Acanthus mollis paznehtn�k
Acanthus
Acanthus, kter� v �e�tin� dostal nadm�ru bizarn� jm�no paznehtn�k, je rod asi 25�30 druh� z �eledi Acanthaceae, popsan� v d�le Species Plantarum roku 1753 autorem Carl Linn� (1707�1778). Jeho druhy rostou p�irozen� od St�edomo�� p�es ��sti Afriky a� po Asii a severn� Austr�lii; nejv�t�� druhov� pestrost se soust�e�uje pr�v� kolem St�edozemn�ho mo�e a v tropick� Asii. Fosiln� n�lezy nazna�uj�, �e z�stupci t�to skupiny pat�ili k v�razn�m bylin�m teplej��ch oblast� u� v d�vn� minulosti. Pro cel� rod jsou typick� mohutn� p��zemn� r��ice list� a n�padn� kv�tenstv�, kter� p�sob� sp� jako architektonick� prvek ne� jako jemn� kv�tina do v�zy. U� prvn� botanici si v��mali jejich neobvykl� stavby a schopnosti dominovat prostoru, co� z paznehtn�k� ud�lalo snadno zapamatovateln� rod i pro laiky.
Kdy� jsem na vlastn� o�i poprv� uvid�l druh Acanthus mollis, paznehtn�k m�kk�, byl to z�itek. Kolem roku 2008 jsem nav�t�vil Velkou Brit�nii s c�lem naj�t exoticky vyhl�ej�c� rostliny, kter� by obst�ly i ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch. Hned u vstupu do jedn� �kolky m� zastavil nen�padn�, ale dokonale zapojen� z�hon. I v pokro�il� zim� byl porostl� neuv��iteln� leskl�mi, hluboce vykrajovan�mi listy, kter� nep�sobily unaven� ani po�kozen�, sp� jako by pr�v� dorazily z ateli�ru socha�e. Tehdy mi do�lo, �e paznehtn�k m�kk� nen� jen typick� st�edomo�sk� rostlina, ale druh s v�raznou vitalitou a schopnost� fungovat i v m�rn�m klimatu.
Pr�v� Acanthus mollis se stal ikonou akantov�ho listu, zn�m�ho z antick�ch chr�m�, renesan�n�ch pal�c� i m욝ansk�ch dom�, kde se jeho tvar opakovan� objevuje na hlavic�ch sloup�, ��ms�ch a dekorativn�ch prvc�ch. Vztah mezi skute�nou rostlinou a jej�m stylizovan�m obrazem v architektu�e detailn� rozeb�r� nap��klad studie Minissale, Magro & Raimondo (2019). Druh poch�z� ze z�padn�ho a centr�ln�ho St�edomo��, kde roste na kamenit�ch svaz�ch, v k�ovin�ch a na naru�en�ch stanovi�t�ch v bl�zkosti lidsk�ch s�del. Poprv� jej popsal Carl Linn� (1753), ale hloub�ji a detailn� se jeho v�skytem a chov�n�m mimo p�vodn� are�l v 19. stolet� zab�vali botanici jako Charles Cardale Babington (1808�1895), kter� zaznamenal jeho �sp�n� zdom�cn�n� v britsk�ch zahrad�ch i parc�ch.
Paznehtn�k m�kk� na sebe d�razn� upozorn� sv�mi listy d��v, ne� za�ne kv�st. Jeho mohutn� p��zemn� r��ice se rozkl�d� do ���ky a vytv��� dojem zelen� plastiky polo�en� na zemi. Listy jsou velk�, 30�60 cm dlouh�, hluboce lalo�nat�, s m�kk�mi, neza�pi�at�l�mi okraji a v�raznou �ilnatinou, kter� jim dod�v� reli�fn�, t�m�� socha�sk� charakter. Povrch je tmav� zelen� a leskl�, u mlad�ch list� n�kdy sv�tlej��; jemn� kontrast mezi �ilkami a pletivem zv�raz�uje strukturu. Na rozd�l od A. spinosus postr�d� ostny, p�sob� m�k�eji a rozlo�it�ji a listy se �asto lehce skl�n�j� k zemi m�sto aby byly strnule vzp��men�.
Kv�tn� stvoly vyr�staj� z centra r��ice obvykle od konce �ervna do �ervence a dosahuj� kolem jednoho metru, u star��ch rostlin i v�ce. Nesou hust� klasovit� kv�tenstv� s n�padn�mi listeny v odst�nech purpurov� a� v�nov�, mezi nimi� se otev�raj� b�l� a� kr�mov� kv�ty s jemn�m r��ov�m n�dechem. Po odkv�tu z�st�v� rostlina atraktivn� p�edev��m listem, kter� si udr�� strukturu a barvu dlouho do podzimu a v m�rn�ch zim�ch �asto p�etrv�v� i p�es chladn� obdob�. Na v�t�in� m�st �eska a Slovenska (klimatick� z�na 6) Acanthus mollis funguje p�edev��m jako v�razn� listov� solit�r a kveten� je zde sp�e v�jime�n�; v teplej��ch lokalit�ch a m�stsk�ch mikroklimatech odpov�daj�c�ch z�n� 7 (Praha, Brno, Bratislava, n�iny a vina�sk� oblasti) lze o�ek�vat spolehliv�j�� tvorbu kv�tn�ch stvol�.
Proto�e mi paznehtn�k sv�mi velk�mi a du�nat�mi listy p�ipom�n� de�tn� prales, r�d ho kombinuji se st�lezelen�mi ke�i, kter� jeho estetiku d�le umocn�. Funguj� jak druhy zalo�en� na kontrastu barvy a textury, nap��klad drobnolist� kru�ina �Argenteovariegatus� nebo nepichlav� malolist� cesm�na �Gembux�, tak i d�eviny veden� ve stejn�m duchu, kter� podporuj� efekt velk�ch list� � portugalsk� vav��n �Tico�, kalina sko�icov� �i magn�lie velkokv�t�. Do trvalkov�ho podrostu se pak p�irozen� hod� kapradiny, pelyn�k, star�ek nebo tr�zel, kter� celek zm�k�� a propoj�.
Posledn� revize 06-02-2008; 11-02-2016; 02-02-2026
U n�s s paznehtn�kem zach�z�me jako s typickou trvalkou, kter� nesn�� �ast� nebo trval� podm��en�, zejm�na v zim�, proto jej vysazujeme do dob�e odvodn�n�, hum�zn� a �ivinami bohat� p�dy a na zimu jej vydatn� mul�ujeme. Mul� chr�n� ko�eny p�ed promrz�n�m i p�ed kol�s�n�m vlhkosti; na ja�e jeho ��st opatrn� odstra�te, ale ponechte dostate�nou kryc� vrstvu kolem ko�en�, proto�e rostlina ocen� stabiln� vlhkost p�i ra�en�. Po zako�en�n� je pom�rn� odoln� v��i suchu, p�esto mu v prvn�ch dvou letech a b�hem dlouh�ch veder dop�ejte pravidelnou z�livku, kter� podpo�� pevn� stvoly a bohat�� kveten�. Hnojen� od dubna do �ervence m�rn�m, vyv�en�m hnojivem nebo kompostem podpo�� tvorbu velk�ch, zdrav�ch list�; vyvarujte se p�ehnan�ho p��sunu dus�ku pozd� v sez�n�, kter� vede ke k�ehk�mu pletivu. Co se mrazuvzdornosti t��e, v dob�e odvodn�n�ch, mul�ovan�ch a chr�n�n�ch stanovi�t�ch se osv�d�il i v siln�j��ch mrazech do cca -17 �C a cca -20 �C bohat� zamul�ovan� na celou zimu, zat�mco v otev�en�ch a vlhk�ch poloh�ch m��e vymrzat. Do n�dob se nehod�, leda by se na zimu p�en�el dovnit�.








































.jpg)


Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


