Araucaria araucana 'ROBUSTA GHERI' blaho�et �ilsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Araucaria
Rod Araucaria dnes zahrnuje 19 uzn�van�ch druh� roztrou�en�ch po ji�n� polokouli, od Austr�lie p�es Tichomo�� a� po Ji�n� Ameriku; jde o reliktn� skupinu jehli�nan�, kter� p�e�ila od dob druhohor a v paleobotanick�m z�znamu se �asto objevuje jako takzvan� ��iv� fosilie�. Pro arauk�rie jsou typick� masivn� kmeny, pravideln� patra v�tv� a �asto velmi vysok� v�k. Jejich systematick� pops�n� a roz���en� do evropsk�ch sb�rek prov�zeli cestovatel� a botanici 18. a 19. stolet�, kte�� rostliny p�iv�eli z odlehl�ch oblast� ji�n� polokoule a s ��asem zji��ovali, �e p�ed sebou maj� stromy, jejich� stavba se od dob dinosaur� zm�nila jen minim�ln�.
Druh Araucaria araucana � blaho�et �ilsk� � poch�z� z centr�ln� a ji�n� ��sti Chile, kde je n�rodn�m stromem, a z�padn� Argentiny, kde roste na sope�n�ch, kamenit�ch svaz�ch v horsk�m p�smu. Prvn� form�ln� botanick� popis publikoval Juan Ignacio Molina (1740�1829) pod jm�nem Pinus araucana; do rodu Araucaria jej pozd�ji p�evedl Karl Heinrich Koch (1809�1879). Tento druh je vyhled�van� pro svou nezam�nitelnou siluetu, tuh� troj�heln�kov� listy a velk� kulovit� �i�ky s jedl�mi semeny. V domovin� m� siln� kulturn� v�znam pro domorod� n�rody Mapu�es, kte�� po stalet� sb�rali a vyu��vali semena zvan� piñones jako d�le�it� zdroj potravy. Araucaria araucana je dnes pova�ov�na za ohro�en� druh kv�li t�b�, po��r�m a pastevectv�, co� tomuto stromu d�v� i v�razn� historick� a ekologick� rozm�r.
Robusta Gheri je vyhled�van� odr�da blaho�etu �ilsk�ho, kter� v sob� snoub� v�t�� mohutnost i prohloubenou mrazuvzdornost. V�tve jsou siln�j��, nesou hust�� obrost a celkov� habitus p�sob� kompaktn�ji, jako by strom m�l v sob� o n�co v�c �sval��. Listy jsou stejn� tmav� zelen�, tuh� a ost�e zakon�en�, ale d�ky hust��mu rozm�st�n� vytv��ej� je�t� v�razn�j�� panc��. R�st je pomalej�� a� st�edn�, s pravideln�m ku�elovit�m tvarem, kter� si mlad� rostliny dr�� velmi p�kn�. Oproti z�kladn�mu druhu p�sob� �Robusta Gheri� robustn�ji a m�n� n�chyln� k po�kozen� v�trem.
Tato selekce vznikla v tosk�nsk� �kolce Gheri Vivai Piante v 80. letech 20. stolet� a jej� hlavn� p�ednost� byla mimo��dn� odolnost v��i mrazu � v zim� roku 1985, kter� byla v�jime�n� pro celou Evropu a zas�hla i vylo�en� tepl� regiony It�lie, p�e�ila pokles k −22 �C. V�iml si toho majitel �kolky Roberto Gheri, milovn�k a sb�ratel zejm�na jinan�, kter� rostlinu za�al mno�it na z�klad� jej� v�jime�n� vitality a odr�da se brzy stala spln�n�m snem chladn�j��ch lokalit Evropy. Bohu�el, �kolka utrp�la velkou �kodu na podzim roku 2023, kdy byla jednou z nejh��e posti�en�ch �kolek po povodni 2. listopadu. Byla pokryta 60�80 cm bahna, zni�eny byly tis�ce rostlin v�etn� 4000 mlad�ch arauk�ri� a budoucnost odr�dy se t�m stala nejistou.
Posledn� revize 09-01-2009; 26-02-2026
N�roky a p��e jsou relativn� jednoduch�, ale s n�kolika z�sadami. Blaho�et preferuje pln� slunce nebo jen lehk� polost�n a dob�e propustn�, sp�e kysel� a� neutr�ln� p�dy s dobrou dren��; dlouhodob� zamok�en� nesn��. Mlad� rostliny ocen� mul�ov�n� a chr�n�n� stanovi�t� proti studen�mu v�tru, dosp�l� stromy jsou v�razn� odoln�j��. Hnojen� nen� nutn� a sp�e se mu vyh�b�me. Nov� p��r�stky tak stihnou b�hem vegetace dob�e vyzr�t. St��h�n� se prov�d� pouze pro odstran�n� po�kozen�ch v�tv� nebo pro zaji�t�n� pr�chodu pod korunou a tvarov�n� obecn� nen� pot�eba. Mrazuvzdornost se podle historick�ch �daj� ud�vala jako spolehliv� do −22 �C, co� je pro arauk�rii v�jime�n� hodnota, a po letech p�stov�n� u n�s m��eme potvrdit, �e zvl�dla i ob�asn� v�kyvy a� k -25 �C s minim�ln�m po�kozen�m (m�sty pop�len� star�� listy).
