nestala b�nou parkovou b��zou, ale z�stala stromem pro znalce a sb�ratele i pro praktick� vyu�it�, proto�e jako d�evina vody a prom�nliv�ch b�eh� dok�e sn�et opakovan� z�plavy, obna�en� ko�eny i kol�s�n� hladiny, co� ji dodnes v�razn� odli�uje od v�t�iny ostatn�ch b��z.
B��za �ern� pat�� ke strom�m, kter� zahradn� architekti i milovn�ci d�evin vyhled�vaj� zejm�na pro jej� k�ru. U� samotn� jm�no stromu napov�d�, �e nen� b�l� a hladk�, jakou m�me s b��zami spojenou od d�tstv�. Tmav� a� hn�do�ern� jsou mlad� v�tvi�ky, kter� s v�kem s�l� a m�n� barvu, zat�mco kmeny a siln� v�tve se za��naj� svl�kat jako had. K�ra se odlupuje v tenk�ch, pap�rovit�ch pruz�ch a desk�ch, kter� se st��ej�, t�ep� a odhaluj� pod sebou odst�ny b�ov�, tmav� jantarov�, sko�icov�, karamelov� a� mahagonov� hn�d�. Listy jsou opadav�, vej�it� a� troj�heln�kovit�, 5 a� 10 centimetr� dlouh�, s v�razn� pilovit�m okrajem, v l�t� syt� zelen� a na podzim se barv� do tepl�ch �lut�ch t�n�, kter� se v chladn�m pov�t�� kr�sn� t�epetaj� jako zla���ky v korun�.
R�st je pom�rn� rychl�, zejm�na v ml�d�, kdy m��e p�ir�stat 40 a� 60 centimetr� ro�n�, p�i ide�ln�ch podm�nk�ch i v�ce. V dosp�losti dor�st� obvykle 15 a� 25 metr� v��ky a vytv��� �iroce vej�itou a� nepravidelnou korunu, �asto s v�ce kmeny vyr�staj�c�mi od b�ze. Oproti evropsk�m b��z�m p�sob� Betula nigra robustn�ji a m�n� �tericky, co� z n� �in� strom s v�raznou fyzickou p��tomnost�. Nejl�pe vynikne tam, kde m� prostor, nap��klad u vodn� plochy, v lu�n� lad�n� zahrad� nebo jako solit�r v tr�vn�ku, kde m��e pln� uk�zat strukturu kmene a v�tven�.
Posledn� revize 04-02-2026
Betula nigra pat�� mezi nen�ro�n�, ale ekologicky specifick� d�eviny, kter� ocen� p�edev��m dostatek vl�hy a hlub�� p�dy. Nejl�pe prosp�v� na slunci nebo v lehk�m polost�nu, v hum�zn�ch, dob�e propustn�ch p�d�ch, snese v�ak i dlouhodob� zaplaven�. Na suchu reaguje zpomalen�m r�stu a ��ste�n�m opadem vnit�n�ch list�. Citliv� je na siln� z�sadit� p�dy, kde m��e trp�t chlor�zou. �ez nen� nutn� a omezuje se pouze na zdravotn� z�sahy, ide�ln� v l�t� mimo obdob� siln�ho m�zotoku. U nov� vysazen�ch strom� je nezbytn� pevn� zav�trovac� �vaz, proto�e rychl� r�st a m�lk� ko�enov� syst�m ve vlhk� p�d� zvy�uj� riziko vyvr�cen�. Mrazuvzdornost je mimo��dn� vysok�, a� p�ibli�n� −40 �C, a dosp�l� stromy nevy�aduj� ��dnou zimn� ochranu ani v chladn�ch oblastech m�rn�ho p�sma.
