Berberis gagnepainii var. lanceifolia d�i���l Gagnepain�v
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Berberis
D�i���l Gagnepain�v poch�z� ze z�padn� ��ny, z oblast� Hubei a Sichuan a je to velk� fe��k mezi st�lezelen�mi druhy vhodn�mi pro na�e podneb�. Poprv� byl pops�n kolem roku 1905. Tvo�� nad�chan� ke�e, jejich� listy se li�� velikost� – d�lkou i ���kou. Mohou b�t celokrajn�, jemn� zoubkat�, nebo v�razn� zvln�n� a� ost�e pichlav�. Ka�d� z nich m� sv� jm�no odr�dy nebo selektovan� variety.
Lanceifolia je �zkolist� forma tohoto d�i���lu, jeho� listy jsou kr�tce kopinat�, jenom lehce zvln�n� a p�i kraj�ch jemn� pilovit� a zakon�en� ostrou �pi�kou. Bohat� obr�staj� sv�tl� v�tvi�ky, je� jsou ��ste�n� vzp��men� a ��ste�n� se rozkl�daj� do stran. Listy jsou neopadav�, st�edn� zelen�, m�rn� leskl� a na podzim se barv� do n�kolika odst�n� �erven�, a ani� by opadaly, na ja�e se znovu zazelenaj�. Trochu p�ipom�naj� listy helvingie ��nsk�. V kv�tnu a� �ervnu vykv�taj� mal� trsy s�rov� �lut�ch kv�t� ve velk�m mno�stv�, po kter�ch n�sleduj� bor�vkov� namodral�, prot�hl�, nejedovat� plody. Nen� neobvykl�, �e se na v pozdn�m l�t� na ke�i objevuj� znovu sem tam kv�ty u� v dob�, kdy modraj� zraj�c� plody.
Ve voln� p��rod� um� v �pln� dosp�losti dor�st a� 2m, ale v�t�inou se dr�� mezi 1 a 1,5m. Roste hust� i kdy� lehce nepravideln� a lze jej po odkv�tu st��hat tj. koncem jara, nikdy na za��tku jara, proto�e byste p�i�li o kv�ty. Alternativn� term�n �ezu je v polovin� l�ta, kdy se ke� sp�e tvaruje. D�ky ostnit�m v�tv�m se hojn� vyu��v� jako p��rodn� bari�ra proti zv��i. D�ky bohat�mu kveten� se jedn� o cen�nou rostlinu pro v�el� pastvu.
Posledn� revize 14-02-2020
P�stovat lze v t�m�� jak�koli dob�e odvodn�n� zemi, hnojen� nen� nutn�. Nejl�pe poroste na pln�m slunci �i v m�rn�m polost�nu. Dob�e sn�� i zanedb�n� a jakmile zako�en�, tak i kr�tk� letn� p��su�ky. Nevy�aduje mul�ov�n�, ale za rovnom�rn� vlhko pod nevysychaj�c� k�rou bude vd��n�. Mrazuvzdorn� je do cca -29�C a ve voln� p��rod� roste v nadmo�sk�ch v��k�ch od 2000 do 4000 m/n, tak�e je zvykl� i na nevl�dn� klima.
