Koelreuteria paniculata svitel latnat�

Jen m�lo d�evin se v na�ich podm�nk�ch m��e pochlubit kveten�m v l�t�, kdy v�echny jarn� ke�e a stromy u� zdob� pouze listy. Svitel latnat� je t�m jedn�m z m�la. Jedn� se o opadav� strom p�vodem z ��ny a p�irozen�m v�skytem i v Japonsku a Koreji. Poprv� jej popsal roku 1772 rusk� p��rodov�dec Erik Laxmann (1737-1796) a nazval jej na po�est n�meck�ho botanika Josepha G. Koelreutera (1733-1806). Zpr�vy o prvn�m strom� dovezen�m do Evropy jsou z Velk� Brit�nie z roku 1763, kde byl vysazen v zahrad�ch panstv� Croome ve Worcestershiru a z�ejm� to byl pr�v� tento strom, kter� Laxmann m�l k dispozici k pozkoum�n�. U n�s se podle Braunova seznamu objevil poprv� v pra�sk� Kr�lovsk� obo�e kolem roku 1835 a vzrostl� exempl��e dnes zdob� par��ky a n�kter� ulice Prahy 1 a 2.

Botanick� druh svitelu latnat�ho vykv�t� p�ibli�n� v polovin� l�ta n�dhern�mi, 30 a� 40 cm dlouh�mi latami, je� jsou bohat� obsypan� drobn�mi, syt� �lut�mi kv�tky s m�lo n�padn�m �erven�m o�kem. Vydr�� kv�st a� 4 t�dny a �asto jsou na stromech vid�t pozdn� kv�ty spolu s plody schovan�mi v atraktivn�ch tobolk�ch, kter� na strom� vypadaj� jako rozv�en� lampi�nky dozr�vaj�c� do lososov� r��ov� barvy. Semena jsou vit�ln�, na neudr�ovan�ch ploch�ch snadno kl��� a v zem�ch s hork�m klimatem �asem tvo�� bohat� hou�tiny, proto se nap�. na jihov�chod� USA �ad� mezi invazn�.

Dal�� par�dou jsou jeho exoticky vyhl�ej�c� lichozpe�en� listy, jejich� jednotliv� l�ste�ky maj� na okraj�ch mnoho nestejn� hlubok�ch z��ez�, tak�e vypadaj� st��han� jako krajka. Jsou 20-45 cm dlouh� a v�jime�n� mohou b�t i dvojn�sobn� zpe�en�. Ra�� nejpozd�ji ze v�ech opadav�ch listn��� (spolu s perskou ak�ci�, ibi�ky nebo truba�i), mlad� l�stky jsou r��ov� a� bronzov�, v l�t� dozr�vaj� do sv�e zelen� a na podzim se m�n� bu� do ohniv� oran�ov� a� �erven�, nebo jenom zl�tnou. Barvu ur�uje genetick� v�bava ka�d�ho sem�nka a sytost zvy�uje pou�it� kysel� p�dy.

Svitel roste st�edn� rychle a� rychle (30-40 cm za rok), p�irozen� do v�cekmenn�ho ke�e, ale ve �kolk�ch se �ast�ji tvaruje do jednokmenn�ho stromu vhodn�ho do stromo�ad�. Koruna je s v�kem t�m�� pravideln� kulovit� a� d�movit�. �ez nen� nutn�, ale lze zakracovat a tvarovat na za��tku jara p�ed ra�en�m, ale po odezn�n� nejsiln�j��ch mraz�. Je mo�n� i zp�tn� �ez, kdy ponech�te jen cca 20-30 cm lo�sk�ch v�tv� a nov� p��r�stky budou dlouh�, siln� a listy extr�mn� velk�. Ale po radik�ln�m �ezu n�kdy nemus� v l�t� vykv�st. Koruna nab�z� p��jemn�, av�ak nep��li� tmav� st�n umo��uj�c� p�stov�n� polostinn�ch rostlin pod n�.

Posledn� revize 08-12-2008; 04-10-2014; 14-02-2024