Quercus suber dub korkov�
Ectovit (ektomykorhizn�)Quercus
Dub korkov� je po z�sluze jedn�m z nejobdivovan�j��ch st�lezelen�ch dub�. Poch�z� ze St�edomo�� (jihoz�pad Evropy a severoz�pad Afriky) a je st�tn�m stromem Portugalska, kter� je nejv�t��m producentem korku, je� se z�sk�v� z jeho k�ry. Jedn� se jednak o dlouhov�k� strom a z�rove� o velmi star� taxon, nebo� z�znamy o jeho existenci na na�� planet� se dochovaly z t�etihorn�ch fosili�.
Dub korkov� je st�edn� rychle rostouc� neopadav� strom s ko�ovit�mi listy. Jsou prot�hle ov�ln�, n�padn� st��b�it� p�i ra�en� a dozr�vaj� do st�edn� zelen� barvy na leskl�m l�ci, zat�mco rub si zachov�v� st��bro�ed� semi�. Star�� rostliny rod� men��, prot�hl� �aludy.
Korek, tedy hmota, kter� se ze strom� t��, se tvo�� na kmeni a od�ez�v� se p�ibli�n� v desetilet�ch intervalech od v�ku 30-40 let stromu. Stromu se t�m neubl�� � korek st�le dor�st�, ale v okrasn�ch zahrad�ch to ned�lejte � nevypad� to p�kn�. D�ky n�mu m� vysoce atraktivn�, hluboce vr�sn�nou a m�kkou borku �edohn�d� barvy a zejm�na stromy vy���ho v�ku nab�z� �chvatnou pod�vanou na rozli�n� tvarovan� porost kmen�. V��ka dosp�l�ch strom� se u n�s pohybuje kolem 10 metr�, zat�mco ve sv� domovin� dok�e dor�st a� na dvojn�sobek za mnoho let.
Koruna je lehce neu�esan�, nepravideln� kulovit� a ka�d� strom je d�ky tomu unik�tn�. V�tven� je dostate�n� hust� na to, aby strom vypadal dob�e, ale �asto se v ml�d� koruna zjara sest��h�v�, aby nabyla na hustot� d��ve. Strom sv�m vzdu�n�m habitem, vr�s�it�m kmenem i listy velmi p�ipom�n� olivovn�ky a �asto se u n�s vysazuje i jako jejich mrazuvzdorn�j�� alternativa z estetick�ho hlediska, proto�e dub, a� u� sebevz�cn�j��, plodit olivy prost� nep�inut�te.
Dub korkov� se u n�s p�stuje ji� dlouho, i kdy� zat�m jen sporadicky ve sb�rk�ch n�kter�ch odv�n�j��ch arboret a u sb�ratel�. M�me vyzkou�eno, �e se spokoj� s t�m�� jakoukoli dob�e propustnou p�dou, aby mu zejm�na v zim� nest�la voda u ko�en�, kter� by shnily. Rovnom�rn� vlhko po v�sadb� mu umo�n� dob�e zako�enit, ale z�livka v n�sledn�ch letech ji� nen� nutn�. M� r�d hodn� slunce a teplo, nen� tud� vhodn� jej vysazovat na exponovan� m�sta. Pro p�stov�n� ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch je nutn� vyb�rat a vysazovat pouze kusy se zral�m d�evem, kter� ji� mr�z nepo�kod�. �ez je mo�n� jak�koli, i hluboce zmlazovac�, ide�ln� zjara p�ed ra�en�m nebo v p�lce l�ta pro tvarov�n�. Doposud vyzkou�en� mrazuvzdornost je -18 �C.
Posledn� revize 15-01-2023
