Parrotia persica 'VANESSA' parotie persk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Parrotia
Rod Parrotia je drobn�, ale botanicky nesm�rn� zaj�mav�. Pat�� do �eledi vil�novit�ch (Hamamelidaceae), zn�m� p�edev��m d�ky okrasn�m vil�n�m s vo�av�mi zimn�mi kv�ty nebo i kusku a l�skovn��ek. Rod zahrnuje jen n�kolik druh�, z nich� nejzn�m�j�� je pr�v� persk� parrotie, zat�mco jej� ��nsk� p��buzn� Parrotia subaequalis je vz�cn� a ohro�en�. V�dci na�li parociov� pyl ve zkamen�lin�ch ze st�edn�ho mioc�nu, co� dokl�d� jej� existenci na na�� planet� ji� p�ed 12 a� 14 mili�ny lety, a to p�ekvapiv� v sou�asn�m ji�n�m Rakousku, tedy v m�stech, kde tehdy panovalo subtropick� klima. Cen�na je p�edev��m pro svou mimo��dnou odolnost � sn�� sucho i vlhko, dob�e se p�izp�sobila evropsk�mu klimatu a stala se symbolem hou�evnatosti. Z�ejm� proto si v angli�tin� vyslou�ila jm�no ironwood � �elezn� d�evo, proto�e jej� d�evo je opravdu v�jime�n� tvrd� a vyu��valo se pro v�robu trvanliv�ch p�edm�t�.
Jak u� samotn� jm�no napov�d�, parocie persk� m� sv�j p�vod opravdu v Persii, tedy na �zem� dne�n�ho �r�nu. Za p�esnou lokalitu p�irozen�ho a p�vodn�ho v�skytu se pokl�d� poho�� Alborz v severn�m �r�nu u Kaspick�ho mo�e. V horsk�ch les�ch �r�nu a �zerb�jd��nu n�kdy tvo�� cel� porosty zvan� parrotietum. Do Evropy byla p�ivezena v polovin� 19. stolet� a brzy se objevila v Kr�lovsk� botanick� zahrad� v Kew, odkud se roz���ila do dal��ch zahrad Anglie. Poprv� ji popsal n�meck� botanik Carl Anton von Meyer a pojmenoval na po�est sv�ho sou�asn�ka Georga Friedricha Parrota (1791-1841), n�meck�ho p��rodov�dce p�sob�c�ho na univerzit� v Dorpatu, kter� po roce 1830 podnikl v�pravu do Turecka a Persie, kde nejen�e jako prvn� vedl v�pravu a zdolal horu Ararat, rovn� zkoumal a sb�ral nezn�m� rostliny, kter� b�hem sv� v�pravy potkal. Parrotova dobrodru�n� povaha Meyerovi u�arovala a inspirovala ho k tomuto prok�z�n� cti.
Kultivar Vanessa pat�� mezi �zce rostouc� parocie a vyzna�uje se atraktivn�mi, �iroce ov�ln�mi listy s v�razn�mi �ilkami, kter� jsou na ja�e sv�e zelen�, v l�t� si n�kter� zachov�vaj� �erven� okraje, a na podzim se m�n� v n�kolik vrstev z��iv�ch barev odpoledn�ho slunce a za��naj�c�ho soumraku. Nab�z� t�ny zlat�, oran�ov�, �arlatov� i lehce purpurov�. Kv�ty jsou drobn� shluky karm�nov� �erven�ch ty�inek objevuj�c� se koncem zimy, nen�padn�, ale p�i bli���m pohledu dekorativn�. Borka se odlupuje v tenk�ch pl�tech a odhaluje mozaiku sko�icov�ch, �ed�ch a zelen�ch t�n�, tak�e strom z�st�v� ozdobn� i mimo vegeta�n� obdob�. D�ky nim je vyhled�van� i ve form� �t�hlej��ho v�cekmene.
R�st je pom�rn� rychl�, ale d�ky sloupovit�mu habitu z�st�v� strom �hledn� a kompaktn�. V ml�d� tvo�� �zk�, elegantn� tvar, kter� se hod� do men��ch zahrad �i m�stsk�ch v�sadeb. S v�kem se v�ak koruna roz�i�uje a m��e p�sobit m�n� uspo��dan� � p��kladem je jedinec vysazen� roku 1998 v Savill Garden ve Windsoru, kter� v roce 2021 dos�hl v��ky 11,5 metru, ale vyvinul se sp�e do ke�ovit� formy. P�esto z�st�v� �Vanessa� cen�na jako nejroz���en�j�� kultivar parocie v Evrop�, zejm�na ve Velk� Brit�nii, kde se stala �defaultn� volbou pro v�sadby v omezen�ch prostorech.
Kultivar byl vybr�n v roce 1975 nizozemsk�m �kolka�em Alphonsem van der Bomem jako semen�� s v�razn� vzp��men�m habitem a barevn�m podzimn�m olist�n�m. V roce 1983 dostal jm�no podle rodu pest�e zbarven�ch mot�l� (Vanessa). Z�skal presti�n� ocen�n� RHS Award of Garden Merit (AGM). Podle Susyn Andrews je stejn� klon v USA nab�zen pod jm�nem �Select�, poprv� uveden� �kolkou Buchholz and Buchholz v Oregonu v letech 1993�94. Americk� exempl��e v�ak b�vaj� sp�e �lut�, co� m��e nazna�ovat zapojen� v�ce klon� nebo vliv prost�ed�; na Nov�m Z�landu je �lut� podzimn� barva b�n� u v�ech paroci�.
Posledn� revize 09-10-2008; 18-11-2025
P�esto�e parocie b�n� vy�aduje prostor, PERSIAN SPIRE se d�ky �zk�mu habitu vejde i do mal� zahr�dky. Najd�te j� slune�n� m�sto, kde nejl�pe vynikne jej� stavba a podzimn� vybarven� v tepl�ch t�nech. Pro kontrast m��ete zkombinovat s ke�i �i stromy ost�ej��ch podzimn�ch barev (ambron�, japonsk� javory apod.). M� r�da �ivnou a hlubokou p�du, vlhkou ale dob�e odvodn�nou, po zako�en�n� v�born� zvl�d� sucho, m�stsk� zne�i�t�n�, siln� mrazy i letn� horka. Pro nejlep�� barvy na podzim je dobr� ji p�stovat rad�ji v kysel�m prost�ed�, ale v p��rod� roste i na vysoce v�penit�m podlo��. Nen� n�ro�n� na �dr�bu, prvn� rok po v�sadb� krom� ob�asn� z�livky nepot�ebuje nic ne� obdiv. �ez je mo�n� prov�d�t p�ed ra�en�m od konce zimy do za��tku jara. Je dlouhov�k� a netrp� na choroby ani �k�dce. Pln� mrazuvzdorn� do cca -34 �C. Jato odr�da je d�ky sv� subtilnosti vhodn� i do velk�ch n�dob, kde bude vy�adovat �ast�j�� hnojen� i z�livku.
