Mahonia aquifolium 'APOLLO' mah�nie cesm�nolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Mahonia
Mo�n� ji dob�e zn�te ze zahr�dek na�ich babi�ek, kde rostla bez ladu kdekoliv, jen ne tam, kde by vynikla. Tato starom�dn� neopadav� d�evina byla d��ve p�stovan� hlavn� pro jej� atraktivn� listy, kter� u��znut� na podzim slou�ily jako dopln�k v�nc� a truhl�kov�ch aran�m� za okny. Jeliko� st�lezelen�ch rostlin bylo d��ve pom�lu, byla �asto jedin�m ke�em, kter�mu p�es zimu na zahrad� z�staly listy. Nejsp� proto, kdy� star��m zahr�dk���m uk�ete n�jakou jinou st�lezelenou rostlinu s pichlav�mi listy, to pro n� v�dycky bude "n�jak� mahon". A� u� si o vkusu na�ich p�edk� mysl�me cokoliv, tato mah�nie dok�e b�t perlou ve ka�d� zahrad�. Poch�z� ze Severn� Ameriky (Britsk� Kolumbie a� Oregon), kde nese jm�no oregonsk� hrozno. Jm�no z�skala na po�est v�znamn�ho americk�ho zahradn�ka z Irska Bernarda McMahona (1775-1816) a jako okrasn� rostlina se za�ala prod�vat a� od roku 1823 a u� 20 let pot� se prvn� rostlina objevila i u n�s – v pra�sk� Kr�lovsk� obo�e (1844).
Odr�da Apollo mah�nie cesm�nolist� je n�zk�, st�lezelen�, polokulovit� ke� s tmav� zelen�mi, leskl�mi listy se zoubkat�mi a� pichlav�mi kraji. Na oslun�n�ch lokalit�ch ��st list� zbarv� do z��iv� �erven� a v�nov� barvy. Takto zbarven� listy zjara opadaj� a rostlina je nahrad� jin�mi, ale v�t�ina list� na ke�i z�st�v� po cel� rok.
V dubnu rozkv�t� mno�stv�m drobn�ch �lut�ch kv�t� ve vzp��men�ch, kr�tk�ch, hroznovit�ch lat�ch a nese sytou ale jarn� sv�� v�ni. Odst�n �lut� je velmi z��iv� a rozkvetl� ke� zaujme ji� z d�lky. Po odkv�tu n�sleduj� elip�it� tvarovan�, modr�, plody. Nejsou jedovat�, pouze m�rn� nebezpe�n� pro t�hotn� �eny. Dokonce se �ad� mezi jedl� plody a kdysi se z nich d�lalo v�no nebo jejich syt� �ervenou ���vou dobarvovalo r�vov� v�no slab��ch odst�n�.
Tvo�� vzp��men�, �asto prutovit� ke�e o v��ce a� 2 metry, kter� maj� v�estrann� vyu�it� – samostatn� stoj�c� men�� solit�ry v p�edzahr�dk�ch, v kombinaci s jinak olist�n�mi st�lezelen�mi ke�i i jehli�nany a �asto nach�z� i vyu�it� v parkov�ch v�sadb�ch, kde se vyu��v� do velk�ch ploch s po�adavkem na celoro�n� olist�n�. Roste st�edn� rychle a pro p�kn� tvar v�ele doporu�ujeme ide�ln� ka�doro�n� �ez.
Posledn� revize 08-04-2008; 29-01-2019; 25-01-2023
Mah�nie snese t�m�� v�e, ale opravdu kr�sn� bude ve vlhk� p�d� a lehk�m polost�nu. Pro nejlep�� stav ke�e je ide�ln� celoro�n� zamul�ov�n� a takto zvl�d� i pln� slunce, kde bude m�t nejbohat�� habitus. Poroste i ve st�nu. St��h�n� je mo�n� po odkv�tu a sn�� i hlubok� zmlazovac� �ez. Ob�asn�m p�ihnojen�m zv���te hustotu olist�n� a t�m i celkovou atraktivitu ke�e. Zem je nejlep�� m�rn� kysel�, hlavn� propustn� a vzdu�n�. P�esto m�me vyzkou�eno, �e si porad� i s hor�� p�dou – lehce j�lovitou s ob�asn�m podm��en�m. P�esto�e se v�t�inou nedoporu�uje na p�esu�en� stanovi�t� jako nap�. vyprahl� pouli�n� z�hony a mezi rozp�len�mi zpevn�n�mi plochami, je vyzkou�eno, �e zvl�d� ob�asn� p��su�ky a jej� ko�eny dokonce odolaly po��r�m. Mr�z jej�m kv�t�m v�bec nevad�, m��e vykv�st a b�t znovu zasypan� sn�hovou nad�lkou. Pln� mrazuvzdorn� do min. -29 �C a na chr�n�n�ch stanovi�t�ch vydr�� a� -34 �C.
