Hibiscus syriacus 'Notwood3' BLUE CHIFFON® ibi�ek syrsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hibiscus
Ibi�ek syrsk� (Hibiscus syriacus) je opadav� ke� z �eledi sl�zovit�ch (Malvaceae) p�vodem z v�chodn� Asie � zejm�na z ��ny, Koreje a Indie a jedn�m z asi 300 druh� rodu Hibiscus. Do Evropy se dostal u� koncem 16. stolet�, prvn� dolo�en� p�stov�n� je z roku 1596. Druh v�decky popsal Carl Linn� v roce 1753 ve sv�m d�le Species Plantarum. Druhov� jm�no syriacus odkazuje na to, �e prvn� exempl��e, kter� studoval, poch�zely ze zahrad v S�rii, a�koliv ve voln� p��rod� tam neroste. Zaj�mavost� je, �e v Ji�n� Koreji se stal n�rodn� kv�tinou a symbolem vytrvalosti, dokonce se objevuje v jej� hymn�. V �esku je p�stov�n jako okrasn� ke� minim�ln� od 19. stolet�, ale je�t� na konci stolet� 20. byl dom�nou sp�e ji�n� Moravy a teplej��ch oblast� �ech, co� je velk� �koda, proto�e d�ky jeho dlouh�mu letn�mu kveten� v r�zn�ch barv�ch, kter� dok�e rozsv�tit ka�dou zahradu, jej pokl�d�m za nezbytnou sou��st kvetouc� letn� zahrady.
Tomuto druhu ibi�ku se v angli�tin� ��k� Rose of Sharon, tedy R��e ze ��r�nu, co� je poetick� pojmenov�n� p�evzat� z biblick� P�sn� p�sn� (2:1), kde mluv�� ��k�: �J� jsem r��e ��r�nsk�, lilie �dol�.� Hebrejsk� v�raz tehdy ozna�oval kv�tinu rostouc� na �rodn� n�in� ��r�n v dne�n�m Izraeli, av�ak pravd�podobn� ne�lo ani o r��i, ani o ibi�ek. Dodnes se botanikov� s historiky nemohou shodnout, zda to byla lilie, narcis, tulip�n �i krokus. P�eklady do evropsk�ch jazyk� si v�ak jm�no �Rose of Sharon� uchovaly a b�hem stalet� se v r�zn�ch ��stech sv�ta za�alo vztahovat k odli�n�m rostlin�m � nap��klad v Severn� Americe k Hibiscus syriacus, v Brit�nii n�kdy dokonce i k t�ezalce (Hypericum calycinum). Podobn� jako na�e babi�ky, kdy� chodily do lesa na bor�vky, ��k�valy, �e jdou na jahody. D�vodem t�to rozmanitosti je prost� kulturn� �p�ekladov� posun�: lid� p�i�adili zn�m�, poeticky zn�j�c� jm�no k rostlin�m, kter� se v dan�m regionu v n��em podobaly p�vodn� biblick� kv�tin� � a� u� vzhledem, obdob�m kveten�, nebo symbolikou.
Modr� a� modrofialov� barva kv�t� ibi�ku pat�� mezi nejobl�ben�j��. Proto Roderick Woods z Anglie obohatil svou �lechtitelskou sb�rku plnokv�t�ch ibi�k� i o tohoto krasavce. Poda�ilo se mu vyp�stovat ibi�ek syt� modrofialov� barvy zn�m� u odr�dy Blue Bird (Oiseau Bleu), ale tentokr�t v plnokv�t� variant�. Nazval jej, jak jinak ne�, Blue Chiffon� a py�n� se kveten�m od �ervence do z��� o mnoho v�t��mi kv�ty ne� p�vodn� druh s �asen�m st�edem.
Opadav� listy jsou 5-7 cm dlouh�, trojc�p�, lalo�nat�, st�edn� a� tmav� zelen� a sv�m v�jime�n�m tvarem velmi atraktivn�. Jako u v�t�iny v l�t� kvetouc�ch d�evin ra�� dost pozd�, tak si ned�lejte zbyte�n� starosti, �e t�eba zmrznul, jestli�e je�t� v dubnu na ke�i nic neuvid�te. Pokud za�nou �loutnout a opad�vat, je rostlina moment�ln� p�elit� nebo je nevhodn� zasazen� v t�k�, neodvodn�n� zemi.
Posledn� revize 04-08-2009.
Pravideln� �ez ibi�k� nen� vhodn�, proto�e rostliny samy od sebe tvo�� p�kn� ke�e, jsou-li v dostate�n� vlhk� p�d�. P�esto mnoho p�stitel� ka�doro�n� �ez doporu�uje pro z�sk�n� v�t��ch kv�t�. Nev�hodou z�st�v�, �e radik�ln� zakr�cen� ke�e vykv�taj� pozd�ji a n�kter� odr�dy maj� pon�kud m�kk� nov� v�hony, kter� se pak mohou se oh�bat. Jedin� �ez, kter� doporu�uji, je zkr�cen� ji� velk�ho, dosp�l�ho ke�e, v�dy zjara p�ed ra�en�m a �ezat m��ete a� o 80 %.
Co se typu zem� t��e, ibi�ek je vcelku nen�ro�n�. Pouze star�� rostliny p�i p�esazov�n� nemaj� r�dy ra�elinu. Zem mus� b�t ka�dop�dn� rozumn� propustn�, st�edn� �ivn� ale nep�ehnojen�. Miluj� vodu, tak�e pokud si pohl�d�te, �e �erstv� vysazen� rostliny se neutop�, m��ete je um�stit i tam, kde se b�hem vegeta�n� sez�ny maj� �anci dob�e nap�t. Pro lep�� n�sadu kv�t� i jejich velikost m��ete pou��t selektivn� hnojiva na b�zi fosforu (na tvorbu kv�t�), ale nen� to nutn�. Um�st�te jej na p��m� slunce = vy�aduje �pal. Jako v�t�ina v l�t� kvetouc�ch d�evin ra�� pom�rn� pozd�, tak�e nen� d�vod k obav�m, pokud je ke� je�t� v dubnu zcela bez zn�mek �ivota. Pln� mrazuvzdorn� do min. -27 �C, ale z�ejm� snese je�t� siln�j�� mr�z. Nen� vhodn� do n�dob.
