Podle Ob�ansk�ho z�kon�ku mus�te dodr�et tyto vzd�lenosti:
- Pro stromy, kter� mohou kdykoli v budoucnu p�es�hnout v��ku 3 metry, plat� minim�ln� vzd�lenost 3 metry od hranice pozemku.
- Pro stromy (a ke�e) o ni��� v��ce plat� 1,5 metru od hranice pozemku
Zd� se to jednoduch�, �e? Na prvn� pohled ano, ale nebu�te bl�hov� � je to z�kon a za v�klad �i rozlu�t�n� jeho slov se plat�. N�kdy hodn�. A aby v�s to nest�lo n�kolik v�plat nebo pok�cen� kr�sn� borovice �i n�dhern� magn�lie, poj�te ��st d�l.
Tuto z�le�itost �e�� � 1017 z�kona �. 89/2012 Sb., ob�ansk� z�kon�k (vy�el v platnost 2014), jeho� doslovn� zn�n� je:
(1) M�-li pro to vlastn�k pozemku rozumn� d�vod, m��e po�adovat, aby se soused zdr�el s�zen� strom� v t�sn� bl�zkosti spole�n� hranice pozemk�, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzr�st, aby je odstranil. Nestanov�-li jin� pr�vn� p�edpis nebo neplyne-li z m�stn�ch zvyklost� n�co jin�ho, plat� pro stromy dor�staj�c� obvykle v��ky p�esahuj�c� 3 m jako p��pustn� vzd�lenost od spole�n� hranice pozemk� 3 m a pro ostatn� stromy 1,5 m.
(2) Ustanoven� odstavce 1 se nepou�ije, je-li na sousedn�m pozemku les nebo sad, tvo��-li stromy rozhradu nebo jedn�-li se o strom zvl chr�n�n� podle jin�ho pr�vn�ho p�edpisu.
Z praxe v�me, �e u ad (2) je v�jimkou �asto i ve�ejn� pozemek (komunikace, park apod.), kter�mu p�esahy (v udr�iteln� m��e) v�t�inou nevad�. D�le je pot�eba se pod�vat na n�kter� detaily a uv�domit si, jak se na n� nahl�� b�n�, nebo jak by mohly b�t vykl�d�ny p�i p��padn�m sporu.
Ke�e.
Z�kon mluv� o stromech, nemluv� o ke��ch. Nev�me pro�, z�kon prost� nerozli�uje botanick� kategorie, ale praktick� dopady vegetace � jej� hmotu, r�st a mo�n� obt�e. V � 1017 je proto specifikuje nep��mo, �dajem o v��ce. Tak�e i pro v�sadbu �iv�ho plotu z ke��, kter� v budoucnu nep�es�hnou v��ku 3 metry, plat� podm�nka minim�ln� vzd�lenosti 1,5 metru od hranice pozemku, m��eno od st�edu v�sadby (respektive osy ke�e).
Jak je to ve skute�nosti? Sami ur�it� vid�te, �e zrovna toto se p��li� �asto nedodr�uje. V�t�ina majitel� zahrad �iv� plot v n�jak� form� pou��v� � a benefit z toho m�vaj� ob� strany. Jen�e jako lid� jsme ka�d� jin� a nemus� b�t ka�d�mu po chuti, �e soused�v �iv� plot pror�st� a� ke mn�, z jak�hokoli d�vodu. A jsem v pr�vu, pokud po�aduji, aby se to ned�lo. Tuto situaci � a je�t� o n�co v�ce � �e�� dal�� ustanoven� ob�ansk�ho z�kon�ku, tentokr�t u� nikoli o vzd�lenostech, ale o d�sledc�ch.
P�er�st�n� vegetace k sousedovi
P�esahuj�c� v�tve, ko�eny a dal�� ��sti vegetace pak upravuje � 1016, kter� je pro �iv� ploty a ke�e kl��ov�:
� 1016 (1) Plody spadl� ze strom� a ke�� na sousedn� pozemek n�le�� vlastn�kovi sousedn�ho pozemku. To neplat�, je-li sousedn� pozemek ve�ejn�m statkem.
(2) Neu�in�-li to vlastn�k v p�im��en� dob� pot�, co ho o to soused po��dal, sm� soused �etrn�m zp�sobem a ve vhodn� ro�n� dob� odstranit ko�eny nebo v�tve stromu p�esahuj�c� na jeho pozemek, p�sob�-li mu to �kodu nebo jin� obt�e p�evy�uj�c� z�jem na nedot�en�m zachov�n� stromu. Jemu tak� n�le��, co z odstran�n�ch ko�en� a v�tv� z�sk�.
(3) ��sti jin�ch rostlin p�esahuj�c� na sousedn� pozemek m��e soused odstranit �etrn�m zp�sobem bez dal��ch omezen�.
Pr�v� odstavec (3) je pro �iv� ploty z�sadn�. ��k� toti�, �e ��sti jin�ch rostlin � typicky ke�� a �iv�ch plot� � sm� soused odstranit �etrn�m zp�sobem, a to bez nutnosti p�edchoz� v�zvy nebo posuzov�n� m�ry obt��. Pozor ale na slovo �etrn�. To nen� pr�zdn� fr�ze. Znamen� to, �e byste m�li v�d�t, jak se dan� d�evina �e�e, kdy je k tomu vhodn� doba a jak� z�sah je�t� snese. Ne�etrn�m z�sahem, kter� by rostlinu po�kodil nebo zni�il, byste se sami vystavili odpov�dnosti. A co se plod� z p�esahuj�c�ch strom� t��e, paradoxn� je nesm�te otrhat se stromu, ale mus�te umo�nit sousedovi � majiteli stromu � vstup na v� pozemek je sklidit. Vy m��ete sebrat jen to, co spadlo na zem = na v� pozemek. Ned�v� to moc smysl, ale takov� je v�klad pr�vn�k�.
Imise � co v�echno m��e vegetace pos�lat i p�es plot
Ka�d� rostlina n�co produkuje. List�, plody, pyl, st�n, vlhkost. A n�kdy i zvuk � nap�. p��li�n� �ust�n� bambusov�ho lesa, kter� v�s v noci doh�n� k ��lenstv� nebo siln� a dlouhodob� pach z hromady hnoje, kter� v p��m�stsk� z�stavb� opravdu nem� co d�lat. To v�echno jsou projevy vegetace, kter� se neptaj�, kde kon�� v� pozemek a kde za��n� soused�v. Pr�v� tyto situace �e�� ob�ansk� z�kon�k pod pojmem imise. Nejde u� o to, kde byla rostlina vysazena, ale jak� m� dopad na okol�. Ustanoven� ��k�:
� 1013 (1) Vlastn�k se zdr�� v�eho, co p�sob�, �e odpad, voda, kou�, plyn, pach, sv�tlo, st�n, hluk, ot�esy a jin� podobn� ��inky (imise) vnikaj� na pozemek jin�ho vlastn�ka v m��e nep�im��en� m�stn�m pom�r�m a podstatn� omezuj� obvykl� u��v�n� pozemku.
Z hlediska zahrady vid�me v textu z�eteln� st�n, vlhkost a odpad � ve form� list�, jehli�� �i plod�. Jak to ch�pat? Ne ka�d� list� na sousedov� tr�vn�ku je probl�m, a ne ka�d� st�n je automaticky nez�konn�. Z�kon pracuje se dv�ma kl��ov�mi pojmy: m�ra nep�im��en� m�stn�m pom�r�m a podstatn� omezen� obvykl�ho u��v�n� pozemku. Jinak se proto bude posuzovat st�n v hust� vilov� z�stavb� se vzrostl�mi stromy a jinak na otev�en�m pozemku, kde si n�kdo vysadil rychle rostouc� d�eviny t�sn� u hranice. Jinak se bude hodnotit p�r spadan�ch jablek na podzim a jinak situace, kdy v�m sousedova vegetace dlouhodob� bere sv�tlo, zvy�uje vlhkost nebo omezuje mo�nost pozemek rozumn� u��vat.
Z�kon z�rove� vych�z� z toho, �e zahradn� prostory na obou stran�ch plotu jsou �ivou kulturou, kter� s sebou imise p�irozen� nese. Ne�e�� se tedy jejich samotn� existence, ale jejich m�ra. Litera z�kona zde u� nestanovuje p�esn� ��sla ani vzd�lenosti, ale nab�d� k ohleduplnosti � k tomu, abyste se zdr�eli v�eho, co by p�i pohledu z druh� strany plotu vadilo i v�m samotn�m. A pr�v� proto pat�� imise k nej�ast�j��m, ale z�rove� i k nejslo�it�j��m sousedsk�m spor�m, proto�e jejich posouzen� v�dy z�vis� na m�stn�ch pom�rech a v t잚�ch p��padech i na p�edchoz�ch soudn�ch rozhodnut�ch.
Dodr�eli jsme vzd�lenost, ale i tak m�me probl�m
Dodr�en� z�konn� vzd�lenosti v�sadby (3 metry respektive 1,5 m) je�t� neznamen�, �e jsme nav�dy v suchu. I strom vysazen� v souladu s � 1017 ob�ansk�ho z�kon�ku se m��e v budoucnu st�t zdrojem nep�im��en�ch imis� � typicky dlouhodob�ho st�n�n�, masivn�ho opadu list� �i plod� nebo omezen� u��v�n� sousedn�ho pozemku. V takov�m p��pad� u� nejde o metry, ale o dopad, a ke slovu se dost�v� � 1013, kter� chr�n� souseda p�ed imisemi p�esahuj�c�mi m�ru p�im��enou m�stn�m pom�r�m.
Soudn� praxe potvrdila, �e ani �spr�vn� vysazen� strom nen� nedotknuteln�. Nap��klad rozsudek Okresn�ho soudu v Chrudimi ze dne 26. 4. 2021, sp. zn. 12 C 282/2018 236, �e�il spor o st�n�n� zp�soben� vzrostl�mi douglaskami. P�esto�e stromy nebyly vysazeny v rozporu se z�konem, soud p�ipustil z�sah do jejich existence, proto�e jejich ��inky podstatn� omezily obvykl� u��v�n� sousedn�ho pozemku. Z�v�r je jednoduch�: z�konn� vzd�lenost je jen v�choz� bod � pokud vegetace sv�mi ��inky dlouhodob� naru�uje rovnov�hu mezi sousedy, m��e soud rozhodnout o jej�m omezen�, a v krajn�m p��pad� i o odstran�n�.
A co p�semn� dohoda mezi sousedy?
Soused� se �asto domluv�, �e si vysad� stromy nebo �iv� ploty bl�e k hranici pozemku, ne� stanov� z�kon. Dokud se znaj� a maj� stejnou p�edstavu o sou�it�, funguje to bez probl�m�. Zlom m��e nastat ve chv�li, kdy se jeden z pozemk� prod� a objev� se nov� vlastn�k, nebo do rodiny p�ijde nov� �lov�k s nov�m n�zorem. Ob�ansk� z�kon�k sice p�ipou�t�, �e se soused� mohou od z�konn�ch vzd�lenost� odch�lit dohodou nebo m�stn�mi zvyklostmi (� 1017), ale b�n� p�semn� �i �stn� dohoda zavazuje jen ty, kdo ji uzav�eli. Nov� majitel pozemku j� v�z�n nen� a m��e se dom�hat dodr�en� z�konn�ch vzd�lenost�, i kdy� p�edchoz� vlastn�k s v�sadbou souhlasil. Jin� situace nast�v� pouze tehdy, pokud je dohoda z��zena jako v�cn� b�emeno (slu�ebnost) a zaps�na v katastru nemovitost� � pak �b�� s pozemkem� a mus� ji respektovat i ka�d� dal�� vlastn�k. Jin�mi slovy: co je dnes p��telsk� dohoda mezi sousedy, m��e se po zm�n� majitele snadno prom�nit v pr�vn� probl�m, pokud nen� o�et�ena i do budoucna.
Zahradni��te na pronajat� zahrad�? P�ekv�pko!
Pokud u��v�te pozemek nebo zahradu v n�jmu, cokoli vysad�te, vztahuje se na to obecn� pravidlo ob�ansk�ho z�kon�ku o sou��stech pozemku. Podle � 506 ob�ansk�ho z�kon�ku je sou��st� pozemku v�e, co je s n�m pevn� spojeno, a to v�etn� rostlin a d�evin:
Z�kon �. 89/2012 Sb., ob�ansk� z�kon�k, � 506:
(1) Sou��st� pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby z��zen� na pozemku a jin� za��zen� (d�le jen �stavba�) s v�jimkou staveb do�asn�ch, v�etn� toho, co je zapu�t�no v pozemku nebo upevn�no ve zdech.
(2) Nen�-li podzemn� stavba nemovitou v�c�, je sou��st� pozemku, i kdy� zasahuje pod jin� pozemek.
Jakmile tedy strom, ke� nebo jin� trval� vegetace zako�en� v p�d�, st�v� se sou��st� pozemku a t�m i majetkem jeho vlastn�ka, nikoli n�jemce. Tak�e i kdy� jste rostliny po��dili na vlastn� n�klady a vysadili je se souhlasem pronaj�matele, p�i skon�en� n�jmu si je nem��ete odv�zt. Odstran�n� v�sadby by bylo z�sahem do ciz� v�ci. Jin� situace nast�v� pouze tehdy, pokud je ve smlouv� v�slovn� ujedn�no n�co jin�ho � nap��klad �e n�jemce sm� po skon�en� n�jmu v�sadbu odstranit, nebo �e mu bude poskytnuta n�hrada. V�ele doporu�ujeme toto sepsat i ve form� nov�ho dodatku, pokud stoj�te o zahradu na ciz�m, proto�e bez takov�ho ujedn�n� plat� jednoduch� pravidlo: co v n�jmu zasad�te do zem�, z�st�v� na m�st�.
Z�v�rem
Z�kon n�m d�v� jasn� pravidla i pr�vo se br�nit. Ale kdy� zahradu vn�m�me jako �iv� prostor a m�sto, kde spolu lid� dlouhodob� soused�, doporu�uji v�dy rad�ji za��t komunikac� d��v, ne� vznikne probl�m. ��ct sousedovi, co m�te v pl�nu vysadit a d�t mu mo�nost na to reagovat, nebo naopak mu v�as ��ct, �e v�m n�co z jeho zahrady vad�, a d�t mu mo�nost situaci �e�it s�m. Pr�vo by nem�lo b�t prvn�m n�strojem, ale t�m posledn�m � aby fungovalo jako pojistka, ne jako zbra�. A st�nosti na ��adech a �e�en� s pr�vn�ky nechte a� pro p��pad, kdy� je soused fakt osel a ned� si ��ct.
Pozn�mka autora: nejsme pr�vn� firma a v��e uveden� nelze pova�ovat za v�klad z�kona.

































.jpg)
