�eme�ice a jejich tich� dohoda (s opylova�i)

�eme�ice (Helleborus) pat�� k rostlin�m, kter� kvetou v dob�, kdy se p��roda teprve probouz�. Poch�zej� z v�ce lokalit � z�padn� a st�edn� Evropy, Kavkazu, Balk�nu a severn� Afriky. I kdy� jsou to m�sta z hlediska klimatu pon�kud nesourod�, v�dy je v dob� po��tku jejich kveten� chladno a v�t�ina okoln�ch rostlin i hmyzu je�t� sp�. Jen�e ona si usmyslela, �e v tuhle dobu kv�st chce, aby v�echny p�edb�hla, a tak se podle toho musela vybavit. Jde o p�esn� zac�lenou evolu�n� strategii (Napoleon by koukal!).

Stavba kv�tu: kdy� se role obr�t�

To, co b�n� pova�ujeme za �okv�tn� l�stky� �eme�ice (barevn�, velk�, n�padn�), nejsou korunn� pl�tky, ale kali�n� l�stky (sepaly). Jsou dlouhov�k� a z�st�vaj� na rostlin� �asto i t�dny po odkv�tu. Jejich hlavn� funkc� je vizu�ln� sign�l pro hosta � opylova�e � a ochrana vnit�n�ch ��st� kv�tu. D�ky nim nal�k� spr�vn�ho konzumenta sv�ho nektaru a ud�l� v�e pro to, aby se zdr�el co nejd�le a b�hem ob�da j� pomohl k potomk�m. Jak?

T�m, �e sv� prav� korunn� pl�tky (petaly) �eme�ice siln� zmen�ily a p�em�nily v nekt�ria � drobn�, trubkovit� nebo vakovit� �tvary, kter� produkuj� nektar. Popravd� nejde o to, �e by se v pr�b�hu kveten� m�nily; kv�ty se s nekt�rii u� rod� � jejich nektari�ln� funkce je d�na u� p�i jejich zalo�en� v kv�tn�m merist�mu. Jin�mi slovy, nekt�rium je zde funk�n� ozna�en� pro petal (okv�tn� pl�tek), kter� ztratil okrasnou roli a specializoval se v�hradn� na produkci odm�ny pro opylova�e � nab�dl ob�d, ale chce n�co na opl�tku.

Kr�tk� okno p��le�itosti

Zat�mco sepaly � barevn� kali�n� pl�tky � jsou dlouhov�k�, nekt�ria jsou p�ekvapiv� kr�tkov�k�. Aktivn� produkuj� nektar jen po omezenou dobu, �asto jen n�kolik dn�. Pot� vadnou a opad�vaj�, a to i v p��pad�, �e k opylen� nedo�lo. �eme�ice tedy nespol�haj� na dlouh� �ek�n�. Jejich strategie je zalo�ena na kr�tk�m, ale intenzivn�m opylovac�m okn�, b�hem n�ho� mus� doj�t ke kontaktu se spr�vn�m opylova�em � n�co jako speed dating, na jeho� konci �ek�te jasn� v�sledek, a nikoli marn� douf�n� v telefon�t.

Spr�vn� host k zimn� hostin�: �mel�k

V zimn�ch a �asn� jarn�ch podm�nk�ch je v�b�r opylova�� omezen�. V�ela medonosn� je v t�to dob� �asto je�t� m�lo aktivn�, pest�enky se je�t� nenarodily, av�ak �mel�ci u� zv�dav� obhl�ej� ter�n. Pat�� k nejotu�ilej��m hmyz�m opylova��m � dok�ou l�tat p�i n�zk�ch teplot�ch, z hn�zd vyl�t�vaj� mnohem d��ve a jsou venku do pozdn�ch odpoledn�ch hodin. Nav�c, kdy� najdou �erstv� otev�en� kv�t s maximem nektaru, nemaj� d�vod let�t d�l. Dosednou, uveleb� se, vyt�hnou sos�k, kter� zabo�� do nekt�ria, a tak trochu p�ipom�naj� miminko, kter� saje z mat�ina prsu v polosp�nku. Pomalu, klidn�, ale vytrvale.

Kv�t �eme�ice jim nab�z� chr�n�n� prostor, kde mohou setrvat del�� dobu. Trubkovit� nekt�ria vy�aduj� zasunut� sos�ku hluboko do kv�tu, co� zaji��uje opakovan� kontakt s ty�inkami i pest�ky = aktivn� opylen�. �mel�k, kter� v kv�tu doslova �bydl�, je z pohledu rostliny ide�ln�m partnerem: jedna dlouh� n�v�t�va m� v�t�� opylovac� efekt ne� mnoho kr�tk�ch a n�hodn�ch kontakt�.

Pro� jen n�kter� rostliny vol� tuto cestu

P�ipad� v�m to jako ide�ln� man�elstv�? Pro� pak ve sv�t� kv�tin nejsou v�echny kv�ty a jejich petaly p�em�n�n� v nekt�ria? Jde o vysoce specializovanou strategii, kter� nen� univerz�ln� a vyplat� se jen v ur�it�ch ekologick�ch podm�nk�ch � tam, kde je m�lo opylova��, kr�tk� obdob� kveten� a vysok� riziko ztr�ty nektaru vlivem po�as�. �eme�ice moc dob�e v�, �e i kdy� chce za ka�dou cenu vykv�st brzy, mus� b�t schopn� svoje n�dob��ko ochr�nit, pokud se po�as� n�hle zhor��. A nem��e si dovolit nektarem pl�tvat podobn� jako mnoho dal��ch kv�tin kvetouc�ch b�hem mnohem klidn�j��ho jarn�ho �i letn�ho obdob�, kdy ztr�ta jednoho �i deseti kv�t� nic moc neznamen� � maj� �as a s�lu vytvo�it si dal��. Proto t�m ostatn�m kv�tin�m posta�uje jednodu��� model: n�padn� okv�tn� pl�tky jako sign�l a nektar produkovan� jinde v kv�tu.

Tich�, ale ��inn� dohoda

Kdy� v i nep��li� tepl�m dni sklon� �mel�k p�istane v kv�tu �eme�ice a z�stane v n�m dlouh� minuty neru�en� pracovat, nepozorujeme n�hodu. Sledujeme v�sledek dlouh� evolu�n� dohody, v n� se setk�v� kr�tk� opylovac� okno, chr�n�n� odm�na a vytrval� opylova�. Je to jeden z mnoha z�zrak�, kter� ukazuj�, kolika zp�soby m��e b�t p��roda dokonale sehran�, a p�esto to nemus� b�t jedin� mo�n� cesta. Tak a� p��t� uvid�te pomal�ho �meldu, jak se dlouho pase v jednom kv�tu s minimem pohybu, vzpome�te si na to � �e to nen� proto, �e by to byl l�n� tlou�t�k, kter�mu se nikam d�l nechce. Prost� v�, pro� tam je, d�l� dokonalou slu�bu a kv�ty mu jsou vd��n�.