.jpg)
Acer negundo 'AUREOMARGINATUM' javor jasanolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Acer
Rod javor� (Acer) pat�� k d�evin�m, kter� se na severn� polokouli objevily velmi brzy a jejich z�kladn� podoba se od t� doby, na rozd�l od mnoha jin�ch strom�, p��li� nezm�nila. U� t�etihorn� fosilie z Evropy, Asie i Severn� Ameriky ukazuj� listy a plody, kter� bychom bez v�h�n� poznali i dnes, v�etn� typick�ch dvouna�ek. Z �esk�ch nalezi�� je zn�m� nap��klad B�lina, kde se v mlad��ch t�etihor�ch zachovaly zkamen�l� listy a plody javor�, sv�d��c� o tom, �e tyto stromy byly sou��st� zdej�� krajiny d�vno p�ed p��chodem �lov�ka. V�decky rod popsal Carl Linn� (1707�1778) ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum z roku 1753, ale jeho vnit�n� �len�n� se od t� doby opakovan� prom��ovalo. Pr�v� v�chodn� Asii, zejm�na ��nu, Japonsko a oblast Him�laje, dnes botanici pova�uj� za skute�n� centrum druhov� rozmanitosti rodu. Javory ob�vaj� mimo��dn� pestrou �k�lu stanovi��, od horsk�ch les� subtrop� a� po chladn� oblasti m�rn�ho p�sma. Pat�� k d�evin�m, kter� �lov�ka prov�zej� krajinou i kulturou po velmi dlouhou dobu.
Acer negundo - javor jasanolist� poch�z� ze Severn� Ameriky, kde byl po stalet� sou��st� ka�dodenn�ho �ivota p�vodn�ch obyvatel i pozd�j��ch evropsk�ch osadn�k�. Roste p�irozen� pod�l �ek, na z�plavov�ch �zem�ch a v otev�en�ch les�ch, kde se uplat�uje jako rychle rostouc�, p�izp�sobiv� strom. V dob�, kdy nebyl v�ude dostupn� cukrov� javor, se z jeho m�zy b�n� z�sk�val cukr, by� s ni��� v�t�nost� a jemn�j�� chut�. Do Evropy byl zaveden roku 1688 do zahrad ve Fulhamu u Lond�na, kde jej p�stoval Henry Compton (1632�1713), jeden z nejv�znamn�j��ch introduktor� severoamerick�ch d�evin sv� doby. Odtud se javor jasanolist� postupn� ���il do botanick�ch zahrad a park� po cel� Evrop�. Na �zem� dne�n�ho �eska je dolo�en od roku 1835, kdy se objevil v pra�sk� Kr�lovsk� obo�e ve Stromovce, odkud se rychle roz���il do z�meck�ch park�, m�stsk� zelen� i voln� krajiny. A �asto ani ne z�m�rn�: u javoru jasanolist�ho byla na z�klad� dlouhodob�ch odborn�ch studi� prok�z�na vysok� m�ra invaznosti, kv�li n� byl botanick� druh vylou�en z doporu�en�ch v�sadeb a v �ad� lokalit je c�len� odstra�ov�n. V zahradn� praxi se proto pou��vaj� pouze vybran�, p�ev�n� steriln� kultivary, kter� nep�edstavuj� srovnateln� riziko pro okoln� vegetaci.
Aureomarginatum je dal�� z barevn�ch forem javoru jasanolist�ho a zde je pot�eba opatrnost, aby nedo�lo k z�m�n� s podobnou Aureovariegatum. Odr�da Auremarginatum, p�elo�eno �zlat� lemovan�, nab�z� kontrast tmav� zelen�ho st�edu l�stku a sv�tle a� syt� �lut�ho okraje. Tyto l�stky v po�tu 3-7 jsou uspo��dan� do velk�ho, lichozpe�en�ho o b�n� d�lce kolem 20-25 cm (v�jime�n� a� 30 cm). Celkov� efekt p�sob� ost�e a graficky, proto�e sv�tl� lem r�muje tmav� j�dro listu. Jde o velk� ke� a� st�edn� vysok� strom s vit�ln�m r�stem; v b�n�ch zahradn�ch podm�nk�ch dosahuje p�ibli�n� 5-7 m na v��ku p�i podobn� ���ce koruny, v�jime�n� m��e b�t v�t�� na velmi v��ivn�ch stanovi�t�ch. Pana�ov�n� b�v� v�razn� a dob�e �iteln� i z d�lky, n�kdy se objevuj� i listy zcela �lut�; u n�kter�ch jedinc� se m��e projevit i pana�ov�n� plod�. Jako u v�t�iny pana�ovan�ch forem je Aureomarginatum n�chyln� k reverzi, tedy k v�skytu zelen�ch v�tv�, kter� je t�eba odstra�ovat u paty v�tve, pokud chcete zachovat barevnost. Semena b�vaj� �asto steriln� nebo m�lo �ivotaschopn�.
Aureomarginatum m� v literatu�e pom�rn� dlouhou historii; byl zaveden p�ed rokem 1885 �kolkami Dieck a v odborn�ch pramenech je uv�d�n pod synonymem 'Gold Edge'. V r�zn�ch zdroj�ch se n�kdy p�ekr�v� a� m�ch� s jin�mi �lut� pana�ovan�mi selekcemi, ale botanick� nomenklatura uzn�v� ka�dou odr�du zvl pro jejich d�le�it� rozd�ly jak ve vzhledu listu, tak n�kdy i k charakteru r�stu a tvaru koruny v dosp�losti.
Posledn� revize 08-02-2011; 22-02-2026
Javor jasnolist� nevy�aduje ��dnou p��i. Je odoln� siln�m mraz�m, v�tru, suchu i do�asn�mu podm��en�. Netrp� na nemoci a prosp�v� na pln�m slunci i v polost�nu. Nejl�pe se mu da�� v hlub��ch, vlh��ch, ale dob�e propustn�ch p�d�ch, snese v�ak i su��� stanovi�t� a m�stsk� prost�ed�. V prvn�ch t�ech letech po v�sadb� je nutn� strom pevn� zav�trovat, aby se dob�e ukotvil a kmen rostl rovn�. V tu dobu nenechte nad ko�eny r�st tr�vu ani jin� rostliny. �ez nen� nutn�, ale je mo�n� � ide�ln� koncem zimy, ne� vystoup� m�za. Stromy �i ke�e s pravideln� prov�d�n�m zp�tn�m �ezem vykazuj� host� v�tven� s velk�mi listy, co� jim p�id� na estetice. Mrazuvzdornost je v�born� � sn�� a� cca -45 �C.
